Zemřel Boris Valníček, astrofyzik, který pomohl Vladimíru Remkovi do kosmu a Magionu do televize

Ve středu zemřel astrofyzik, astronom, popularizátor vědy a nestor české a československé kosmonautiky Boris Valníček. Bylo mu 94 let. Stál u zrodu československého kosmického výzkumu. Koordinoval účast na vesmírném programu socialistických zemí Interkosmos, v jehož rámci se v březnu 1978 dostal do kosmu Vladimír Remek jako první člověk z jiné země než Sovětského svazu a USA.

V listopadu téhož roku zamířila na samostatnou oběžnou dráhu první československá družice Magion 1, určená pro výzkum nízkofrekvenčních elektromagnetických jevů v magnetosféře a ionosféře. Československé přístroje byly použity rovněž na několika sovětských družicích a sondách.

Nahrávám video
Hyde Park Civilizace o Magionu
Zdroj: ČT24

Boris Valníček se narodil 11. dubna 1927 v Jičíně, jeho otec byl legionářem v Rusku, kde se seznámil i se svojí ženou. Za druhé světové války působil v domácím odboji ve skupině Předvoj, po osvobození vystudoval meteorologii a experimentální fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1950 nastoupil do Astronomického ústavu Československé akademie věd, kde se nejprve věnoval meteorologii a dlouhodobým změnám počasí, později dlouhá léta působil jako vedoucí skupiny kosmického výzkumu.

Mezi jeho největší profesní úspěchy patří vedení, organizace a koordinace československého podílu na vesmírném programu Interkosmos, jehož náplní byl astronomický výzkum pomocí družic vysílaných do vesmíru. Ve spolupráci s dalšími ústavy a podniky vznikaly špičkové přístroje.

Kromě vysílaných sond, jejichž účelem bylo například měření měkkého rentgenového záření Slunce a pozorování aerosolových vrstev při západu Slunce za Zemí, byl největším úspěchem československého týmu vedeného Valníčkem návrh a konstrukce automatických stabilizačních plošin. Byly použity na sondách Vega určených k průzkumu Halleyovy komety, planety Venuše i na orbitální stanici Mir.

Valníček napsal desítky odborných i populárně naučných publikací, v Československé televizi se podílel na pořadu pro děti Magion, astronomii a vesmír přibližoval i posluchačům rozhlasu. „Byl také nadšený myslivec a chovatel jezevčíků,“ dodal jeho syn Igor Valníček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
9. 5. 2026

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...