Nákup letounů F-35 zajistí podle Žáčka bezpečnost Česka. Růžička se obává navýšení ceny

Nahrávám video
Události, komentáře: Česká armáda chce nakoupit letouny F-35
Zdroj: ČT24

Nákup letounů F-35 zvýší podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) bojeschopnost armády i efekt odstrašení. Vláda o něm má rozhodnout do měsíce. Přestože pořizovací cena vychází podle armády podobně jako u jiných typů letounů, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) upozornil v Událostech, komentářích na provozní náklady, které mohou být u F-35 daleko vyšší. Česko se Spojenými státy jedná o nákupu 24 kusů letadel, sloužit by měla aspoň čtyřicet let.

„Porovnávali jsme celkem sedm typů letounů, oslovili jsme čtyři vlády pro jejich nabídku a pak jsme hodnotili jednotlivá kritéria. F-35 vyšla jako nejlepší volba pro budoucnost nejenom českého letectva, ale i armády,“ prohlásil zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany generál Jaroslav Míka.

Uvedl také, že cenová nabídka letounů F-35 nebyla nejdražší, i když se často objevuje kritika, že by například švédské gripeny vyšly levněji. „Zástupci švédské vlády nám předložili nabídku, kdy – když se porovnala s F-35 – americký stroj vyšel i díky svým schopnostem jako lepší a dlouhodobější pro budoucnost,“ poznamenal Míka s tím, že Česko rozhodně není jediná země, která k tomuto závěru došla.

Zmínil, že letoun může operovat v prostředí, jaké je nyní například nad Ukrajinou, kromě obrany území zajistí také podporu pozemních sil.

Důvody vojenské versus ekonomické

Pavel Růžička nezpochybňuje vyspělost F-35, vadí mu ale, že se o jejich nákupu nevede politická debata. „Víme o tom, že F-35 má určité problémy. Jakým způsobem naše vyjednávací strana k tomu bude přistupovat? Nebudeme ty problémy mít i tady? Není to o tom podepsat pět papírů, protože je to v režimu důvěrné,“ kritizuje podobu jednání.

Opoziční poslanec také upozornil na fakt, že první letadla budou v Česku v pohotovosti až okolo roku 2035, což je dvanáct let. Situaci přirovnal k nákupu nového automobilu. „Buď bude v podobě, jak jsem si jej před lety nakonfiguroval a bude technologicky zastaralý, nebo přijde v nové podobě. Ale to už přece nebude za stejné peníze,“ podotkl Růžička. Nepochybuje ale o tom, že se musí nadzvukové letectvo modernizovat.

Zmínil také, že Švýcarsko, i když už má podepsanou smlouvu na nákup F-35, zvažuje, zda k němu nevypíše referendum. Země by měla ročně na provoz a údržbu letounů vynakládat více než deset milionů dolarů. „Chci, aby nám vysvětlili, zda nemůže po podpisu smlouvy dojít k dvaceti nebo třicetiprocentnímu nárůstu, jako se to stalo Švýcarsku nebo Norsku,“ žádá po vyjednávacím týmu Růžička.

Žáček opozičního poslance ujistil, že tým pověřený resortem obrany, který vyjednává s Američany, udělal velmi pečlivou práci. A je podle něj logické, že vláda zveřejní všechny informace k nákupu až poté, co ho schválí, či nikoliv. Domnívá se ale, že kabinet nákup F-35 podpoří.

Reagoval také na výtky Růžičky ohledně ceny, která byla podle Žáčka navržená ze strany americké vlády pro všechny státy stejně. „Byl proveden výpočet celého balíku a došlo se k závěru, že je nejlevnější, nejefektivnější a že F-35 bude stroj, který nám zajistí buď odstrašení nepřítele, anebo nám zajistí vítězství, protože to bude stroj, který bude schopen fungovat ještě do čtyřiceti až padesáti let na vysoké úrovni a plnit plány, které očekává jak Česká republika, tak NATO,“ konstatoval Žáček. 

„Bylo nám řečeno, že tam jsou desítky rizik a Amerika nám neřekla veškeré informace, které sdělí až po podpisu smlouvy,“ reagoval Růžička. „Když si koupíme 24 letadel, tak víme, že v průměru dvanáct bude uzemněných, že nebude moci létat,“ dodal.

Žáček zopakoval, že nemá ohledně nákupu F-35 žádné pochybnosti. Je přesvědčený o tom, že se podařilo vyjednat dobré podmínky. „Techniku budeme zavádět v době, kdy končí životnost gripenů, tedy po roce 2030. A v té době bude na potencionálním evropském válčišti pět set až šest set kusů těchto letounů u jiných armád,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 54 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o financování veřejnoprávních médií

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.
před 1 hhodinou

Vláda snahy o zrušení „protišpionského“ trestného činu nevzdává, řekl Tejc

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
před 1 hhodinou

V pátek má být i deset stupňů, pak se citelně ochladí

Česko čekají v závěru týdne rozdílné teploty, zatímco v pátek se budou nejvyšší denní teploty šplhat k deseti stupňům Celsia, o víkendu se budou pohybovat kolem nuly. Noční teploty klesnou při vyjasnění a sněhové pokrývce až k minus devíti stupňům. V sobotu bude déšť i v nižších polohách přecházet ve sněžení, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 2 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 3 hhodinami

Poslanci by se měli zabývat návrhem usnesení proti týrání zvířat

Poslanci by se ve čtvrtek měli postavit proti týrání zvířat. Z koaličního podnětu by sněmovna měla usnesením odsoudit všechny druhy krutého zacházení za zvířaty a vyzvat policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Následně by poslanci mohli pokračovat v debatě o protiobstrukčních změnách pravidel sněmovního jednání.
před 5 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...