Jeden z největších armádních nákupů v dějinách Polska. Od Američanů pořídí desítky stíhaček F-35

3 minuty
Události: Polsko koupí od USA stíhačky F-35 za více než sto miliard korun
Zdroj: ČT24

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Polsko by podle dřívějších informací koncernu Lockheed Martin mohlo dostat první čtyři stíhačky určené k výcviku polských pilotů v USA v roce 2024. O dva roky později by pro první letku mohlo být předáno 12 až 16 těchto bojových letounů. Zbylá část má být dodána do roku 2030.

Slavnostní ceremonie na letišti Deblin, na kterém při této příležitosti přistály dvě stíhačky F-35, se zúčastnil také prezident Andrzej Duda jako vrchní velitel ozbrojených sil, premiér Mateusz Morawiecki či americká velvyslankyně Georgette Mosbacherová.

„Je to neobyčejně důležitý den pro polské vojenské letectvo, pro polské piloty, pro bezpečnost Polska a celé naší části Evropy,“ řekl prezident Andrzej Duda. Nákup stíhaček označil za jednu z nejdůležitějších etap budování moderní polské armády a posilování bezpečnosti a obranyschopnosti země.

„Podle hlavy státu zakázka ukazuje odhodlání Polska plnit závazky v rámci Aliance. Polsko patří k menšině zemí, která plní závazek dávat na obranu z rozpočtu dvě procenta hrubého domácího produktu,“ připomněl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Podle televize TVN 24 jde o druhý největší kontrakt na nákup zbraní v polských dějinách, po předloňském nákupu amerických raket Patriot. Asi i proto byla smlouva podepsána na letišti, považovaném za kolébku polského letectví.

Na jaře 2003 byl na témže letišti podepsán kontrakt na dodávku 48 stíhaček F-16, které v současnosti představují páteř polského letectva. Oba typy – F-16 a F-35 – spojuje výrobce, americký koncern Lockheed Martin, označovaný za největší zbrojovku na světě.

Polská opozice kontrakt kritizuje jako příliš nákladný. Deník Gazeta Wyborcza upozornil, že Polsko kupuje americké stíhačky bez soutěže a bez doprovodných programů průmyslové spolupráce (offsetů).

Varšavu k jednáním o nákupu F-35 přinutila mimo jiné i série havárií dosluhujících stíhaček sovětské výroby, kterých v polském letectvu stále slouží desítky kusů, včetně stíhaček MiG-29 pořízených také z Česka. Páteř polského letectva už ale představují americké stíhačky F-16.

2 minuty
Zpravodaj ČT Mathé: Zakázka na americké F-35 je svým rozsahem historická
Zdroj: ČT24

Polské ministerstvo zdůraznilo, že F-35 je momentálně jediným dostupným a sériově vyráběným bojovým letadlem s vlastnostmi „stealth“, které zaručují, že jej lze jen velmi obtížně odhalit radarem.

Stroj navíc disponuje systémy umožňujícími získávat, zpracovávat a předávat údaje o protivníkovi. Jeho schopnosti ve vzdušném boji, ničení pozemních a námořních cílů, v průzkumu či radioelektronickém boji pokládá resort za klíčové v případě konfliktu s nepřítelem disponujícím vyspělou protivzdušnou obranou.

Utužit spojenectví s USA, odstrašit Rusko

Polsko mluví o strategické změně. Nová bojová letadla mají podle vlády význam pro celý středoevropský region i Pobaltí. Největší armádní zakázka v polských dějinách navíc dál posiluje spojenectví na lince Varšava-Washington.

Nedávno se rotující americký kontingent na polském území rozrostl o tisíc vojáků. Hlavním cílem zůstává odstrašení Ruska. Premiér Morawiecki podle serveru Onet.pl v pátek zdůraznil, že nové stíhačky pomohou Polsku zbavit se „dlouhého ruského stínu“.

„Chtěli bychom, aby Rusko bylo naším přítelem. Ale Rusko bohužel znovu ukazuje svou – pro nás velmi nepříjemnou – imperiální tvář,“ podotkl loni v červnu Duda.

Sen o vybudování stálé americké základny v Polsku se současné vládě zatím nesplnil. Jeho naplnění může pomoci třeba to, že současný šéf Bílého domu Donald Trump obhájí svou funkci v listopadových prezidentských volbách. Právě po Trumpovi se má základna jmenovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 3 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 8 hhodinami
Načítání...