Vláda ve středu rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o pořízení čtyřiadvaceti bojových letounů F-35 Lightning II. Jde o radarem obtížně zjistitelné stíhačky, u nichž letová hodina vyjde na statisíce korun. Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.
Letoun F-35 poprvé vzlétl před šestnácti lety. Stává se standardem spojenců USA
Americký stroj Lockheed Martin F-35, jehož prototyp se poprvé vznesl do vzduchu 15. prosince 2006, se postupně stává novým standardem ve výzbroji USA a jejich spojenců. Bojový letoun, v jehož konstrukci se ve vrcholné míře používají technologie stealth, pro svá letectva koupily třeba Británie, Itálie, Japonsko, Nizozemsko nebo Izrael. Tyto radarem obtížně zjistitelné stíhačky páté generace si už objednalo také Polsko. Stroj v nedávné době vyhrál výběrová řízení ve Finsku, Švýcarsku nebo Německu, mezi potenciální zákazníky patří také Řecko.
Loni v listopadu se v odbornému serveru Janes objevila informace, že Česko se aktivně uchází o nákup až čtyřiceti stíhaček F-35 od USA, České ministerstvo obrany (MO) tehdy uvedlo, že vojenští odborníci zpracovávají stanovisko k možnostem budoucího zajištění vzdušného prostoru a existují různé varianty.
Letos v dubnu o spolupráci v obraně, energetické bezpečnosti a podpoře lidských práv jednali s americkými protějšky ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle některých spekulací Černochová se svým americkým protějškem Lloydem Austinem jednala i o možnosti pořízení nadzvukových strojů z USA. V minulosti se Česko rozhodlo ze Spojených států koupit 12 víceúčelových a bitevních vrtulníků Venom a Viper.
Jak stroje vznikaly
Stroj F-35, oficiálně pojmenovaný Lightning II podle slavné dvoutrupé stíhačky z druhé světové války, se začal rodit v první polovině 90. let minulého století, když Američané zahájili hledání letadla schopného nahradit typy v té době používané v letectvu i námořnictvu. Byl to obtížný úkol, obdobný program snažící se splnit požadavky obou složek ozbrojených sil skončil v 60. letech neúspěšně, když se do výroby nakonec dostala jen pozemní varianta bitevníku F-111 a námořnictvo si muselo počkat na vlastní F-14.
Do soutěže se zapojily firmy Boeing a Lockheed Martin, obě dodaly na přelomu století ke zkouškám své pokusné stroje X-32 a X-35. Z porovnání vyšel lépe druhý z nich, který se nakonec dostal do sériové výroby. Na základě požadavků ozbrojených sil vznikly tři verze, které se liší nejen použitím, ale třeba i rozměry. Nejrozšířenější je „obyčejná“ stíhačka F-35A, používající běžnou ranvej, dále F-35B umožňující krátký vzlet a kolmé přistání a F-35C, jež startuje z letadlových lodí pomocí katapultu a přistává za použití záchytného háku.
Do výzbroje se nejprve dostalo „béčko“, které začala používat v červenci 2015 americká námořní pěchota, o rok později zařadilo verzi A letectvo a jako poslední přijalo v únoru 2019 k běžné službě své stroje varianty C americké námořnictvo. Ze zahraničních odběratelů hraje výraznou roli tradiční americký spojenec Izrael, který první stroje převzal v prosinci 2016 a o rok později je oficiálně zařadil do výzbroje. Právě izraelské „ef-pětatřicítky“ se v květnu 2018 dočkaly nad Sýrií prvního ostrého nasazení, čtyři měsíce před americkými.
Letová hodina vyjde na 788 tisíc korun
Lockheed Martin F-35 není první americká „neviditelná“ stíhačka, už od roku 2005 používá letectvo stroje F-22 Raptor, ty ale nejsou určené na export, a to ani tak blízkým spojencům jako jsou Británie nebo Izrael. To menší a univerzálnější Lightning II už od začátku vznikal jako společný projekt USA a jejich spojenců, kteří se podíleli i na vývoji. Výhledově má nahradit osvědčené, ale přes všechny modernizace pomalu zastarávající letouny F-16. Ty mimochodem F-35 pravidelně poráží v simulovaných střetech. V úterý 19. července agentura Reuters napsala, že se americké ministerstvo obrany předběžně dohodlo s firmou Lockheed Martin na nákupu zhruba 375 stíhaček F-35, zbrojovka stroje vyrobí do tří let. Měly by přijít na asi 30 miliard dolarů (více než 725 miliard korun).
Ve srovnání s dnes používanými gripeny české armády představuje F-35 ve všech směrech modernější, ale také na pořízení i provoz podstatně dražší letoun. Cena jednoho stroje verze A sice postupně klesla pod 80 milionů dolarů (1,75 miliardy korun; první letadla stála americké daňové poplatníky skoro třikrát více), to je ale stále dvakrát více než gripen verzí C a D, jež používají čeští piloti dnes. Cena modernějších gripenů E a F, které se místo tvaru snaží svůj radarový odraz zmenšit elektronickou cestou, je ale na podobné úrovni.
Velký rozdíl je také v ceně letové hodiny. Přesná výše nákladů na hodinu strávenou ve vzduchu (zahrnuje nejen palivo, ale i údržbu a opravy) se sice jen odhaduje, podle magazínu Janes ale v roce 2012 u gripenu přišla na 4700 dolarů, zatímco u tehdy teprve pomalu zaváděné F-35 to mělo být asi čtyřikrát více. Novější údaje, které letos v létě citoval časopis Forbes, už hovoří o ceně 33 tisíc dolarů (788 tisíc korun) za letovou hodinu u F-35, u gripenů C a D se dnes hovoří o částce mezi sedmi a osmi tisíci dolary (167 až 191 tisíc korun).
Lockheed Martin F-35A má také nižší maximální rychlost (1,6násobek rychlosti zvuku proti dvojnásobku u gripenů používaných českým letectvem) a bojový dolet (1200 km oproti 1500 km u gripenu). Americký letoun ovšem unese větší náklad zbraní (8200 kg proti 5300 kg), z nichž část může umístit do vnitřních zásobníků, což snižuje radarový odraz, na rozdíl od gripenu, který bomby a střely může nést jen pod křídly nebo pod trupem.
