Masivní posílení obranyschopnosti východního křídla Severoatlantické aliance se velmi výrazně dotkne i české armády. Na právě probíhajícím summitu NATO v Madridu se ladí poslední detaily.
Celkově by měly mít síly alianční reakce v zemích na východní hranici NATO až 300 tisíc vojáků, jak už dříve oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Pro připomenutí – půjde o více než sedminásobné navýšení, dnes tam mají spojenci 40 tisíc příslušníků ozbrojených sil.
To znamená mnohem větší tlak na armády jednotlivých členských zemí. A české vojsko není výjimkou. Jak zatím vychází z rozhovorů, celkově by Praha měla vyčlenit až 4500 svých vojáků. „Je to souhrn našich stávajících příspěvků do pohotovostních systémů Aliance,“ potvrdila pro ČT ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Spolupráce se Slovenskem
Co konkrétně to znamená? „Kromě jednotek dlouhodobě působících na Slovensku, v Litvě a v Lotyšsku, což je až tisíc vojáků, je k tomu třeba připočíst celou těžkou brigádu o síle až 3500 vojáků,“ vypočítává ministryně obrany, jež do Madridu vyrazila v delegaci s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfdiplomatem Janem Lipavským (Piráti). Podle dostupných informací se mluví i o tom, že čeští vojáci by měli velmi úzce spolupracovat se svými slovenskými kolegy.
Pro generální štáb i tak půjde o poměrně náročný úkol. Pro ochranu východní hranice Severoatlantické aliance bude muset vyčlenit téměř pětinu veškeré své síly – v současnosti totiž v armádě slouží 27 tisíc vojáků. Dá se proto čekat, že ještě razantněji využije i příslušníků aktivních záloh, kteří jsou nyní poprvé hromadně nasazeni na Slovensku.
