Jeden z největších armádních nákupů v dějinách Polska. Od Američanů pořídí desítky stíhaček F-35

Nahrávám video
Události: Polsko koupí od USA stíhačky F-35 za více než sto miliard korun
Zdroj: ČT24

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Polsko by podle dřívějších informací koncernu Lockheed Martin mohlo dostat první čtyři stíhačky určené k výcviku polských pilotů v USA v roce 2024. O dva roky později by pro první letku mohlo být předáno 12 až 16 těchto bojových letounů. Zbylá část má být dodána do roku 2030.

Slavnostní ceremonie na letišti Deblin, na kterém při této příležitosti přistály dvě stíhačky F-35, se zúčastnil také prezident Andrzej Duda jako vrchní velitel ozbrojených sil, premiér Mateusz Morawiecki či americká velvyslankyně Georgette Mosbacherová.

„Je to neobyčejně důležitý den pro polské vojenské letectvo, pro polské piloty, pro bezpečnost Polska a celé naší části Evropy,“ řekl prezident Andrzej Duda. Nákup stíhaček označil za jednu z nejdůležitějších etap budování moderní polské armády a posilování bezpečnosti a obranyschopnosti země.

„Podle hlavy státu zakázka ukazuje odhodlání Polska plnit závazky v rámci Aliance. Polsko patří k menšině zemí, která plní závazek dávat na obranu z rozpočtu dvě procenta hrubého domácího produktu,“ připomněl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Podle televize TVN 24 jde o druhý největší kontrakt na nákup zbraní v polských dějinách, po předloňském nákupu amerických raket Patriot. Asi i proto byla smlouva podepsána na letišti, považovaném za kolébku polského letectví.

Na jaře 2003 byl na témže letišti podepsán kontrakt na dodávku 48 stíhaček F-16, které v současnosti představují páteř polského letectva. Oba typy – F-16 a F-35 – spojuje výrobce, americký koncern Lockheed Martin, označovaný za největší zbrojovku na světě.

Polská opozice kontrakt kritizuje jako příliš nákladný. Deník Gazeta Wyborcza upozornil, že Polsko kupuje americké stíhačky bez soutěže a bez doprovodných programů průmyslové spolupráce (offsetů).

Varšavu k jednáním o nákupu F-35 přinutila mimo jiné i série havárií dosluhujících stíhaček sovětské výroby, kterých v polském letectvu stále slouží desítky kusů, včetně stíhaček MiG-29 pořízených také z Česka. Páteř polského letectva už ale představují americké stíhačky F-16.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Mathé: Zakázka na americké F-35 je svým rozsahem historická
Zdroj: ČT24

Polské ministerstvo zdůraznilo, že F-35 je momentálně jediným dostupným a sériově vyráběným bojovým letadlem s vlastnostmi „stealth“, které zaručují, že jej lze jen velmi obtížně odhalit radarem.

Stroj navíc disponuje systémy umožňujícími získávat, zpracovávat a předávat údaje o protivníkovi. Jeho schopnosti ve vzdušném boji, ničení pozemních a námořních cílů, v průzkumu či radioelektronickém boji pokládá resort za klíčové v případě konfliktu s nepřítelem disponujícím vyspělou protivzdušnou obranou.

Utužit spojenectví s USA, odstrašit Rusko

Polsko mluví o strategické změně. Nová bojová letadla mají podle vlády význam pro celý středoevropský region i Pobaltí. Největší armádní zakázka v polských dějinách navíc dál posiluje spojenectví na lince Varšava-Washington.

Nedávno se rotující americký kontingent na polském území rozrostl o tisíc vojáků. Hlavním cílem zůstává odstrašení Ruska. Premiér Morawiecki podle serveru Onet.pl v pátek zdůraznil, že nové stíhačky pomohou Polsku zbavit se „dlouhého ruského stínu“.

„Chtěli bychom, aby Rusko bylo naším přítelem. Ale Rusko bohužel znovu ukazuje svou – pro nás velmi nepříjemnou – imperiální tvář,“ podotkl loni v červnu Duda.

Sen o vybudování stálé americké základny v Polsku se současné vládě zatím nesplnil. Jeho naplnění může pomoci třeba to, že současný šéf Bílého domu Donald Trump obhájí svou funkci v listopadových prezidentských volbách. Právě po Trumpovi se má základna jmenovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 6 hhodinami
Načítání...