Strana kurdských pracujících strana 2 z 2

Turecká ofenziva proti Kurdům v Sýrii a na severu Iráku zesiluje. Tamní opozice tvrdí, že se tím armáda snaží odvést pozornost od stavu ekonomiky, ve vysílání ČT24 to řekl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Dodal, že Turecko se možná snaží využít toho, že svět nyní upírá zrak na Ukrajinu. Rozhodnutí Ankary odsoudila druhá nejsilnější turecká opoziční strana, prokurdská HDP.

Přesně pět let je za mřížemi Selahattin Demirtaş, patrně nejznámější politický vězeň současného Turecka. K propuštění bývalého lídra druhé největší opoziční strany HDP a prezidentského kandidáta opakovaně vyzývají evropské instituce včetně soudu pro lidská práva. Ankara je ale ignoruje. V krajním případě jí hrozí vyloučení z Rady Evropy.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Turecké tajné služby podle Ankary při operaci na území Iráku zabily jednoho z čelných představitelů separatistické organizace Strana kurdských pracujících (PKK). O smrti Selmana Bozkira, přezdívaného doktor Hüseyin, informoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl zabitý muž vůdcem PKK v táboře Machmúr na severu Iráku, na který Turecko v sobotu zaútočilo bezpilotními letouny a zabilo tři civilisty. O prohlášení informovala agentura AFP.

Předák turecké opozice a bývalý předseda prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş byl v pondělí odsouzen ke třem a půl letům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení politikova advokáta. Bývalý kandidát na prezidenta je od roku 2016 ve vazbě kvůli obvinění z terorismu. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nařídil jeho propuštění.

Tisíce příznivců turecké opoziční Lidově demokratické strany (HDP) se sešly v centru Istanbulu. Protestovaly proti postupu prokurátora, který se obrátil na ústavní soud s požadavkem zákazu strany. Prokurdskou HDP, jež je třetí největší stranou v parlamentu, viní žalobce i představitelé vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z podpory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Evropská unie a Spojené státy řadí mezi teroristické organizace.

V jeskynním komplexu na severu Iráku se našla těla třinácti Turků unesených kurdskými povstalci. Dvanáct obětí zemřelo po střelbě do hlavy a jednu zabila rána do ramene. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí obvinil Spojené státy v souvislosti s případem z podpory terorismu. Turky podle něj zabila Strana kurdských pracujících (PKK).

Řecká pobřežní stráž zadržela u ostrova Zakynthos loď se 65 migranty plujícími z Turecka, mezi nimiž byli turečtí policisté či kurdský novinář, kteří podle svých slov utíkají před politickou perzekucí. Informovala o tom ve čtvrtek řecká média. Plavidlo bylo zadrženo v úterý večer a migranti převezeni do Řecka, podle některých zdrojů mířili do Itálie.

Turecký ústavní soud rozhodl, že dlouhé věznění kurdského politika Selahattina Demirtaşe znamená porušení jeho práv. O rozsudku informovala agentura Reuters. Jeden z nejznámějších tureckých politiků je vězněn od listopadu 2016. Obviněn je mimo jiné z terorismu. Podle rozsudku ústavního soudu vazba pro kurdského předáka přesáhla opodstatněnou dobu.

Turečtí vojáci podnikli na severu Iráku pozemní ofenzivu proti bojovníkům Strany kurdských pracujících (PKK). S odvoláním na turecké ministerstvo obrany o tom informovaly zahraniční agentury. Už v pondělí Turecko na kurdské milice v severním Iráku zaútočilo ze vzduchu.

Na hřbitově u Istanbulu objevili ostatky stovek lidí, kteří byli původně pohřbeni na převážně kurdském východě země. Do města je úřady převezly bez vědomí pozůstalých. Některé z kostí patří někdejším členům zakázané PKK a milic YPG, které Turecko zařadilo mezi teroristické organizace. Kauza má potenciál zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Tureckem a Kurdy –⁠ ti už věc začali řešit právně.

Členové syrských kurdských milic YPG v úterý ještě před stanoveným termínem dokončili stahování z třicetikilometrové zóny u turecko-syrských hranic, jak jim to ukládala rusko-turecká dohoda. Informoval o tom ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusové o stažení YPG zpravili i nejvyšší turecké představitele, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecký ministr obrany Hulusi Akar jen několik hodin předtím tvrdil, že milice YPG u tureckých hranic stále operují. Podle dohody z minulého týdne se měli Kurdové stáhnout do 16:00 našeho času.

Krize na severu Sýrie se rychle přenáší i do Německa, kde přibývá násilných střetů mezi tamními Kurdy a Turky. V zemi jich žije dohromady přes tři miliony. Policie eviduje mimo jiné napadené obchody i útok na mešitu. Podle Kurdů navíc dorazí do Německa nová vlna uprchlíků ze Sýrie, kteří prozatím utekli před Turky do sousedních zemí.

Turecká armáda ve středu zahájila vojenskou operaci proti kurdským milicím YPG v Sýrii. Turecký velvyslanec v Česku Ahmet Necati Bigali argumentuje, že je tato skupina odnoží Strany kurdských pracujících (PKK), což je teroristická organizace, na níž tak pohlíží i Evropská unie. Cílem turecké operace je zajistit bezpečnost na hranicích, poznamenal diplomat v pořadu Události, komentáře s tím, že Ankara nemá ambici v oblasti severní Sýrie setrvat.

Kurdové jsou indoevropský národ, který má v současnosti kolem 30 milionů příslušníků. Asi třetina všech Kurdů žije v jihovýchodním Turecku, významnou komunitu tvoří také v severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Uznané autonomní území s vlastní správou, tedy regionální vládou a parlamentem, mají od roku 1991 na severu Iráku. Syrská vláda autonomii Kurdů odmítá.

Kurdské úřady v severní Sýrii vyhlásily třídenní všeobecnou mobilizaci a požádaly občany, aby vzdorovali hrozícímu tureckému vpádu. Turecká armáda a oddíly, které Ankara podporuje, jsou připraveny překročit hranici. Turecko u ní chce vytvořit takzvanou bezpečnostní zónu, z níž zřejmě vytlačí Kurdy a přesune tam syrské uprchlíky ze svého území. Dosud Kurdy chránila přítomnost amerických spojenců, kteří spolu s nimi pomáhali porazit teroristický Islámský stát (IS). Američtí vojáci se ale z kurdských oblastí přemisťují na jiná místa v Sýrii.

Bílý dům v neděli potvrdil, že Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na severu Sýrie. Spojené státy už začaly z oblasti stahovat své vojáky. Intervence vzbuzuje obavy o osud syrských Kurdů, kteří s Američany bojovali proti Islámskému státu (IS). Turecko je řadí k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Kurdové už krok USA odsoudili. Podle Washingtonu nyní Ankara převezme zajatce z řad IS, které si evropské státy odmítly převzít.

V Turecku skončila jedna z nejrozsáhlejších protestních hladovek historie. Na tři tisíce lidí z řad kurdských politiků a vězňů žádaly konec izolace Abdullaha Öcalana, který si odpykává doživotní trest. Lídr zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) vyzval k ukončení protestu poté, co ho za mřížemi mohli po letech navštívit právníci. Na jihovýchodě země v Diyarbakiru ale dál každý den demonstrují matky vězněných Kurdů.