Scholz a Macron ujistili Ukrajinu o pokračující podpoře

Podpora Ukrajiny v obraně proti ruské invazi zůstává prioritou, shodli se francouzský prezident Emmanuel Macron a německý spolkový kancléř Olaf Scholz. Evropa se podle nich musí zároveň věnovat posílení vlastní bezpečnosti a suverenity. Státníci se sešli v rámci německo-francouzské ministerské rady na zámku Meseberg. Upozornili také na izraelskou ofenzivu v okolí města Rafah v Pásmu Gazy, židovský stát by podle Macrona měl zastavit vojenské operace.

„Od počátku války zastáváme s Německem stejné pozice a jednáme společně,“ řekl k ruské agresi vůči Ukrajině Macron. Scholz pak označil za důležité dodávky protivzdušných systémů, aby se Ukrajina mohla bránit ruskému ostřelování.

Kyjev by podle Macrona měl mít možnost západními zbraněmi, které k obraně dostává, útočit i na cíle v Rusku, ze kterých tamní armáda Ukrajinu ostřeluje a ze kterých útočí. „Máme říct Ukrajincům, že sice dostanou zbraně, ale bránit se s nimi nesmí?“ zeptal se prezident. Dodal, že na jiné cíle v Rusku by však Kyjev mířit neměl.

Scholzův postoj k ukrajinským úderům západními zbraněmi v Rusku je naopak zdrženlivý. Kancléř zdůrazňuje, že Německo si nepřeje eskalaci konfliktu a nechce být do války zataženo. K větší volnosti pro ukrajinskou armádu naopak vyzývá generální tajemník OSN Jens Stoltenberg, podle kterého právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo území Ukrajiny.

Scholz uvedl, že skupina sedmi velkých světových ekonomik (G7) se na červnovém summitu bude intenzivně věnovat tomu, jak Kyjevu dále pomoci a jak vytvořit stabilní rámec takové podpory. V úvahu podle něj připadá i využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv.

Macron se Scholzem se shodli také na tom, že posílit vlastní bezpečnost a obranyschopnost potřebuje i Evropa. Francouzský prezident zdůraznil, že vedle bezpečnosti se Evropská unie musí věnovat i rozvoji zelených technologií a umělé inteligence. „V Evropě potřebujeme investiční šok,“ dodal.

Výzva k zastavení izraelských operací

Macron dále konstatoval, že situace v Rafahu na jihu Pásma Gazy vyvolává z jeho pohledu vážné obavy. Prohlásil také, že Izrael by zde měl zastavit vojenské operace. Se Scholzem také vyzvali židovský stát, aby respektoval mezinárodní právo a zajistil humanitární pomoc palestinským civilistům.

Francouzský prezident připomenul, že Izraeli nařídil zastavit operaci v tomto městě v Pásmu Gazy Mezinárodní soudní dvůr. „Mezinárodní právo platí všude,“ upozornil francouzský prezident.

Scholz zdůraznil, že stejně jako hnutí Hamás musí propustit všechna izraelská rukojmí, tak zase Jeruzalém musí dbát na mezinárodní právo. „Odpovědností izraelské vlády je také to, aby se pomoc dostala k civilistům,“ uvedl kancléř.

Za nezbytné pak Scholz označil vyšetření incidentu v uprchlickém táboře nedaleko Rafahu, kde zahynuly přes čtyři desítky osob. Jeruzalém prověřuje možnost, že jejich smrt způsobilo po nedělním izraelském leteckém úderu vznícení munice, kterou měli palestinští bojovníci v blízkosti uskladněnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 16 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 28 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 33 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 3 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 4 hhodinami
Načítání...