Většina tepláren zůstává těsně před topnou sezonou v nejistotě. Těch plynových se nakonec bude týkat cenový strop na energie. Vládě ho umožní zavést zákon, který v pátek schválili poslanci. Zbylá zařízení s tím ale počítat nemohou a čekají, co stát připraví pro ně. Některá plánují výrazně zdražit své dodávky lidem i podnikům, podle Teplárenského sdružení minimálně o inflaci.
Zastropování cen energií se bude týkat i plynových tepláren, ostatní jsou v nejistotě
Události: Teplárny a drahé energie (zdroj: ČT24)
„Čekáme, jak dopadnou jednání s vládou, jaká opatření se podaří prosadit. Mimochodem, obrovsky zdražuje teď i biomasa na příští rok – myslím teď například lesní štěpku, takže je otázka, jaká všechna opatření bude vláda ochotna udělat, a podle toho se potom budou vyvíjet ceny tepla,“ prohlásil ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Některé domácnosti a podniky, které využívají dálkové teplo, proto stále nevědí, o kolik se jim příští rok zvýší účty. Teplárny s tvorbou ceníků vyčkávají, analyzují vládní kroky a zjišťují, zda vůbec nějakou pomoc od státu získají.
Například ve Žluticích na Karlovarsku ohřívá vodu nejen v radiátorech místní teplárna. Spalují tam dřevní štěpku, a díky tomu teplo prodávají za necelých sedm stovek za gigajoule. „Subjekty, co topí plynem – Cheb a podobně – se už dostávají na dva tisíce a jiné částky za GJ. To si myslím, že už je docela dost. Spousta lidí, co byli majiteli plynových kotlů a podobně, a kdo má možnost, přechází k topení dřevem,“ konstatoval vedoucí technik Žlutické teplárenské Ivan Milnik.
Ceny rostou a zřejmě i teplo pro žlutické domácnosti zdraží. Na třicet tisíc bytů vytápí i karlovarská teplárna, která teplo nakupuje a rozvádí dál. Domácnosti za něj průměrně zaplatí dvacet tisíc ročně. Příští rok by to ale mohlo být výrazně víc.
„Elektriku kupujeme jako všichni ostatní. Skokový nárůst se nás týká taky, takže my se s tím musíme taky vyrovnat,“ dodal vedoucí Odštěpného závodu Teplárny Karlovy Vary Roman Miarka.
A třeba komplex Janských Lázní je závislý na dodávkách tepla z elektrárny Poříčí. „Teplo a energii využíváme pro ohřev minerální vody, užitkové vody a topení“ vysvětlil vedoucí marketingu Janských Lázní Ivan Kalinkin.
S kolika penězi na příští rok mají počítat, zatím nevědí. „My ceníky budeme teprve tvořit a bude záležet na spoustě ukazatelů,“ vysvětlila mluvčí ČEZ pro východní Čechy Šárka Lapáčková Beránková.
Mimo jiné to bude záležet na tom, zda se jich bude týkat i nějaká státní podpora. Zatím teplárny, které využívají uhlí, biomasu nebo spalují jiná paliva, na zastropování cen nedosáhnou. V Česku je jich většina.
„Tam prostě platí jiné podmínky než u cen elektřiny a plynu a my otázku tepla a otázku podpory teplárenství v tuto chvíli dále řešíme,“ upřesnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
„Mělo to být vyjasněno předtím, než to přijde do sněmovny, za to si ručí vláda,“ podotkl první místopředseda opozičního hnutí ANO a místopředseda dolní komory Karel Havlíček.
„Lidé chtějí vědět, jak na tom budou, jak budou platit za teplo, jak se bude situace vyvíjet,“ dodal šéf poslanců SPD Radim Fiala.
Zranitelný zákazník
V další energetické novele vláda připravuje definici zranitelného zákazníka. Má jít o lidi s velmi nízkými příjmy nebo zdravotním handicapem. Směřovat k nim může další podpora i zvláštní přístup při hrozícím odpojení od energií kvůli dluhům. „Aby distributor věděl, že toho zákazníka nemůže odpojit například bez předchozí konkrétní komunikace, kterou se zákazníkem povede nejen dodavatel, ale i my, prostřednictvím sociálních pracovníků,“ vysvětlil Jurečka.
Novela je teď v připomínkovém řízení. Kabinet by ji chtěl schvalovat zrychleně ještě během podzimu.