Počet civilních obětí izraelské operace v Pásmu Gazy neustále roste. Po úderu v Rafahu Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství. Nevinné oběti ozbrojených konfliktů mají v novodobé historii na svědomí i další země, například Spojené státy.
Za civilní oběti mohou i neoznačení bojovníci, říká expert
9 minut
Horizont ČT24: Chyby ve válkách s komentářem plukovníka generálního štábu v záloze Zdeňka Petráše
Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. „Podrobnosti incidentu jsou stále předmětem vyšetřování, které jsme odhodláni vést v plném rozsahu. Izraelské obranné síly litují jakéhokoliv poškození civilistů během války,“ okomentovala generální vojenská prokurátorka Izraele Jifat Tomerová-Jerušalmi.
Zdaleka nejde o první izraelský zásah, při kterém ve válce s teroristickým hnutím Hamás zemřeli civilisté. Sedm humanitárních pracovníků potravinové charity World Central Kitchen zahynulo při úderu 1. dubna. Armáda židovského státu se omluvila a došla k závěru, že vojáci, kteří ozbrojený dron ovládali, logo společnosti ve tmě neviděli. Humanitární pracovníky považovali za teroristy Hamásu. Armáda kvůli tomu propustila dva vojáky.
„Každá armáda se v rámci svého výcviku připravuje na působení v osídlených oblastech,“ shrnul Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií. Klíčová je podle něj rovněž strategická analýza operačního prostředí, která stanovuje pravidla i v kontextu válečného mezinárodního práva.
„A pochopitelně pokud se jedná o operace, které můžeme vidět na Blízkém východě, které mají charakter asymetrického konfliktu, situace je ztížena o to, že protivník nevystupuje z hlediska parametrů podmínek mezinárodního práva válečného,“ ujasnil. Někteří bojovníci tak podle něj třeba nejsou označeni tak, aby je bylo možné snadno odlišit od civilního obyvatelstva. „Z toho se kolikrát rekrutují ony škody, které jsou na civilním obyvatelstvu,“ dodal.
„Řekl bych, že demokratické země a jejich armády vystupují z hlediska toho, že (...) se minimálně snaží dodržovat Ženevské konvence, mezinárodní právo válečné,“ sdělil dále. „Ale vzhledem k tomu, že se působí mezi těžko identifikovatelným protivníkem, může dojít ke zprávám, že protivník se nachází v nějakých místech, může dojít k útoku, který je veden na protivníka, který se nachází v osídlené oblasti s velkým počtem civilistů,“ popsal Petráš.
Afghánistán
Zkušenosti s podobnými incidenty má i americká armáda. K jednomu z nedávných došlo před téměř třemi lety v Afghánistánu, když se teroristické hnutí Taliban zmocnilo Kábulu. Americké letectvo tehdy zaútočilo na automobil, který považovalo za hrozbu pro své jednotky na kábulském letišti.
Až poté se ukázalo, že ve voze seděl dlouholetý spolupracovník USA a devět jeho příbuzných včetně sedmi dětí. Američané to tehdy označili za chybu v komunikaci, omluvili se, ale nikoho nepotrestali.
„Naše zpravodajské informace se u této konkrétní bílé Toyoty Corolla zjevně mýlily. Nyní víme, že mezi řidičem vozidla a skupinou Islámského státu nebylo žádné spojení,“ prohlásil tehdy americký ministr obrany Lloyd Austin.
Válka na Balkáně
Úderů, při kterých zemřeli civilisté, se Američané a NATO dopustili i ve válce na Balkáně. Jedním z nejznámějších je bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě v květnu 1999, kdy zemřeli tři čínští novináři. Severoatlantická aliance se poté omlouvala, že neobdržela od CIA aktuální mapy. Ambasáda stála jen 180 metrů od zamýšleného cíle, radiostanice srbské armády.
A zatímco demokratické státy se většinou k podobným incidentům po dokončení vyšetřování přiznávají, totalitní a autoritářské režimy se často prezentují jako neomylné.
Příkladem je třeba 23 let starý americko-čínský spor. Tehdy došlo nad Jihočínským mořem, které si Peking nárokuje, ke srážce čínské stíhačky s americkým výzvědným letounem. Jeho posádku Čína zadržovala jedenáct dní. Incident vyústil v mezinárodní konflikt, za který se nakonec neomluvila ani jedna strana.
