Zemřel Boris Valníček, astrofyzik, který pomohl Vladimíru Remkovi do kosmu a Magionu do televize

Ve středu zemřel astrofyzik, astronom, popularizátor vědy a nestor české a československé kosmonautiky Boris Valníček. Bylo mu 94 let. Stál u zrodu československého kosmického výzkumu. Koordinoval účast na vesmírném programu socialistických zemí Interkosmos, v jehož rámci se v březnu 1978 dostal do kosmu Vladimír Remek jako první člověk z jiné země než Sovětského svazu a USA.

V listopadu téhož roku zamířila na samostatnou oběžnou dráhu první československá družice Magion 1, určená pro výzkum nízkofrekvenčních elektromagnetických jevů v magnetosféře a ionosféře. Československé přístroje byly použity rovněž na několika sovětských družicích a sondách.

Nahrávám video

Boris Valníček se narodil 11. dubna 1927 v Jičíně, jeho otec byl legionářem v Rusku, kde se seznámil i se svojí ženou. Za druhé světové války působil v domácím odboji ve skupině Předvoj, po osvobození vystudoval meteorologii a experimentální fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1950 nastoupil do Astronomického ústavu Československé akademie věd, kde se nejprve věnoval meteorologii a dlouhodobým změnám počasí, později dlouhá léta působil jako vedoucí skupiny kosmického výzkumu.

Mezi jeho největší profesní úspěchy patří vedení, organizace a koordinace československého podílu na vesmírném programu Interkosmos, jehož náplní byl astronomický výzkum pomocí družic vysílaných do vesmíru. Ve spolupráci s dalšími ústavy a podniky vznikaly špičkové přístroje.

Kromě vysílaných sond, jejichž účelem bylo například měření měkkého rentgenového záření Slunce a pozorování aerosolových vrstev při západu Slunce za Zemí, byl největším úspěchem československého týmu vedeného Valníčkem návrh a konstrukce automatických stabilizačních plošin. Byly použity na sondách Vega určených k průzkumu Halleyovy komety, planety Venuše i na orbitální stanici Mir.

Valníček napsal desítky odborných i populárně naučných publikací, v Československé televizi se podílel na pořadu pro děti Magion, astronomii a vesmír přibližoval i posluchačům rozhlasu. „Byl také nadšený myslivec a chovatel jezevčíků,“ dodal jeho syn Igor Valníček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 1 hhodinou

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 15 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...