Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě předal státní vyznamenání za loňský a předloňský rok. Ve Vladislavském sále ocenil přes šedesát lidí. Ve svém úvodním projevu řekl, že se rozhodl vyhovět žádosti udělit ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva. Ceremoniál se konal netradičně na výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
„Jedna z našich poslankyň vystoupila s návrhem, abych udělil nejvyšší české vyznamenání ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, a já jsem se rozhodl tomuto návrhu vyhovět. Je tomu tak proto, protože ukrajinský prezident projevil odvahu a statečnost, a třebaže mu Spojené státy nabízely evakuaci, zůstal v hlavním městě své země, odkud řídí její obranu,“ oznámil Zeman.
Prezident připomněl, že ceremoniál se koná v době, kdy nedaleko od Česka „zuří válka vyvolaná ruskou agresí vůči vůči Ukrajině“. „Myslím si, že je důležité právě při této příležitosti vzpomenout lidu Ukrajiny,“ řekl. Proto byla na hradním nádvoří vyvěšena ukrajinská vlajka, poprvé zazněla ukrajinská hymna a pozvánka na večerní slavnost obsahovala prosbu o příspěvek na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Zeman už dříve v televizním vystoupení ruskou vojenskou akci na Ukrajině odsoudil. Ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo nazval šílencem. V další části projevu se prezident Zeman věnoval podobně jako v minulosti samotným oceněným.
Výrok na adresu Grety Thunbergové
V další části projevu se prezident Zeman věnoval podobně jako v minulosti samotným oceněným. Jmenoval například bývalého britského politika Alfreda Duffa Coopera, který patřil ke kritikům někdejšího premiéra Neville Chamberlaina a jeho politiky ústupků vůči Adolfu Hitlerovi a který rezignoval na protest proti podpisu mnichovské dohody o postoupení českého pohraničí nacistickému Německu. „I to tehdy chtělo jistou dávku odvahy,“ poznamenal Zeman.
Prezident se pozastavil nad zpochybňováním vyznamenání herečky Jiřiny Bohdalové nebo zpěváka Karla Gotta. „Uvědomil jsem si, že tito závistiví kritici jsou v podstatě nešťastní lidé, neboť sami v životě málo dokázali,“ řekl Zeman. Zastal se také psychiatra Jaroslava Matýse, který čelil kritice mimo jiné kvůli výrokům o švédské aktivistce Gretě Thunbergové. „Domníval jsem se, že 30 let po revoluci nebude nikdo ostrakizován za svůj názor. Proto se i já domnívám, že Greta Thunbergová je sociopatické dítě,“ prohlásil prezident.
O životech oceněných lidí řekl, že byly naplněny beze zbytku. Prezident také poukázal v souvislosti s udílením státních vyznamenání na pojetí dějin jako životních příběhů výrazných osobností. Jak uvedl, je rád, že skončila doba, která dějiny chápala jako anonymní odosobněné zákonitosti, a že jim lze opět vdechnout život a personifikaci.
Prezident ocenil herce i válečné hrdiny
Prezident Miloš Zeman udělil řády a medaile více než šesti desítkám osobnostem z řad vědců, vojáků, podnikatelů, politiků, umělců i sportovců. Někteří z pozvaných hostů předem avizovali, že kvůli dřívějším proruským názorům Zemana na Hrad nepřijdou.
Prezident republiky tradičně předává státní vyznamenání 28. října u příležitosti oslav vzniku republiky. Loni a předloni musela být ale slavnost zrušena kvůli pandemii koronaviru a kvůli pobytu Zemana v nemocnici. Odložen byl i náhradní termín stanovený na letošní 1. leden.
Na pódiu se tak sešli ocenění za dva roky, pódium proto muselo být zvětšeno. Protože Zeman prvně tuto slavnost absolvoval na vozíčku, bylo také uzpůsobeno bezbariérově.
Jména oceněných byla netradičně známa již před ceremonií, Kancelář prezidenta republiky totiž seznamy vyznamenaných zveřejnila k 28. říjnům 2020 a 2021. Zeman se za poslední dva roky rozhodl vyznamenat 11 osobností Řádem bílého lva. Předal ho válečnému veteránovi Miloslavu Masopustovi, herečce Jiřině Bohdalové, epidemiologovi a bývalému ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi a kosmonautovi Vladimíru Remkovi.
Posmrtně ho získali váleční veteráni Alexander Hess, František Chábera a Josef Koukal, legionář a oběť komunistického režimu Heliodor Píka, zpěvák Karel Gott a britský politik Alfred Duff Cooper, který rezignoval na protest proti podpisu mnichovské dohody.
Podle ředitele hradního protokolu Vladimíra Kruliše mělo být na ceremoniálu asi 600 hostů, v některých jiných letech bylo účastníků i 800. Některá místa v sále, zejména v jeho zadní části, zůstala neobsazená. Několik účastníků i z řad vyznamenaných mělo na šatech žlutomodrou trikoloru nebo odznáček v ukrajinských státních barvách na podporu země, která nyní čelí útoku ruské armády. Zakrytý nos a ústa měla podle stále platných protiepidemických pravidel pro vnitřní prostory velká část přítomných i členové Hradní stráže, Zeman ani vyznamenaní ne.
Někteří nepřišli na protest, jiní kvůli skandálu či válce
Řád Tomáše Garrigua Masaryka dostal in memoriam Karel Raška, zakladatel moderní československé epidemiologie. Stejný řád měl dostat i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona ale jeho ocenění Zeman odvolal.
Z původního seznamu oceněných dnes chyběl také psychiatr a spisovatel Jan Cimický, který se rozhodl nepřevzít medaili Za zásluhy kvůli obviněním ze sexuálního napadení a obtěžování. Nepřišel dnes také olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek, který svou účast na slavnosti nepovažuje za vhodnou kvůli válce na Ukrajině. Při ceremoniálu dnes Krpálkovo jméno nepadlo. Později si medaili Za zásluhy převezmou budoucí policejní prezident Martin Vondrášek a novinář Petr Nováček.
Mezi dalšími oceněnými jsou třeba štábní praporčice Michaela Tichá, která zemřela na misi na Sinaji, kapitán Zdeněk Poul, který se zásadně zasloužil o záchranu afghánských spolupracovníků českého státu z Kábulu, nebo český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun.
Z pozvaných dnes odmítli přijít kvůli dřívějšímu proruskému postoji prezidenta předsedové Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), nepřišlo také několik rektorů.
