Někteří lidé se obávají aktuální topné sezony a hledají způsoby, jak ušetřit. Kabinet už vyzval domácnosti k úsporám například snížením teploty v domech. Odráží se to už na zvýšeném prodeji teplého oblečení nebo pletacích pomůcek. Kvůli vysokým cenám energií se zároveň některé sportovní kluby obávají o svou existenci.
Obchodům s teplým oblečením nyní rostou prodeje, v některých případech až o desítky procent. Zájem je ze strany veřejnosti, ale také firem – i kvůli nim už šijí teplého oblečení více například ve společnosti Moira. „V červnu a červenci nás oslovily i velké řetězce, které budou muset snižovat vytápění v obchodním prostoru a nakoupily už mnoho tisíc kusů teplého oblečení pro své zaměstnance,“ sdělila výkonná ředitelka Marcela Vlčková.
Více balíků s vlněným oblečením nyní odesílá i zlínský e-shop Ovečkárna. Nejčastěji zákazníci kupují přikrývky, ponožky nebo bačkory. „Nárůst je asi o osmdesát devadesát procent proti minulému roku. Zájem je vlastně vyvolaný energetickou krizí,“ řekl zakladatel firmy Martin Bernátek. Podobný důvod potvrzuje i obchod Digital People. Prodeje zimního zboží mu stouply meziročně o čtvrtinu.
Lidé teď ale nekupují jen hotové výrobky. Zvýšené prodeje vlny a pomůcek na pletení potvrzují i galanterie. Společnosti Stoklasa zájem o pletací příze proti loňsku stoupl asi o polovinu. Sezona jim tak začala zhruba o tři měsíce dříve. „Pletou hodně deky, čepice, šály, ponožky,“ nastínila vedoucí provozovny Světlana Hustolesová.
Seniorky z pražského centra Elpida ročně upletou až patnáct tisíc párů ponožek a číslo se zvyšuje. „Lidé se bojí, že jim bude zima, tak se snaží naučit plést,“ řekla vedoucí kulturních projektů Elpidy Bronislava Hiliová.
Vysoké ceny energií ale řeší například i nemocnice. Když vloni v Oblastní nemocnici Příbram instalovali nový rentgen, počítali, že jeho provoz vyjde na 2,6 koruny za kilowatthodinu. Za tuto cenu budou snímky dělat pacientům jen do konce roku. Pak počítají se státem zastropovanou cenou, tedy šest korun za kilowatthodinu.
„Z asi patnácti milionů se dostaneme na nějakých 45,5 milionu. Není to nízká částka, nicméně je to pořád méně, než jsme počítali okolo prázdnin,“ podotkl náměstek pro ekonomiku a provoz nemocnice Radek Řechka.
Právě vyšetření na zobrazovacích pracovištích jsou jedny z energeticky nejnáročnějších. Vůbec nejvíce elektřiny ale spotřebují ve strojovně chlazení. Další peníze spolkne vzduchotechnika. Ušetřit chce nemocnice například její revizí.
Do konce roku také plánuje vyměnit čtyřicet procent veškerého osvětlení za úsporné LED panely, které jsou nainstalované například už na ARO. Jejich úspora je padesátiprocentní.
Šetřit, kde se dá, se snaží i provozovatelé sportovních klubů. Většina z nich ale tvrdí, že pokud nepřijde pomoc, budou muset provoz omezit nebo úplně ukončit. „Česká unie sportu v tuto chvíli už ví o stovkách sportovních klubů, které jsou kvůli energiím v existenčních problémech. Náklady na provoz se jim zvýšily od loňska násobně,“ upozornil generální sekretář České unie sportu Jan Boháč. Potvrzuje to i velký průzkum mezi kluby a spolky, který si unie udělala. Výsledky zveřejní příští týden.
Vládní pomoc
Vláda už kvůli cenám energií představila různé formy pomoci domácnostem. Čtyřicet miliard vyhradila na úsporný tarif. Na dva až tři a půl tisíce korun budou mít od října do konce roku nárok ti, co mají smlouvu s dodavatelem elektřiny. Lidem i firmám navíc vláda i pro celý příští rok odpustila poplatek za obnovitelné zdroje.
Kabinet také schválil zastropování cen elektřiny a plynu pro odběratele na nízkém napětí, s roční spotřebou maximálně 630 megawatthodin. Kromě domácností to bude platit i pro plynové teplárny, které lidem zajišťují vytápění. Dál pro malé a střední firmy a veřejné instituce, jako jsou školy nebo nemocnice.
