„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.
Hledat globální řešení bez Číny v dnešním světě úplně nedává smysl, říká Lipavský
Ve čtvrtek a v pátek Česko hostí setkání šéfů diplomacií členských států Severoatlantické aliance. Na okraj zasedání by se měl Lipavský sejít se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem a podepsat společné memorandum o spolupráci v boji proti dezinformacím. „Jasně se ukázalo, že reagujeme na ruské lži a pohádky, které občas vypouští kremelská propaganda,“ vyjmenoval Lipavský.
Témata společného jednání by neměla být podle šéfa Černínského paláce „nijak překvapivá“. „Budou navazovat na to, co zaznělo v Bílém domě,“ připomněl návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) v sídle amerického prezidenta Joea Bidena. Primárními body jednání by měly být energetika či zapojení tuzemského zbrojního průmyslu do zakázek české armády.
K česko-americkým vztahům Lipavský poznamenal, že „funguje to, že jsme spojenci, že obýváme společně transatlantický prostor, že vyznáváme stejné hodnoty a máme i stejné bezpečnostní zájmy“. Praha podle ministra musí přicházet s „velmi konkrétními a dobrými nabídkami“, to prý také umí, například právě v obranném průmyslu.
Útoky západními zbraněmi
V souvislosti s vojenskou podporou Ukrajiny se na mezinárodním poli hovoří i o tom, zda by Kyjev směl používat Západem dodané zbraně k útokům na ruské území. Na úterním jednání mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem se francouzská hlava státu vyslovila pro to, že by Kyjev měl mít možnost tento arzenál využívat i k úderům na ruské území, ze kterého agresor útočí na Ukrajinu. To naráží na odpor především Washingtonu.
„Jsem zastánce toho, že Ukrajina je napadena a má právo se bránit včetně takových akcí, které proběhnou na území Ruské federace,“ připustil Lipavský.
Evropská podpora, na níž se unijní lídři opakovaně shodují, pak mnohdy naráží na nevoli Budapešti. EU má nyní například připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur na vojenskou pomoc Ukrajině, ovšem použití peněz blokuje Maďarsko. „Budapešť dlouhodobě a systematicky nesouzní s kroky, které se snažíme činit,“ podotkl Lipavský. Pokud se prý Maďarsko cítí „dlouhodobě býti jiné“, možná se prý dojde do momentu, kdy se bude jednat o možnosti opt-out (výjimka z unijního práva pro členský stát). Lipavský však dosud žádný konkrétní návrh nezaznamenal.
Mírový summit ve Švýcarsku
Pomalu se pak blíží červnový mírový summit ve Švýcarsku. Toho se mají podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zúčastnit zástupci nejméně devadesáti zemí – ovšem bez Ruska. Premiér Ukrajiny Denys Šmyhal pro ČT uvedl, že o míru nelze jednat podle „podmínek útočníka“.
Lipavský podotýká, že „žijeme ve světě takového globálního nepořádku“. Je prý potřeba z toho nepořádku najít to, co dává smysl. Podle šéfa tuzemské diplomacie summit ukáže, kolik zemí takzvaného globálního Jihu z Afriky, Jižní Ameriky a Asie přijede na starý kontinent nejen jednat o míru, ale kolik z nich také vystoupí s projevy, které budou „konvenovat našemu pohledu“.
„Víme, že Čína se zúčastnila jen jednoho z jednání k desetibodového plánu Volodymyra Zelenského. Hledat nějaké globální řešení bez Číny v dnešním světě úplně nedává smysl,“ upozornil. Účast zástupců z Pekingu na summitu je stále nejistá.
„Ale může nás to zase posunout. Uslyšíme od některých zemí jejich pohled. Když cestuji po světě, ať už je to Indie, Austrálie, Brazílie, Argentina, slyšíte různé pohledy. Evropa z pohledu těchto zemí je na druhé straně. Z jejich pohledu tady probíhá nějaká válka a oni říkají: Nějak si to vyřešte, hlavně ať se neválčí. Pro nás je to ale poměrně klíčová existenciální záležitost – jakým způsobem dokážeme zadržovat ruský vliv a imperialismus. A v tomto je debata opravdu důležitá,“ doplnil k otázce summitu.