Uprchlickým táborem u Rafahu otřásly výbuchy. Izraelská armáda útok popírá

Nahrávám video
Události: Zahraniční zpravodaj David Borek k situaci v Gaze
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda prověřuje možnost, že nedělní smrt 45 civilistů v uprchlickém táboře nedaleko Rafahu způsobilo po nedělním izraelském leteckém úderu vznícení munice, kterou měli palestinští bojovníci v blízkosti uskladněnou. V úterý pak podle zdravotnických úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, zahynulo 21 Palestinců a desítky dalších byly zraněny při izraelských úderech na stanoviště s vnitřně vysídlenými lidmi západně od Rafahu. Izraelská armáda to odmítla. Informace o obětech nelze ověřit. Agentura Reuters v úterý také informovala, že izraelské tanky vjely do centra města.

Podle mluvčího izraelské armády Daniela Hagariho stále není jasné, co přesně vyvolalo požár v táboře uprchlíků, který vypukl v neděli po izraelském leteckém úderu. Cílem byli podle tvrzení izraelských sil významní členové teroristického hnutí Hamás.

„Prověřujeme všechny možnosti, včetně scénáře, že zbraně uložené v areálu vedle našeho cíle, o kterých jsme nevěděli, se mohly vznítit v důsledku úderu,“ řekl novinářům Hagari. Dodal, že záběry z incidentu naznačují sekundární exploze po samotném útoku. Podotkl také, že při úderu použitá munice o hmotnosti sedmnácti kilogramů je příliš malá na to, aby mohla způsobit požár podobného rozsahu.

Během nedělních událostí přišlo o život 45 lidí a dalších asi 250 utrpělo zranění. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu události označil za „tragickou nehodu“.

Incident, který se odehrál jen dva dny poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit operaci v Rafahu, vyvolal mezinárodní pobouření. Podle Reuters také prohloubil celosvětovou izolaci, které Izrael čelí v souvislosti s válkou v Gaze.

Údery v Mavásí

V úterý byly podle zdravotníků a místních obyvatel terčem nejnovějších izraelských úderů stany vnitřně vysídlených rodin v oblasti Mavásí, která byla vyznačena jako humanitární zóna.

Izraelská armáda to vpodvečer odmítla. „V rozporu se zprávami z posledních několika hodin naše jednotky neudeřily v humanitární oblasti Mavásí,“ zdůraznila.

Nabíl abú Rudajná, mluvčí předsedy Palestinské autonomie, která vykonává omezenou správu na okupovaném Západním břehu Jordánu, označil úterní údery na Rafah za masakr. Vyzval také k uposlechnutí ICJ.

Tanky v Rafahu

Agentura Reuters s odkazem na svědky z místa pak informovala, že do centra města Rafah vjely v úterý izraelské tanky. 

K izraelským tankům v Rafahu se vyjádřil zahraniční zpravodaj ČT David Borek. „Izrael usiluje o vytvoření klínu, který bude pronikat co nejhlouběji podél gazánsko-egyptské hranice, aby odřízl Rafah od možnosti dopravovat pomocí tunelů zbraně pro Hamás ve městě,“ prohlásil.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Izraelský postup do Rafahu
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci ve městě před třemi týdny navzdory tomu, že ji od toho odrazovalo mezinárodní společenství kvůli velkému počtu civilistů v této oblasti. Armáda dosud tvrdila, že nejde o rozsáhlou akci, nýbrž o operace v okrajových částech oblasti.

Mezi prvními kroky obsadila izraelská armáda i přechod Rafah na hranici s Egyptem, jímž se do Gazy dostávalo nejvíce humanitární pomoci. Přechod je od té doby uzavřen, Egypt po jeho obsazení izraelskou armádou odmítl spolupracovat s Izraelem na jeho fungování. V pondělí u přechodu zřejmě při střetu mezi izraelskou a egyptskou armádou zemřel egyptský voják.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Borek o operaci izraelské armády v centru Rafahu
Zdroj: ČT24

Z Rafahu prchají lidé

Před izraelskou vojenskou ofenzivou ve městě za poslední tři týdny uprchl už zhruba milion Palestinců, oznámil v úterý Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Úřad upozornil, že pro evakuované lidi už není nikde bezpečno, jsou vystaveni bombardování, nedostatku potravin a vody a nevhodným životním podmínkám.

Izraelská armáda posílá Palestince do oblasti u pobřeží, kterou označuje za „bezpečnou humanitární zónu“. Podle humanitárních organizací ale ani tam není bezpečno, oblast navíc nemá téměř žádnou infrastrukturu. Palestinci si podle agentury Reuters stěžují, že jsou vystaveni izraelským útokům, kamkoli se pohnou, a že v posledních měsících opakovaně prchají v rámci izolovaného území Pásma Gazy z místa na místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...