Japonská mise měla vyčistit vesmírný odpad u Země. Skončilo to neúspěchem

Kolem Země krouží na oběžné dráze asi 100 milionů kusů vesmírného odpadu. Pro budoucnost lidstva představují čím dál větší riziko. Japonský pokus měl najít způsob, jak se s odpadem vypořádat.

Neúspěchem skončil japonský experiment, který měl otestovat možnosti úklidu vesmírného odpadu na oběžné dráze Země. Oznámila to v pondělí Japonská národní vesmírná agentura JAXA. Zásobovací lodi Kounotori 6 se nepodařilo vypustit včas několik set metrů dlouhé lano, které mělo nebezpečné objekty zachytávat.

Všudypřítomný odpad

Většinu kosmického odpadu tvoří zbytky kosmických lodí, raket a starých satelitů. Vytvářejí kolem Země stále větší „skládku“, přičemž roste riziko střetu s jinými objekty, například funkčními satelity, astronauty nebo Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Ta již dokonce musela několikrát změnit kvůli hrozbě kolize svou polohu.

Návrhů na řešení tohoto problému sice existuje mnoho, ale zatím nebyly vyzkoušeny v praxi. Experti z Japonské kosmické agentury se o to pokusili. Ve spolupráci se společností, která vyrábí rybářské sítě, vytvořili elektrodynamické lano, které mělo zpomalit kolem Země obíhající odpad a poté ho poslat na nižší oběžnou dráhu.

Předpokládali, že se zbytky vesmírného odpadu z nižší oběžné dráhy zřítí k Zemi a shoří v atmosféře. Lano bylo dlouhé 700 metrů, vyrobené ze dvou vláken nerezové oceli a hliníku. Mělo se rozvinout z nákladní kosmické lodi, jež nesla astronautům na ISS zásoby.

Bohužel pro japonskou agenturu se od začátku pokusu objevovaly technické komplikace. Na celé vypuštění lana měli jen týden, pak se měla loď zřítit k Zemi a shořet v atmosféře. Během této doby se však nepodařilo tento manévr provést – v pondělí to JAXA přiznala.

„Lano se zřejmě vůbec neuvolnilo. Je pro nás zklamáním, že jsme misi museli ukončit, aniž bychom splnili jeden z hlavních úkolů, “ uvedl šéf výzkumu Koichi Inoue. Nejde o jediný problém agentury JAXA v letošním roce. Již v polovině ledna musela přerušit misi, která měla poslat miniaturní, jen devět metrů velkou raketu se satelitem na oběžnou dráhu Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled