Teplárny začínají s ochlazením topit. Sezona podle Teplárenského sdružení začíná zhruba ve stejnou dobu jako loni a odpovídá dlouhodobému průměru. V příštím roce může teplo podle sdružení zdražit kvůli změně výkladu daňového osvobození paliv pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
První teplárny začaly přitápět zejména po ránu a večer už v minulém týdnu. Šlo především o horské lokality na západě a severu Čech a na Vysočině. V následujících dnech by se měly podle místních klimatických podmínek postupně přidávat i ostatní. „Teplárny jsou tradičně připravené zajistit zákazníkům tepelný komfort, jakmile to bude vývoj venkovní teploty vyžadovat. Očekáváme, že se tak stane v průběhu dnů,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení Jiří Vecka.
Topná sezona podle něj letos začíná prakticky ve stejném termínu jako loni a její začátek odpovídá dlouhodobému průměru. Od roku 2010 začínají radiátory v průměru hřát po 20. září. Stejně se celorepublikově začalo topit i loni. Září je přitom typické velkým rozptylem teplot. V roce 2010 se například topilo už od začátku měsíce, zatímco v roce 2023 se v září netopilo vůbec a ochladilo se až v polovině října.
Teplárny upozornily, že v případě babího léta na konci září nebo na začátku října může být vytápění přerušeno. Stane se tak, pokud průměrná denní teplota ve dvou po sobě následujících dnech stoupne nad 13 stupňů a předpověď bude hlásit další oteplení.
Poslední topná sezona byla mírně intenzivnější než v předchozích letech. Oproti předchozí sezoně byla chladnější o 4,9 procenta, ve srovnání s dlouhodobým průměrem posledních 15 let pak o 3,2 procenta.
V horských oblastech se začalo topit dřív
Na Trutnovsku začala topná sezona už minulé pondělí, o dva dny dřív než loni. Společnost ČEZ Teplárenská má významnou část odběratelů v krkonošských obcích, kde bývá chladněji.
Hlavním zdrojem tepla na Trutnovsku je elektrárna Poříčí u Trutnova, která spaluje uhlí a biomasu. ČEZ dodává v regionu teplo také ve Dvoře Králové nad Labem a ve Vrchlabí a celkem zásobuje 15 600 domácností. Ceny tepla ČEZ Teplárenská na Trutnovsku se zahájením topné sezony neměnila. Ke změnám cen firma přistupuje od 1. ledna, ceny na rok 2027 zatím neoznámila.
Jablonecká energetická navzdory zdražování plynu, který je v Jablonci nad Nisou hlavním zdrojem pro výrobu tepla, ceny nezvedla. Tamní domácnosti platí už tři roky stejně. „Plyn máme pro nejbližší období nakoupen v minulosti za příznivých podmínek. Situaci na trhu průběžně sledujeme. O dalším vývoji budeme odběratele včas a otevřeně informovat,“ uvedl předseda představenstva firmy Petr Roubíček. Firma dodává teplo a teplou vodu prostřednictvím 236 odběrných míst, z toho je 138 bytových a 98 nebytových.
Zdražením tepla ve městě se zabývali také zastupitelé Valašského Meziříčí na Vsetínsku. Městská společnost CZT od září zvýšila zálohy za teplo zhruba o 18 procent, z 1092 korun za gigajoul na 1295 korun, aby předešla nedoplatkům. Tepelnou energii do CZT dodává valašskomeziříčská chemička Deza, která zvýšila ceny kvůli rostoucím cenám plynu na světových trzích, zejména v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Deza je součástí holdingu Agrofert. Opoziční zastupitelé poukázali na to, že firma neměla zafixované ceny plynu, i na to, že město je na dodávkách od Dezy závislé a nemá alternativu. Chtějí proto prověřit jiné možnosti.
V příštím roce teplo zřejmě zdraží
V příštím roce podle tepláren teplo zřejmě zdraží. Důvodem je letošní změna výkladu daňového osvobození paliv pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Stát nově umožňuje osvobození využít pouze v rozsahu tepla dodávaného domácnostem.
Zákazníkům mimo domácnosti stoupne podle sdružení cena tepla zhruba o 15 až 20 korun za spotřebovaný gigajoul (GJ). Podle modelů sdružení například školy mohou platit až desítky tisíc korun ročně navíc, v případě okresních nemocnic může jít i o stovky tisíc.
Podle ministerstva financí musela celní správa při změně výkladu zohlednit rozhodnutí soudů. Cenu tepla pro domácnosti by to však podle úřadu nemělo ovlivnit, protože u dodávek tepla z kogenerace domácnostem se výklad celní správy nezměnil.
Podle tepláren si ale připlatí i domácnosti. Daň totiž dopadne také na palivo použité ke krytí ztrát tepla v rozvodech, a to i při dodávkách domácnostem, a rovněž v případech, kdy není možné rozlišit dodávky tepla domácnostem a jiným odběratelům. „V bytových domech může být část tepla dodávána do prostor využívaných pro komerční činnost, a nelze tak často jasně odlišit teplo dodané domácnostem,“ uvedlo Teplárenské sdružení.
Teplárny v Česku procházejí postupnou transformací. Podle dat za rok 2025 bylo zhruba 47 procent tepla vyrobeno z uhlí a to tak stále zůstává dominantním zdrojem. Jeho podíl ale postupně klesá a v příštích letech by měl tento proces podle sdružení ještě zrychlit.
Cena plynu na burze roste
V příštích měsících se podle analytiků současné zdražování plynu na burze promítne také do cen dodávek pro domácnosti. Nepůjde však o plošné zdražování, ceny se zvýší zejména u nových fixací. Pro dlouhodobější vývoj bude podle analytiků klíčová nadcházející zima a další vývoj geopolitické situace.
Zásobníky plynu v Česku jsou nyní naplněné ze 74 procent. Současné zásoby jsou tak zhruba o pětinu nižší než před rokem. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nyní kvůli aktuálním cenám na trhu nutné nakupovat zásoby plynu s rozvahou. Nedostatek plynu na zimu ale podle něj nehrozí.
Pomalejší doplňování zásob plynu je podle analytiků důsledkem jeho zdražování na burze. Velkoobchodní cena pro evropský trh na začátku tohoto týdne překročila hranici 84 eur (asi 2040 korun) za megawatthodinu (MWh) a dostala se nejvýše za více než tři roky. Trh podle analytiků reaguje také na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě a nižší zásoby plynu v Evropě.
Topení tuhými palivy
Domácnosti se také předzásobují tuhými palivy. Dřevem nebo uhlím vytápí své domovy přes 600 tisíc českých domácností. Nejvíce se na tento způsob spoléhají lidé v menších obcích, kteří neodebírají teplo z tepláren a kde nemusí být k dispozici plyn.
Nejvíce si letos připlatí domácnosti s kotlem na uhlí. Náklady jim rostly už loni a letos uhlí opět zdražilo. Meziročně se cena uhlí i uhelných briket zvýšila o desetinu.
Naopak cena dřeva je nyní stabilní a oproti loňsku se zásadně nezměnila. Spotřebitelé mají nyní ještě možnost nakoupit ho za nižší cenu než během sezony.
Lidé stále topí starými kotli
Zájem o nové zdroje tepla je ale podle Asociace podniků topenářské techniky slabý. V loňském roce se podle topenářů na tuzemském trhu prodalo nejméně nových zdrojů tepla do 50 kilowattů (kW) za posledních 15 let. Jde o plynové kotle, tepelná čerpadla, kotle na biomasu, ostatní kotle na pevná paliva a elektrokotle. Vývoj poptávky v letošním roce na tento trend navazuje. „Příčinou je především přetrvávající nejistota kolem vývoje cen energií,“ uvedl prezident asociace Zdeněk Lyčka.
S tím souvisí i další provoz dnes už zakázaných kotlů na pevná paliva nižších emisních tříd. Od září 2024 v Česku platí zákaz provozu kotlů na pevná paliva první a druhé emisní třídy. Podle asociace přesto zůstává v domácnostech více než 100 tisíc těchto zařízení, přičemž vyšší desítky tisíc z nich jsou používány jako hlavní zdroj vytápění. Jejich počet se podle Lyčky nyní nijak výrazně nesnižuje.
