Ibuprofen i některá antibiotika se z Česka přes odpadní vody a řeky dostávají až do moře. Odtud zase v tělech ryb putují na jídelní stůl Čechů, řekl v Berlíně Miroslav Brumovský z Masarykovy univerzity v Brně, který se měřením těchto látek zabývá. Jejich množství by sice nemělo pro lidi představovat nebezpečí, dlouhodobý dopad na další organismy zatím ale není známý.
Český Ibuprofen a antibiotika se dostanou až do moře. V rybách pak tyto látky znovu konzumujeme
„Látka, kterou se nám podařilo naměřit v nejvyšších koncentracích v Severním moři, je Ibuprofen,“ říká Brumovský o látce, jež se používá proti bolesti. „A i my, i když nemáme moře, tak se podílíme na znečištění v mořských oblastech, protože tyto látky se dostávají z lidského těla do odpadních vod, pak do čistíren odpadních vod, kde nejsou úplně degradovány. Dále putují do řek, kterými jsou transportovány do moře,“ popisuje mladý vědec cestu léčiv.
Další látky, které Brumovský v Severním a Středozemním moři naměřil – i když jen ve velmi nízké koncentraci – jsou umělá sladidla nebo pozůstatky antibiotik. „Ty koncentrace jsou tak nízké, že nezpůsobují akutní toxicitu, to znamená, že se nestane, že by najednou umřely všechny organismy, které jsou vystavené této koncentraci. Ale je otázka, jaký vliv to na ně může mít z hlediska celoživotní expozice,“ konstatuje muž, jenž byl za svůj výzkum v Německu oceněn jako jeden z talentů zelené vědy.
Proč je odolnost vůči antibiotikům takový problém?
6 minut
Horizont ČT24: Rezistenci na antibiotika má vyřešit vývoj nových léků
U antibiotik by podle něj do budoucna mohl být problémem vývoj bakterií, které vůči nim budou odolné. „A teď je velká otázka, jestli ta antibiotika při koncentracích nanogram na litr, mohou způsobit vznik rezistence, nebo ne. To se ještě neví,“ podotýká.
Důsledky jsou stále neznámé
Výzkumu toho, nakolik jsou látky, které se dostávají třeba do ryb, škodlivé, se Brumovský nevěnuje, zatím se soustředí na první část problému, a sice hledání odpovědi na to, jaké látky v mořích vlastně jsou. Hlavní oblastí jeho zájmu jsou Severní a Středozemní moře.
„Měli jsme dvě plavby ve Středozemním moři, jedna trvala tři týdny, druhá něco přes měsíc a během celé té doby jsme odebírali vzorky, které jsme následně analyzovali,“ popisuje práci na palubě lodě italské akademie věd.
„Co se týče Severního moře, tam používáme inovativnější přístup,“ říká s tím, že tradiční výzkumné plavby jsou velmi drahé. „Tam vzorkujeme na tom principu, že máme automatické zařízení na odebírání vzorků vody namontované na komerční loď, která má svou trasu a během ní sbírá vzorky, takže tam vůbec nemusím být.“ Na mobilním telefonu přitom může sledovat, kde se právě loď nachází, a když se mu lokalita líbí, dá zařízení příkaz, aby nabralo další vzorek.
Příští rok bude mít Brumovský díky ocenění, jehož se dostalo 25 mladým vědcům ze 750 přihlášených, možnost strávit tři měsíce na některé z německých vědeckých institucí.
