Spojené státy mají být silné a angažované v řešení světových konfliktů a odstrašení potenciálních protivníků a bude klíčové, jaké vztahy Česko i Evropa naváží s USA pod vedením Donalda Trumpa, shodli se v Událostech, komentářích europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec Radek Koten (SPD) i bývalý velvyslanec při NATO a ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský. Hosté také míní, že do obrany je potřeba investovat více než doposud, a to i nad požadovaná dvě procenta.
Landovský: Dvě procenta na obranu jsou minimum. Chybí těžká brigáda, míní Koten
Události, komentáře: Europoslanec Alexandr Vondra, člen výboru pro bezpečnost Radek Koten a bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský v debatě o bezpečnosti (zdroj: ČT24)
S Trumpem už hovořil premiér Petr Fiala (ODS). Telefonický rozhovor s nově zvoleným šéfem Bílého domu označil za výborný. Fialův spolustraník Alexandr Vondra dvanáct minut trvající konverzaci označil za „vynikající zprávu“. Zdůraznil, že je důležité, že Trump českému předsedovi vlády zavolal. Míní, že jde o „projev zájmu“ a toho, že mu Česko není lhostejné. „Neslo se to v pozitivním duchu a v zájmu toho, aby bezpečnost ve středovýchodní Evropě byla nadále zajišťována ve spolupráci s Američany,“ řekl. „S Donaldem Trumpem musíme spolupracovat a já mám radost, že se do Bílého domu bude vracet leadership,“ dodal Vondra.
„To, jaké budeme mít vztahy s USA, je velmi důležité,“ zdůraznil také Koten. Poukázal však na to, že podle něj někteří politici otočili. „Ti, kteří tvrdili, že to (zvolení Trumpa) bude zhouba pro Evropu, s nově zvoleným prezidentem komunikují,“ podotkl opoziční zákonodárce.
Evropa potřebuje silné a angažované Spojené státy
Podle Landovského je povolební symbolika zásadní. Míní, že pro Trumpa bude důležité hlavně to, zda Česko plní a bude plnit závazek vydávání dvou procent HDP na obranu. „Trump se bude snažit, aby Amerika byla silná a promlouvala do světového dění jasným tónem,“ sdělil. A to je podle něj něco, co Evropa i svět potřebují. „Ameriku potřebujeme víc než kdy jindy. Myslím, že Trump, dejme mu šanci, bude nakonec velmi dobrým prezidentem USA a bude pro svět dobrou zprávou,“ věří bývalý velvyslanec při NATO.
Ani Koten nemá pochybnosti o potřebě angažovaných Spojených států. „Trump ukončil konflikt v Afghánistánu, respektive se Američané stáhli, a nezačal konflikt další. To je to dobrým příslibem v tom, že se bude snažit ukončit i další konflikty ve světě,“ podotýká Koten. Zároveň věří, že Trump naplní svou předvolební rétoriku.
USA však podle Vondry nesmí ustupovat dobyvačným choutkám, což taky od Trumpa neočekává. Naproti tomu europoslanec předpokládá, že dojde k obnově respektu k USA. Spojené státy musí vystupovat z pozice síly, míní. To podle něj totiž proti totalitním a autoritativním režimům funguje. Poukázal například na to, že když byl Trump poprvé v úřadě, tak se Rusko k ničemu neodvážilo, zatímco za vlády Joea Bidena napadlo Ukrajinu a za prezidenta Baracka Obamy obsadilo ukrajinský poloostrov Krym.
Dvě procenta na obranu jsou minimum
Vítězství Trumpa způsobilo zemětřesení v zemích, které „hledají cestu k míru jinak než silou“ a staví se k závazkům NATO vlažně, hodnotí Landovský. Ve výdajích na obranu jsou podle něj dvě procenta minimem, tři jsou pak doporučená hranice. „Musí se zbrojit tolik, aby fungovala obrana a odstrašení, tedy více než protivník,“ konstatuje.
Vondra souhlasí s Landovským v tom, že mít odstrašující schopnost je klíčové pro získání respektu ve Washingtonu. „V Evropě musíme pro svou vlastní obranu dělat víc,“ zdůraznil europoslanec s tím, že rozmezí od dvou do tří procent považuje za rozumný přístup. „Teď dáváme dvě, budeme muset dávat ještě víc,“ je přesvědčený.
Nutné dozbrojení armády
Podle Kotena se armáda musí modernizovat, chybí těžká brigáda a čeští vojáci mají zastaralé nebo nedostatečné vybavení, nákupy vlády v této oblasti ale zároveň kritizuje. „(Nákupy) soutěžíme dráž než ostatní státy,“ tvrdí. Chce také vidět více spolupráce s českým průmyslem, aby zakázky zůstávaly v tuzemsku.
„Pokud budeme schopni využít alespoň ta dvě procenta, tak to bude posun v obranyschopnosti Česka,“ prohlásil. Důležité je podle něj také soustředit se na to, aby Česko nahrazovalo techniku, kterou vyváží na Ukrajinu. To by ale trvalo několik let, upozorňuje. Nákup letounů F-35 podle něj nedává smysl, jelikož je Česko obdrží až za několik let, je naopak potřeba nahrazovat to, co lze, už teď a soustředit se tak na dozbrojení armády, míní.
Podle Landovského není Česko připraveno ani na třicet dní intenzivních bojů, což nařizují předpisy NATO. „Nejsou ale připraveny ani jiné země a je to samozřejmě špatně, jelikož z Ukrajiny víme, že válka trvá mnohem déle,“ akcentuje. Navíc obranný průmysl není schopný se rychle adaptovat na válečný stav a začít vyrábět, což Landovský považuje za zklamání a velký problém. Důležitá je podle něj nejen dlouhodobá stabilita výdajů na obranu, ale i schopnost peníze na obranné prostředky skutečně efektivně vynaložit.