Jeden z největších armádních nákupů v dějinách Polska. Od Američanů pořídí desítky stíhaček F-35

3 minuty
Události: Polsko koupí od USA stíhačky F-35 za více než sto miliard korun
Zdroj: ČT24

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Polsko by podle dřívějších informací koncernu Lockheed Martin mohlo dostat první čtyři stíhačky určené k výcviku polských pilotů v USA v roce 2024. O dva roky později by pro první letku mohlo být předáno 12 až 16 těchto bojových letounů. Zbylá část má být dodána do roku 2030.

Slavnostní ceremonie na letišti Deblin, na kterém při této příležitosti přistály dvě stíhačky F-35, se zúčastnil také prezident Andrzej Duda jako vrchní velitel ozbrojených sil, premiér Mateusz Morawiecki či americká velvyslankyně Georgette Mosbacherová.

„Je to neobyčejně důležitý den pro polské vojenské letectvo, pro polské piloty, pro bezpečnost Polska a celé naší části Evropy,“ řekl prezident Andrzej Duda. Nákup stíhaček označil za jednu z nejdůležitějších etap budování moderní polské armády a posilování bezpečnosti a obranyschopnosti země.

„Podle hlavy státu zakázka ukazuje odhodlání Polska plnit závazky v rámci Aliance. Polsko patří k menšině zemí, která plní závazek dávat na obranu z rozpočtu dvě procenta hrubého domácího produktu,“ připomněl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Podle televize TVN 24 jde o druhý největší kontrakt na nákup zbraní v polských dějinách, po předloňském nákupu amerických raket Patriot. Asi i proto byla smlouva podepsána na letišti, považovaném za kolébku polského letectví.

Na jaře 2003 byl na témže letišti podepsán kontrakt na dodávku 48 stíhaček F-16, které v současnosti představují páteř polského letectva. Oba typy – F-16 a F-35 – spojuje výrobce, americký koncern Lockheed Martin, označovaný za největší zbrojovku na světě.

Polská opozice kontrakt kritizuje jako příliš nákladný. Deník Gazeta Wyborcza upozornil, že Polsko kupuje americké stíhačky bez soutěže a bez doprovodných programů průmyslové spolupráce (offsetů).

Varšavu k jednáním o nákupu F-35 přinutila mimo jiné i série havárií dosluhujících stíhaček sovětské výroby, kterých v polském letectvu stále slouží desítky kusů, včetně stíhaček MiG-29 pořízených také z Česka. Páteř polského letectva už ale představují americké stíhačky F-16.

2 minuty
Zpravodaj ČT Mathé: Zakázka na americké F-35 je svým rozsahem historická
Zdroj: ČT24

Polské ministerstvo zdůraznilo, že F-35 je momentálně jediným dostupným a sériově vyráběným bojovým letadlem s vlastnostmi „stealth“, které zaručují, že jej lze jen velmi obtížně odhalit radarem.

Stroj navíc disponuje systémy umožňujícími získávat, zpracovávat a předávat údaje o protivníkovi. Jeho schopnosti ve vzdušném boji, ničení pozemních a námořních cílů, v průzkumu či radioelektronickém boji pokládá resort za klíčové v případě konfliktu s nepřítelem disponujícím vyspělou protivzdušnou obranou.

Utužit spojenectví s USA, odstrašit Rusko

Polsko mluví o strategické změně. Nová bojová letadla mají podle vlády význam pro celý středoevropský region i Pobaltí. Největší armádní zakázka v polských dějinách navíc dál posiluje spojenectví na lince Varšava-Washington.

Nedávno se rotující americký kontingent na polském území rozrostl o tisíc vojáků. Hlavním cílem zůstává odstrašení Ruska. Premiér Morawiecki podle serveru Onet.pl v pátek zdůraznil, že nové stíhačky pomohou Polsku zbavit se „dlouhého ruského stínu“.

„Chtěli bychom, aby Rusko bylo naším přítelem. Ale Rusko bohužel znovu ukazuje svou – pro nás velmi nepříjemnou – imperiální tvář,“ podotkl loni v červnu Duda.

Sen o vybudování stálé americké základny v Polsku se současné vládě zatím nesplnil. Jeho naplnění může pomoci třeba to, že současný šéf Bílého domu Donald Trump obhájí svou funkci v listopadových prezidentských volbách. Právě po Trumpovi se má základna jmenovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...