Jeden z největších armádních nákupů v dějinách Polska. Od Američanů pořídí desítky stíhaček F-35

Nahrávám video

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Polsko by podle dřívějších informací koncernu Lockheed Martin mohlo dostat první čtyři stíhačky určené k výcviku polských pilotů v USA v roce 2024. O dva roky později by pro první letku mohlo být předáno 12 až 16 těchto bojových letounů. Zbylá část má být dodána do roku 2030.

Slavnostní ceremonie na letišti Deblin, na kterém při této příležitosti přistály dvě stíhačky F-35, se zúčastnil také prezident Andrzej Duda jako vrchní velitel ozbrojených sil, premiér Mateusz Morawiecki či americká velvyslankyně Georgette Mosbacherová.

„Je to neobyčejně důležitý den pro polské vojenské letectvo, pro polské piloty, pro bezpečnost Polska a celé naší části Evropy,“ řekl prezident Andrzej Duda. Nákup stíhaček označil za jednu z nejdůležitějších etap budování moderní polské armády a posilování bezpečnosti a obranyschopnosti země.

„Podle hlavy státu zakázka ukazuje odhodlání Polska plnit závazky v rámci Aliance. Polsko patří k menšině zemí, která plní závazek dávat na obranu z rozpočtu dvě procenta hrubého domácího produktu,“ připomněl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Podle televize TVN 24 jde o druhý největší kontrakt na nákup zbraní v polských dějinách, po předloňském nákupu amerických raket Patriot. Asi i proto byla smlouva podepsána na letišti, považovaném za kolébku polského letectví.

Na jaře 2003 byl na témže letišti podepsán kontrakt na dodávku 48 stíhaček F-16, které v současnosti představují páteř polského letectva. Oba typy – F-16 a F-35 – spojuje výrobce, americký koncern Lockheed Martin, označovaný za největší zbrojovku na světě.

Polská opozice kontrakt kritizuje jako příliš nákladný. Deník Gazeta Wyborcza upozornil, že Polsko kupuje americké stíhačky bez soutěže a bez doprovodných programů průmyslové spolupráce (offsetů).

Varšavu k jednáním o nákupu F-35 přinutila mimo jiné i série havárií dosluhujících stíhaček sovětské výroby, kterých v polském letectvu stále slouží desítky kusů, včetně stíhaček MiG-29 pořízených také z Česka. Páteř polského letectva už ale představují americké stíhačky F-16.

Nahrávám video

Polské ministerstvo zdůraznilo, že F-35 je momentálně jediným dostupným a sériově vyráběným bojovým letadlem s vlastnostmi „stealth“, které zaručují, že jej lze jen velmi obtížně odhalit radarem.

Stroj navíc disponuje systémy umožňujícími získávat, zpracovávat a předávat údaje o protivníkovi. Jeho schopnosti ve vzdušném boji, ničení pozemních a námořních cílů, v průzkumu či radioelektronickém boji pokládá resort za klíčové v případě konfliktu s nepřítelem disponujícím vyspělou protivzdušnou obranou.

Utužit spojenectví s USA, odstrašit Rusko

Polsko mluví o strategické změně. Nová bojová letadla mají podle vlády význam pro celý středoevropský region i Pobaltí. Největší armádní zakázka v polských dějinách navíc dál posiluje spojenectví na lince Varšava-Washington.

Nedávno se rotující americký kontingent na polském území rozrostl o tisíc vojáků. Hlavním cílem zůstává odstrašení Ruska. Premiér Morawiecki podle serveru Onet.pl v pátek zdůraznil, že nové stíhačky pomohou Polsku zbavit se „dlouhého ruského stínu“.

„Chtěli bychom, aby Rusko bylo naším přítelem. Ale Rusko bohužel znovu ukazuje svou – pro nás velmi nepříjemnou – imperiální tvář,“ podotkl loni v červnu Duda.

Sen o vybudování stálé americké základny v Polsku se současné vládě zatím nesplnil. Jeho naplnění může pomoci třeba to, že současný šéf Bílého domu Donald Trump obhájí svou funkci v listopadových prezidentských volbách. Právě po Trumpovi se má základna jmenovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 27 mminutami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily sedm Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
08:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 4 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 8 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 10 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 14 hhodinami
Načítání...