F-35 strana 4 z 4

Vláda by měla zhruba za tři týdny rozhodnout, jaký směr nabere modernizace českého letectva. Očekává se, že kabinet odsouhlasí nákup čtyřiadvaceti amerických letounů F-35. V současnosti se letectvo spoléhá na stroje JAS-39C Gripen, jenže ty pro moderní potřeby české armády v rámci NATO přestávají stačit. Hlavní výhodou F-35 oproti Gripenu má být jeho delší životnost. Sněmovní opozice však tvrdí, že jde o příliš drahý projekt. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24.

Česko není v Severoatlantické alianci (NATO) černým pasažérem, který riskuje a spoléhá jenom na pomoc spojenců. Naopak je zodpovědným státem, svoji bezpečnost bere vážně a pomáhá, kde je třeba. V projevu na Dnech NATO v Mošnově na Novojičínsku to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku přistály tři letouny F-35A Lightning II amerických vzdušných sil, které se představí na víkendových Dnech NATO. Poprvé budou mít lidé příležitost vidět také nové české vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. Akce se uskuteční o víkendu 16. a 17. září. Na zajištění plynulosti dopravy a bezpečnosti nasadí policie desítky lidí a vrtulník.

Kabinet Petra Fialy (ODS) má začátkem října rozhodnout o modernizaci nadzvukového letectva. Armáda chce americké stroje F-35, ministerstvo obrany dokončuje podklady. Podle opozičního hnutí ANO by šlo o nákladný projekt a není prý jisté, že se využije jejich potenciál. Švédský výrobce gripenů vznáší výhrady k tomu, že nedostal příležitost představit konkrétnější nabídku u svých strojů. V tisku připravil inzertní kampaň. Podle resortu obrany bude pořízení letounů F-35 efektivnější a nebude tvořit ani desetinu jeho ročních výdajů.

Nákup letounů F-35 zvýší podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) bojeschopnost armády i efekt odstrašení. Vláda o něm má rozhodnout do měsíce. Přestože pořizovací cena vychází podle armády podobně jako u jiných typů letounů, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) upozornil v Událostech, komentářích na provozní náklady, které mohou být u F-35 daleko vyšší. Česko se Spojenými státy jedná o nákupu 24 kusů letadel, sloužit by měla aspoň čtyřicet let.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů F-35 české armádě za odhadovanou cenu 5,62 miliardy dolarů (asi 122,6 miliard korun). Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. České ministerstvo obrany s USA jedná o pořízení 24 těchto stíhaček páté generace. Česká vláda dostane konkrétní návrh dohody na stůl do 1. října a následně rozhodne o jejím schválení či neschválení, uvedlo české ministerstvo obrany v tiskové zprávě poskytnuté ČTK.

V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Kromě další vojenské podpory Ukrajiny se státy zavazují k tréninku ukrajinských pilotů na západních strojích, mimo jiné na amerických stíhačkách F-16. I když tento výcvik postupně začíná, tak zatím není jasné, kdo a kdy je na Ukrajinu dodá.

Poslanci ve středu v úvodním kole podpořili vládní novelu, která Česko zavazuje vynakládat každoročně na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Po definitivním schválení předlohy by mohly příjmy obrany v roce 2024 vzrůst zhruba o dvacet miliard. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nyní resort připravuje velké strategické projekty, jde zejména o pořízení nových tanků nebo stíhaček. Opoziční hnutí ANO s navýšením rozpočtu na obranu souhlasí, nákupy techniky ale hodlá důkladně sledovat, dodal jeho poslanec a  místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička. O modernizaci armády spolu debatovali v Událostech, komentářích.

Kanada koupí osmaosmdesát bojových letounů F-35 od americké společností Lockheed Martin za 14,2 miliardy dolarů (317 miliard korun). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž půjde o největší investici do kanadského letectva za více než třicet let. O nákupu stejného typu letounů jedná se Spojenými státy také Česko.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Resort obrany bude v příštím roce hospodařit s necelými 112 miliardami korun, což odpovídá 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) je přesvědčena, že se podaří slíbenou částku udržet i při přerozdělování peněz mezi rozpočtovými kapitolami, i o tom, že se podaří přidělené peníze vyčerpat. V Interview ČT24 ministryně obhajovala i rozhodnutí jednat o nákupu stíhacích letounů F-35 navzdory jejich nákladnému provozu. Odkázala na názor samotných vojáků.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Pokud Česká republika zakoupí ze Spojených států dvě letky nadzvukových letounů F-35, sníží se podle ministerstva obrany počet bitevníků L-159 Alca o jednu letku. Armáda nyní uvažuje o tom, že po skončení technické životnosti všech L-159 by mohly stroje vystřídat bezpilotní prostředky.

České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning II. Vláda o jejich nákupu hodlá jednat s USA. Kabinet také zrušil tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo obrany nyní osloví švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems. Po jednání vlády to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.

Z Izraele přilétla první komerční linka do Spojených arabských emirátů. Na palubě byli vyjednavači včetně amerických, kteří mají finalizovat dohodu o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Poprvé také stroj izraelské společnosti El Al dostal povolení letu přes Saúdskou Arábii.

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Íránskou protivzdušnou obranu v době před nechtěným sestřelem civilního letadla ukrajinských aerolinií vystrašily zprávy o přítomnosti amerických stíhaček F-35 na hranicích íránského vzdušného prostoru. Podle agentury Reuters to v pátek prohlásil v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ministerstvo zahraničí Spojených států ve středu oznámilo, že schválilo prodej 32 nejnovějších stíhaček F-35 v hodnotě 6,5 miliardy dolarů (153 miliard Kč) do Polska. Konečná cena ale bude záviset na více faktorech, bude se o ní teprve jednat, uvedl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.

Přestože se mezi Washingtonem a Ankarou stupňuje napětí, český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý se nedomnívá, že by kvůli sporu o raketový systém S-400 a stíhačky F-35 vážně hrozil odchod Turecka ze Severoatlantické aliance. Uzavřený obchod Turecka s Ruskem ale vidí jako problematický, byť vnímá prodej ruského raketového systému nejenom z pohledu vojensko-zpravodajských rizik, ale také jako marketingový tah Moskvy vůči blízkovýchodním státům. O turecko-amerických sporech hovořili Jiří Šedivý a exministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích.