Poslanci podpořili cenový strop energií i nižší spotřební daň u nafty

Nahrávám video

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, v pátek ve zrychleném režimu jednomyslně schválila sněmovna. Během dne stihli zakonodárci schválit také to, že spotřební daň na naftu zůstane snížená o korunu padesát až do konce příštího roku místo konce letošního září. Obě normy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.

Kabinet Petra Fialy (ODS) chce stanovit maximální ceny pro domácnosti a živnostníky u silové elektřiny na šesti korunách včetně daně z přidané hodnoty za jednu kilowatthodinu, u plynu na třech korunách za kilowatthodinu včetně DPH. To je podle opozice příliš vysoká hranice. Přesto pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného získu.

V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) během jednání ujistil, že příslušné nařízení o horní hranici cen elektřiny a plynu vyjde hned poté, co novela energetického zákona projde legislativním procesem.

Vzhledem k proceduře hlasování se už nerozhodovalo o většině pozměňovacích návrhů opozice, hlavně o těch, které vkládaly maximální cenu přímo do zákona. Síkela řekl, že nedává smysl vkládat cenový strop do zákona, protože ten bude platit i po odeznění krize a při případném dalším použití stropu by bylo třeba novelizovat celý zákon. Nařízení vlády je pružnější, tvrdil.

„Vážení občané, byli jste v přímém přenosu svědky, že vláda po devíti měsících nicnedělání prosadila paskvil, který prohloubí to, že nevíte, na čem jste,“ prohlásila po hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Předseda klubu SPD Radim Fiala se nechal slyšet, že strop, který nebyl v zákoně přesně stanoven, bude příliš vysoko.

Postup vlády v otázce energetické krize během mnohahodinového jednání ostře zkritizoval i předseda SPD Tomio Okamura. „SPD volalo po zastropování již několik měsíců, vláda ale ceny zastropovala na extrémně vysoké úrovni, Češi tak budou za elektřinu platit čtyřikrát víc než Slováci, jde o faktické zdražení o sto procent oproti loňskému roku. U plynu dokonce o 300 procent,“ zdůraznil v rozpravě Okamura.

„Jde možná o nejdůležitější zákon projednávaný v poslední době, a přitom tu není skoro nikdo z vlády. To o něčem vypovídá,“ rýpl si během dne do ministrů Karel Havlíček (ANO). Ocenil, že dorazil alespoň Síkela jako předkladatel návrhu. „Mám někdy pocit, že se bojíte i vlastního stínu,“ dodal na adresu vlády v souvislosti s její údajnou neaktivitou.

Nahrávám video

Nižší daň za naftu

I návrh na prodloužení platnosti úlevy týkající se spotřební daně u nafty měl v dolní komoře širokou podporu, ruku pro něj v pátek odpoledne zvedlo 144 ze 147 přítomných zákonodárců. Podle listiny se hlasování zdrželi poslanci koaličních Pirátů. „Piráti považují ekologické daně za principiálně správné, a i když je těžká doba, nesmíme na přírodu a planetu zapomínat,“ okomentoval krok šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Snížená sazba spotřební daně o 1,5 koruny na 8,45 korun z litru bude u nafty platit podle schválené novely do konce příštího roku místo do konce letošního září. Opatření má pomoci zejména dopravcům, cílem je podle vlády srovnání konkurenčního prostředí zejména s Polskem. Benzinu se nynější novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 korun na litr od letošního října.

„Důvod není vysoká cena nafty, ale konkurenční prostředí,“ řekl dopoledne poslancům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něho ti z Polska, Slovenska, Maďarska a z Rumunska. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je ze zhruba 35 tisíc dopravců 85 procent nejmenších s jedním až pěti vozidly „Pro ně je tato pomoc významná,“ věří. Ponechání nižší sazby podle Kupky pomůže také veřejné dopravě.

Mimořádná schůze sněmovny iniciovaná opozicí, na níž chtěly SPD a ANO po 17. hodině probírat sociální dopady současné krize na občany, nakonec skončila po necelé půlhodině, koaliční poslanci totiž nezvedli ruce pro její program. Postupovali tak dosud při všech opozičních pokusech o mimořádné schůze. Výjimkou nebyla ani další schůze z podnětu opozice, která odstartovala v 17:30 a kvůli neschválení programu skončila o necelou hodinu později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled