České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning II. Vláda o jejich nákupu hodlá jednat s USA. Kabinet také zrušil tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo obrany nyní osloví švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems. Po jednání vlády to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Česko chce koupit stíhačky F-35 Lightning, vláda bude jednat s USA
4 minuty
UDÁLOSTI: Nová letadla i obrněnce pro armádu
Vláda rozhodla na základě vojenského doporučení armády, uvedla Černochová. Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda čtrnáct stíhacích strojů. Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny. Na jejich využívání má Česko smlouvu do roku 2027, využít poté může dvouletou opci.
Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.
21 minut
Brífink po jednání vlády 20. července
Usnesení vlády ještě zcela nevyloučilo možnost, že nakonec budou čeští vojenští letci používat jiné stroje. Jasně ale pověřila Černochovou k vyjednávání s americkou stranou. „Pokud se do října 2023 nedohodneme, nezavíráme si cestu pro nějaké další způsoby řešení,“ uvedla ministryně. Sestaví meziresortní tým se zastoupením ministerstev financí, průmyslu a obchodu, zahraničí, armády a vlády. „Vyjednávání povedeme v tomto formátu a na konci října 2023, pevně věřím, že budu moci dát do vlády nějaké další rozhodnutí,“ dodala Černochová.
O výběru amerických letadel se spekulovalo delší dobu. Se svou nabídkou nedávno přišlo i Švédsko. Jeho velvyslanec Fredrik Jörgensen řekl, že Švédsko chce české armádě nabídnout bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů JAS-39C/D Gripen, možnost jejich modernizace a zároveň nákupu nejmodernější verze JAS-39E/F. Ministerstvo obrany označilo velvyslancova slova za překvapivá s tím, že Česko oficiální nabídku nedostalo.
Nynější rozhodnutí, které by mělo vést k náhradě gripenů lightningy, vychází podle ministryně i náčelníka generálního štábu Karla Řehky z doporučení vojáků, kteří chtějí mít k dispozici víceúčelový stroj páté generace. „Není to jen stíhací nebo bombardovací letoun. Díváme se na platformu, která může v jeden okamžik sloužit jako centrum velení, zároveň jako velmi pokročilý senzor a špionážní letoun,“ poukázal Řehka.
Bez ohledu na výběr letounů se podle Černochové a Řehky bude muset modernizovat infrastruktura, například základna v Čáslavi. „I v rámci naší mobility, našich schopností máme za povinnost zajistit plochy pro to, aby tady letouny mohly přistávat,“ řekla ministryně s tím, že v budoucnu by letounů F-35 mohly v Evropě létat stovky.
F-35 Lightning II bývá označován za nejmodernější sériově vyráběný stíhací letoun s potenciálem životnosti 30 až 40 let. Jde o letoun s technologií stealth, která má za cíl maximálně omezit jeho zjistitelnost radarem. Odborníci oceňují přístrojové vybavení, díky kterému získává přehled o dění na bojišti a může komunikovat a spolupracovat se spřátelenou technikou.
Nevýhodou jsou vysoké náklady na provoz. Gripeny jsou naproti tomu známé jako provozně poměrně nenáročné stíhačky. V české armádě létají od roku 2005, Česko si je od Švédska pronajímá. Tehdy se rozhodovalo mezi pronájmem a nákupem a zároveň mezi gripeny a stíhacími letouny americké provenience. Výběr doprovázela podezření na korupci.
Momentálně mají čeští stíhači k dispozici dvanáct jednomístných a dvě dvoumístná letadla. Nasazeni s nimi několikrát byli i při ochraně vzdušného prostoru spojenců na Islandu a v Pobaltí. Česko platí za pronájem víceúčelových stíhaček Švédsku 1,7 miliardy korun ročně.
Opozice rozhodnutí vlády kritizuje
Výhrady proti vládnímu usnesení, z nějž by měl vzejít nákup lightningů, má opozice. „Postrádá to jakoukoli logiku. Jsem přesvědčen o tom, že v současné době si to státní rozpočet ani vláda nemohou dovolit,“ řekl člen sněmovního branného výboru Radovan Vích (SPD).
Z ANO znějí výhrady jiného rázu, i když na vyšší cenu provozu F-35 také někteří politici poukazují. Poslanec opozičního hnutí Pavel Růžička označil rozhodnutí vlády za „politické, ne bezpečnostní“. Domnívá se, že zatímco na lightningy se bude několik let čekat, „gripeny můžeme mít téměř okamžitě“.
Smířlivější je jeho spolustraník, bývalý ministr obrany a nynější předseda branného výboru Lubomír Metnar. „Obě letadla – jak Gripen, tak F-35 – považuji za kvalitní. Je tu ale řada otázek, které je třeba zodpovědět,“ řekl.
Více schopností a funkcí
Luboš Janko z katedry letecké dopravy Vysoké školy obchodní v Praze uvedl, že ovládání Gripenů a letounů F-35 je srovnatelné. „Podstatné z hlediska výcviku a ovladatelnosti jsou záležitosti, které jsou dány standardy výcviku na těchto letounech,“ podotkl.
Upozornil ale, že letouny jsou odlišné co do bojeschopnosti. Gripeny jsou podle něj určeny primárně pro ochranu vlastního území – boj proti vzdušným cílům, podporu pozemního boje. Letoun F-35 je proti tomu víceúčelový a taktičtější. „Má podstatně více schopností a funkcí. Je to špičkový a asi nejlépe vybavený letoun s největšími schopnostmi. A to jak v záležitosti letových výkonů, tak v otázce výzbroje,“ přiblížil. Nákup letounů F-35 považuje za strategický.
Za problém, s nímž se bude muset stát potýkat, označil otázku ceny, provozních nákladů, pozemního zabezpečení a investic do logistiky.
10 minut
Studio ČT24 - Česko zahájí jednání o nákupu letounů F-35
Zrušený tendr na nákup bojových vozidel
Tendr na nákup pásových bojových vozidel byl podle Černochové zrušen na základě doporučení právní kanceláře. Dosavadní zakázka, ve které zůstali tři potenciální dodavatelé, nabrala postupně několikaleté zpoždění. Předchozí vláda ji přerušila, protože předložené nabídky nesplnily armádní požadavky. Koncem června ministerstvo zaslalo třem účastníkům tendru nové podmínky výběrového řízení.
Bylo mezi nimi vzdání se nároků na náhradu škody, která by firmám mohla vzniknout v souvislosti s dosavadním průběhem tendru, nebo nepřekročitelnost původní předpokládané hodnoty zakázky 51,68 miliardy korun včetně DPH. Nové podmínky neodsouhlasily španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx.
Černochová už dříve prohlásila, že měl být rovnou vyřazen jeden uchazeč, který nesplnil technické ani finanční podmínky. Exministr Metnar ale uvedl, že odborná skupina mu tehdy doporučila tento postup.
S nabídkou na účast v tendru oslovil úřad čtyři firmy. Kromě těch, které podaly nabídku, bylo původně účastníkem i německé konsorcium PSM s obrněncem Puma. Ze soutěže ale odstoupilo, protože jeho vozidlo by nenaplnilo armádní požadavky.
S nákupem by podle Černochové měl počítat už státní rozpočet pro příští rok. Při vyjednávání chce dosáhnout toho, aby se na zakázce minimálně ze 40 procent podílel český průmysl, dalšími kritérii budou rychlost dodání a cena. „Fronty na jakýkoliv vojenský materiál jsou nyní velice dlouhé a my se musíme co nejrychleji do té fronty postavit,“ uvedla Černochová.
Nová vozidla mají nahradit letité obrněnce pocházející ještě z dob Sovětského svazu. Stroje budou tvořit páteř těžké brigády, kterou se Česko v NATO zavázalo mít k dispozici v roce 2026. Armáda požaduje vozidla v sedmi modifikacích. Většina bude sloužit jako bojová vozidla pěchoty, která mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna.
