Lidstvo čím dál víc zamořuje vesmír. Je to jako na Divokém západě, varují čeští vědci

Kosmický odpad především v podobě družic čím dál více zamořuje vesmír a oběžnou dráhu Země. Dopravit na ní sondy a družice je totiž poměrně levné a využívají toho i soukromé společnosti, shrnuli odborníci z Akademie věd ČR (AV ČR). Hrozí podle nich, že bude docházet ke srážkám s technologickými družicemi, které zajišťují navigaci nebo předpovědi počasí.

Lidstvo si už zvyklo na standard, jímž jsou extrémně přesné předpovědi počasí, precizní satelitní navigace nebo komunikace v reálném čase na libovolných místech planety. Tohle všechno ale může být ohrožené odpadem na oběžné dráze.

Zdrojem kosmického smetí je v podstatě všechno, co lidstvo vynese do vesmíru. Typickým příkladem jsou nepoužívané družice, rakety na výnos družic, vybuchlé součásti motorů a zbraně pro odstranění družic, které rozptýlí kosmické smetí do různých kosmických výšek a drah. Vesmírný odpad pak žije svým vlastním životem.

„Největším problémem je smetí na nízkých oběžných drahách, kam lidstvo v posledních letech cílí svou pozornost. Pozorujeme tam největší změnu objemu materiálu za posledních deset až patnáct let,“ vysvětluje Josef Sebera z Astronomického ústavu AV ČR. V minulosti byly největšími znečišťovateli armádně-vědecké sektory velkých mocností, dnes se do vesmíru dostávají i soukromé podniky.

Více družic než hvězd

„Jako společnost nejsme schopni na vesmírný odpad zareagovat a kosmické právo z dob studené války už nestačí. Problém je, že do vesmíru pouští objekty už i soukromé společnosti a najít globální shodu není snadné. Evropská unie chystá nový kosmický zákon, ale ten reguluje jen subjekty působící v Evropě,“ nastínil Sebera s tím, že řešení bude spočívat v aktivním odstraňovaní vesmírného odpadu.

Podle Pavla Suchana z AV ČR je lidstvo na začátku konce pohledu na oblohu, jak ji znalo. „Teď můžeme vidět až tři tisíce hvězd pouhým okem. Pokud budeme vysílat čím dal větší počet družic a může jich za pár let být až padesát i sto tisíc, bude vidět více družic než hvězd,“ upozornil Suchan.

Vesmírné smetí má také dopad na bezpečnost, protože hrozí větší množství srážek s technologickými družicemi na oběžné dráze zajišťující předpovědi počasí, navigaci nebo podporu záchranného systému. Suchan přirovnal situaci na oběžné dráze k Divokému západu. Řešení má podle něj dvě roviny, právní a technologickou.

Problém pro astronomy se bude zvětšovat

„Z pohledu profesionálního astronoma je okolí vesmíru zamořené hodně. Komplikuje nám to práci i provoz satelitů na orbitě. Zároveň to způsobuje radiové a světelné znečištění. Například do našich pozorování svítí něco, co tam být nemá," doplňuje Soňa Ehlerová, která je zástupkyní České republiky v Radě Evropské jižní observatoře (ESO).

Ehlerová dodává, že se podmínky pro astronomii budou dál zhoršovat. „Pomohlo by nám, kdyby družice na oběžných drahách nebyly vidět očima. Nebude nám to ničit obrazy oblohy,“ poznamenala astronomka. Vzhledem k tomu, že kosmické právo téměř neexistuje, astronomové se pokoušeli dosáhnout nějaké dohody se soukromými společnostmi napřímo. Kupříkladu firma SpaceX miliardáře Elona Muska se snaží vypouštět družice šetrněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...