Jeden z největších armádních nákupů v dějinách Polska. Od Američanů pořídí desítky stíhaček F-35

Nahrávám video
Události: Polsko koupí od USA stíhačky F-35 za více než sto miliard korun
Zdroj: ČT24

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Polsko by podle dřívějších informací koncernu Lockheed Martin mohlo dostat první čtyři stíhačky určené k výcviku polských pilotů v USA v roce 2024. O dva roky později by pro první letku mohlo být předáno 12 až 16 těchto bojových letounů. Zbylá část má být dodána do roku 2030.

Slavnostní ceremonie na letišti Deblin, na kterém při této příležitosti přistály dvě stíhačky F-35, se zúčastnil také prezident Andrzej Duda jako vrchní velitel ozbrojených sil, premiér Mateusz Morawiecki či americká velvyslankyně Georgette Mosbacherová.

„Je to neobyčejně důležitý den pro polské vojenské letectvo, pro polské piloty, pro bezpečnost Polska a celé naší části Evropy,“ řekl prezident Andrzej Duda. Nákup stíhaček označil za jednu z nejdůležitějších etap budování moderní polské armády a posilování bezpečnosti a obranyschopnosti země.

„Podle hlavy státu zakázka ukazuje odhodlání Polska plnit závazky v rámci Aliance. Polsko patří k menšině zemí, která plní závazek dávat na obranu z rozpočtu dvě procenta hrubého domácího produktu,“ připomněl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Podle televize TVN 24 jde o druhý největší kontrakt na nákup zbraní v polských dějinách, po předloňském nákupu amerických raket Patriot. Asi i proto byla smlouva podepsána na letišti, považovaném za kolébku polského letectví.

Na jaře 2003 byl na témže letišti podepsán kontrakt na dodávku 48 stíhaček F-16, které v současnosti představují páteř polského letectva. Oba typy – F-16 a F-35 – spojuje výrobce, americký koncern Lockheed Martin, označovaný za největší zbrojovku na světě.

Polská opozice kontrakt kritizuje jako příliš nákladný. Deník Gazeta Wyborcza upozornil, že Polsko kupuje americké stíhačky bez soutěže a bez doprovodných programů průmyslové spolupráce (offsetů).

Varšavu k jednáním o nákupu F-35 přinutila mimo jiné i série havárií dosluhujících stíhaček sovětské výroby, kterých v polském letectvu stále slouží desítky kusů, včetně stíhaček MiG-29 pořízených také z Česka. Páteř polského letectva už ale představují americké stíhačky F-16.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Mathé: Zakázka na americké F-35 je svým rozsahem historická
Zdroj: ČT24

Polské ministerstvo zdůraznilo, že F-35 je momentálně jediným dostupným a sériově vyráběným bojovým letadlem s vlastnostmi „stealth“, které zaručují, že jej lze jen velmi obtížně odhalit radarem.

Stroj navíc disponuje systémy umožňujícími získávat, zpracovávat a předávat údaje o protivníkovi. Jeho schopnosti ve vzdušném boji, ničení pozemních a námořních cílů, v průzkumu či radioelektronickém boji pokládá resort za klíčové v případě konfliktu s nepřítelem disponujícím vyspělou protivzdušnou obranou.

Utužit spojenectví s USA, odstrašit Rusko

Polsko mluví o strategické změně. Nová bojová letadla mají podle vlády význam pro celý středoevropský region i Pobaltí. Největší armádní zakázka v polských dějinách navíc dál posiluje spojenectví na lince Varšava-Washington.

Nedávno se rotující americký kontingent na polském území rozrostl o tisíc vojáků. Hlavním cílem zůstává odstrašení Ruska. Premiér Morawiecki podle serveru Onet.pl v pátek zdůraznil, že nové stíhačky pomohou Polsku zbavit se „dlouhého ruského stínu“.

„Chtěli bychom, aby Rusko bylo naším přítelem. Ale Rusko bohužel znovu ukazuje svou – pro nás velmi nepříjemnou – imperiální tvář,“ podotkl loni v červnu Duda.

Sen o vybudování stálé americké základny v Polsku se současné vládě zatím nesplnil. Jeho naplnění může pomoci třeba to, že současný šéf Bílého domu Donald Trump obhájí svou funkci v listopadových prezidentských volbách. Právě po Trumpovi se má základna jmenovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko spustilo další velký denní nálet na Ukrajinu

Rusko opět spustilo velký denní dronový nálet na Ukrajinu, útočí i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti. Polská armáda oznámila, že kvůli náletu odstartovaly její stíhačky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
před 32 mminutami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 5 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 8 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 12 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 13 hhodinami
Načítání...