Tisíce příznivců turecké opoziční Lidově demokratické strany (HDP) se sešly v centru Istanbulu. Protestovaly proti postupu prokurátora, který se obrátil na ústavní soud s požadavkem zákazu strany. Prokurdskou HDP, jež je třetí největší stranou v parlamentu, viní žalobce i představitelé vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z podpory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Evropská unie a Spojené státy řadí mezi teroristické organizace.
Demonstranti se sešli u příležitosti svátku Nourúz. Tyto oslavy příchodu jara jsou v Turecku především symbolem kurdské identity a častým politickým mítinkem. Proto byly až do přelomu tisíciletí zakázané.
Letos se odehrávají ve chvíli, kdy zákazu čelí Lidově demokratická strana (HDP), která množství Kurdů v Turecku reprezentuje. V současnosti v parlamentu drží zhruba desetinu ze šesti set mandátů. „Zákazem strany, která vyvěrá z tradičního společenského hnutí, se problému nezbavíte,“ míní bývalý poslanec HDP Ferhat Encü.
Tisíce členů HDP za mřížemi
Tlak na HDP sílí od roku 2015, kdy zkolabovala mírová jednání vlády s PKK, kterých se účastnila i HDP. Za mřížemi skončili lídři HDP, poslanci, starostové i tisíce řadových členů. Viněni jsou vždy z podpory terorismu, tedy PKK, která čtyřicet let vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii.
„Kritici postupu turecké justice tvrdí, že tato obvinění jsou na vodě. Jako příklad uvádějí to, co se stalo před několika dny jednomu z poslanců HDP, který byl obviněn z podpory terorismu. A to na základě tweetu, který tweetoval v roce 2016 a ve kterém vyzýval k obnovení mírových rozhovorů s PKK,“ jmenuje příklad zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Představitelé HDP obvinění z podpory terorismu odmítají. „Slovo teror je kouzelná hůlka v rukou vlády, kterou se snaží překonat všechny překážky a častuje tak všechny, kteří nejsou s ní,“ tvrdí poslanec HDP Musa Piroğlu.
Na zákaz HDP tlačí krajní pravice
Zákazy politických stran s tím, že ohrožují základy státu, nejsou v Turecku nic nového. Vedle prokurdských formací jim v minulosti čelila také islamistická uskupení včetně vládní Strany spravedlnoti a rozvoje (AKP). Její zakladatel Erdogan proto dříve proti těmto zásahům justice brojil.
Podle analytiků vláda v době poklesu preferencí míří na nacionalistické voliče. Tvrdý postup razí hlavně koaliční partner AKP, krajně pravicová Strana národní akce (MHP). „Zavřít a už nikdy neobnovit HDP – je služba historii, lidu, spravedlnosti a budoucím generacím,“ prohlásil šéf MHP Devlet Bahçeli.
Tayyip Erdogan nedávno představil plán na podporu lidských práv, který má posílit férovost justice a svobodu projevu. Podle kritiků ale snaha zakázat HDP dokazuje, že je to jen propaganda v době eroze demokracie.
