Resort obrany bude v příštím roce hospodařit s necelými 112 miliardami korun, což odpovídá 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) je přesvědčena, že se podaří slíbenou částku udržet i při přerozdělování peněz mezi rozpočtovými kapitolami, i o tom, že se podaří přidělené peníze vyčerpat. V Interview ČT24 ministryně obhajovala i rozhodnutí jednat o nákupu stíhacích letounů F-35 navzdory jejich nákladnému provozu. Odkázala na názor samotných vojáků.
Vojáci stále čekají na dodávky radarů MADR. Černochová už napsala do Izraele „ostřejší dopis“
Jana Černochová v Interview ČT24: „Nemůžeme si dovolit sahat na výsluhy, nechceme o vojáky přicházet.“ (zdroj: ČT24)
Ačkoli při druhém čtení státního rozpočtu mohou poslanci navrhovat přesuny peněz mezi jednotlivým kapitolami, je ministryně obrany Jana Černochová přesvědčena, že jejího resortu se to nijak nedotkne. Zdůraznila, že armáda potřebuje kontinuální financování. „Jsou to závazky ne na jeden rozpočtový rok, ale na více rozpočtových let. Věřím, že kolegové (…) z koalice si uvědomují, že to je věc, ke které se nemůžeme stavět zády,“ podotkla.
Spoléhá na koaliční sto osmičku, ale částečně i na opozici. „Očekávám, že tady může být alespoň slovní podpora rozpočtu ministerstva obrany i od poslanců opozice,“ míní. Odkázala na jednání branného výboru Poslanecké sněmovny, jehož členové podle Černochové neměli k rozpočtu ministerstva obrany výhrady.
Jednat o F-35 si podle Černochové přejí sami vojáci
Ujistila zároveň, že peníze, které jí rozpočet slibuje, nejsou jen na oko – aby Česko ukázalo, že se postupně přibližuje cíli dávat dvě procenta HDP na obranu. „Každá koruna má svůj cíl a je pečlivě zvažovaná, jestli ji v tom kalendářním roce skutečně vyčerpáme,“ uvedla ministryně.
Možná nejdiskutovanějším armádním nákupem, který se nyní připravuje, je pořízení stíhacích letounů, které budou chránit český vzdušný prostor, až skončí pronájem gripenů. Černochová vyjednává o pořízení strojů páté generace F-35, které jsou oproti gripenům technologicky vyspělejší, ale také provozně náročnější.
Pro ministryni je však zásadní, že si je přejí sami vojáci. Upozornila, že o vojenské doporučení požádal již její předchůdce Lubomír Metnar (ANO), i když bylo hotové až po jejím příchodu na ministerstvo. „Já jsem toto vojenské doporučení plně respektovala v tom smyslu, že jsem jej předložila na vládu,“ dodala. Zdůraznila, že dokument podpořili velitel letectva Petr Čepelka i náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Jako laik, jako politik, který má v tomto ohledu respektovat doporučení odborníků, nemám důvod vojenskému doporučení nevěřit,“ poznamenala ministryně.
Ovšem přestože se hovoří o F-35, v rozpočtu je vyčleněno i 20 miliard na nynější gripeny. Podle Černochové je to nezbytná investice do jejich modernizace. Létat se na nich bude ještě nejméně sedm let. „Vyplývá to ze starých smluv, které uzavírali moji předchůdci. Aby to plnilo funkčnost, kterou to plnit má, k modernizaci musí dojít,“ uvedla.
Nákup bojových vozidel zdržela výměna švédské vlády
Zatímco nové stíhačky by měly přijít až na konci desetiletí, bezprostřední jsou jiné nákupy. Ve Švédsku chce armáda koupit pásová bojová vozidla pěchoty CV90. Podle ministryně obrany však vyjednávání komplikuje změna vlády ve skandinávské zemi.
„Jednání na úrovni úředníků intenzivně probíhají, ale politické rozhodnutí bude ve finále na panu ministrovi. Poprvé se uvidíme na jednání v rámci ministeriády. Předpokládám, že si vyměníme kontakty a domluvíme si bilaterální schůzku,“ očekává Černochová. Je přesvědčena, že příští rok se podaří uzavřít smlouvu a následně první vozidla opravdu přijedou.
Ještě složitější je to s radary MADR, které Česko objednalo již v roce 2019, ale vojáci je stále nemají. „Měly přicházet už v letošním roce,“ připustila ministryně. Nejsou dokončené vojskové zkoušky a armáda odkazuje na problémy na izraelské straně. Ministryně uvedla, že do Izraele, kde podle ní nastaly s dodávkou problémy, napsala „poměrně ostřejší dopis“. V něm mimo jiné upozornila, že Česko „má být pilotní zemí v rámci NATO pro madry, takže bychom je už rádi měli“.
Zatímco nyní má armáda za přidělené miliardy co nakupovat, je nasnadě otázka, jestli využije i další peníze. Od roku 2025 slibuje vláda dávat na obranu dvě procenta HDP, tedy ještě výrazně více než dnes.
Podle Jany Černochové ale problém s jejich utracením nebude. Odkázala na strategické dokumenty armády, z nichž vyplývá, že bude potřeba nakoupit další vrtulníky či transportní letouny. Další jasné doporučení dala podle ní i válka na Ukrajině. „Měli bychom se více zabývat PVO, víc řešit raketovou obranu. (…) V minulosti doktríny s tímto nepočítaly. Náčelník generálního štábu řekl, že to považuje za důležitou součást výzbroje naší armády a – byť to stojí nemalé prostředky – že je to nutnost,“ přiblížila.
Zdanění výsluh? „Je to fáma,“ odmítla ministryně
O české armádě se často mluví v souvislosti s technikou, ale ta by nefungovala bez vojáků. A zatímco stíhačky nebo bojová vozidla pěchoty se dají nakoupit a zavést do výzbroje, u lidí je to složitější. Někteří mladší vojáci uvažují o tom, že z armády odejdou. Podle ministryně je to hlavně z finančních důvodů, s čím chce ministerstvo pomoci. „Nejvíc odcházejí vojáci, kteří slouží pět šest let. Ještě mají daleko do výsluhových nároků, ale už jsou to opravdu vojáci, kteří jsou vycvičení, mají něco za sebou a nechceme o ně přicházet,“ řekla.
Připustila, že není možné jim jednoduše zvýšit platy, lze ale podle ní jít jinou cestou. Dotyční vojáci by mohli dostat stabilizační příspěvky nebo dotace na bydlení.
Ministryně obrany odmítla, že by byly jakkoli ohroženy výsluhy služebně starších vojáků. Občas se hovoří například o hrozbě jejich zdanění. „Nevím, na co můžu všechno přísahat (…), že za mě se výsluhy zdaňovat nebudou a nikdo na výsluhy sahat nebude,“ ujistila Černochová. „Není na tom pravdy nic, je to fáma,“ uzavřela.