Většině domácností s dálkovým vytápěním se zdražilo, nebo ještě zdraží teplo. Z tepláren jej odebírá třetina bytů v Česku. Jednotlivé teplárny navyšovaly ceny podle toho, z jakého zdroje vyrábí a nejvíce podražily ty, které používají plyn. V příštím roce ale s dalším navyšováním i díky cenovému limitu nepočítají. I tak ale cena u většiny z nich bude vyšší a někde i o desítky procent.
Například ve frýdecko-místecké teplárně nyní nejčastěji spalují biomasu z nedalekých Beskyd – ta nezdražila tak razantně jako plyn nebo uhlí.
„Ve Frýdku-Místku jsme se dohodli na nižším nárůstu díky využívání biomasy. V Ostravě je to trochu víc z důvodu palivové základny, tam se pohybujeme přes čtyřicet procent, Karviná, Frýdek-Místek něco přes třicet procent,“ říká obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.
Naopak brněnské teplárny jsou jedním z největších spotřebitelů zemního plynu v zemi. Mezi teplárnami mají spotřebu dokonce největší. A právě cena plynu rostla za poslední rok dramaticky.
„Ten nárůst byl zredukován tím, že spadáme pod zastropovanou cenu, takže cena je pro nás sto eur za megawatthodinu, ale i tak se jedná o zvýšení na pětinásobek oproti době před dvěma lety,“ podotýká finanční ředitel Tepláren Brno Přemysl Měchura.
Zvýšené náklady tak částečně přenesly na zákazníky – od začátku listopadu zdražily teplo o 115 procent. Na příští rok ale počítají se zastropovanými cenami a další zdražování tak neplánují. „Nepředpokládáme, že by mělo dojít k dalšímu růstu cen tepla, spíše doufám, že bude prostor v průběhu roku 2023 třeba i mírně korigovat směrem dolů,“ dodává Měchura.
Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc mezi teplárenské společnosti rozdělí 17 miliard korun, které budou moci využít na snížení cen tepelné energie.
Zdražila i tuhá paliva
Za teplo si v průběhu roku připlatily i domácnosti, které topí tuhými palivy. Například u dřevěných pelet stoupla cena oproti období před válkou o 150 procent. Nárůst ale nebyl tak razantní jako u elektřiny nebo plynu.
„Odběratelé poznali nárůst zhruba o polovinu. Tam nákladové motivy neplatí, tam se zvyšuje zisk producentů. Myslím si, že jakmile se zastaví ceny plynu a elektřiny, což nyní nastává, tak i producenti tuhých paliv se budou muset tomu trendu přizpůsobit. Nepředpokládám žádné další výrazné zdražování,“ uvedl energetický konzultant z Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
I kvůli zdražování byl letos rekordní zájem o dotační programy jako kotlíkové dotace anebo Nová zelená úsporám. Od 9. ledna budou moci lidé navíc využít program Nová zelená úsporám Light, který je určený hlavně pro domácnosti s nižšími příjmy. Využít ho budou moci třeba na výměnu oken.
