Bašár Asad strana 3 z 5

Obnovené boje na severozápadě Sýrie vyhnaly za poslední týden z domovů na 50 tisíc lidí. Povstalci z Haját Tahrír aš-Šám během několika dní postoupili až k městu Hamá, ve středu je však odtamtud zatlačily protivládní síly. Podle zpráv z místa však situace zůstává nadále dynamická. V čele ozbrojenců stojí Abú Mohamed al-Džawlání – mezinárodně hledaný terorista. Sám se však od tohoto označení distancuje.

Moskva zřejmě začala přesouvat lodě ze syrského přístavu Tartús, kde sídlí klíčová ruská námořní základna v regionu. Informoval o tom server Naval News a další média. Rusy ohrožuje ofenziva syrské opozice vedená džihádisty z milice Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Kreml patří spolu s Íránem mezi nejdůležitější spojence režimu Bašára Asada. Podle Guardianu může obsazení části Sýrie islamisty uštědřit ránu pozici Ruska jako globálního hráče a významně ovlivnit geopolitiku v regionu.

Obnovené boje na severozápadě Sýrie od minulého týdne vyhnaly z domovů na padesát tisíc lidí, oznámil Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí. Islamisté z milice Haját Tahrír al-Šám (HTS) dál postupují směrem na jih od před pár dny obsazeného Aleppa. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP uvedla, že syrští islamističtí povstalci postoupili do těsné blízkosti čtvrtého největšího města v zemi Hamá. Nálety na pozice HTS provádí provládní síly spolu s ruským letectvem. Syrskou armádu posílily nově irácké milice podporované Íránem.

Režim Bašára Asada v Sýrii od minulé středy čelí útoku povstalců vedených radikální islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Do bojů se zapojily i další ozbrojené skupiny, například Syrská národní armáda, a rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Aleppo a Idlib. Útok radikálních džihádistů světová média označují za nejvážnější problém pro syrský režim za poslední roky.

Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám postupují ve své ofenzivě proti syrským vládním vojskům Bašára Asada dál směrem na jih od již obsazeného Aleppa. Bývalá velvyslankyně ČR v Libanonu, Turecku a Sýrii a bývalá chargé d'affaires ČR v Iráku Eva Filipi si nemyslí, že by ofenziva režim syrského autoritáře ohrozila. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského se v Sýrii střetávají zájmy mnoha dalších aktérů.

Z Iráku do Sýrie v noci na pondělí dorazily milice podporované Íránem a míří na sever, aby pomohly armádě prezidenta Bašára Asada v boji s povstalci. S odvoláním na dva syrské vojenské zdroje o tom informovala agentura Reuters. Islamistická opozice zahájila ve středu překvapivou ofenzivu z oblasti Idlib a rychle ovládla rozsáhlé území na severozápadě země včetně velkoměsta Aleppa. Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kteří ofenzivu vedou, postupují dál směrem na jih od města. Ostřelují město Hamá a drony zaútočili na město Homs, uvedla agentura Reuters.

Režim Bašára Asada v Sýrii dál čelí útoku povstalců vedených islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Objevily se zprávy o pokusu o převrat v metropoli Damašku, vláda je označila za lživé. Syrská armáda ale potvrdila stažení jednotek z Aleppa. Státní armáda za pomoci ruských sil bombardovala vedle Aleppa také povstalci ovládané město Idlib. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí vyjádřil Damašku podporu.

Syrští povstalci tvrdí, že se jim podařilo dobýt město Maarat an-Numán a dostat pod kontrolu celou provincii Idlib, která se nachází na severozápadě a sousedí s Tureckem. Uvádějí to zdroje, které má mezi povstalci agentura Reuters. Syrská a ruská letadla už dopoledne bombardovala pozice povstalců v Aleppu. Rusové tam ze vzduchu útočili poprvé od roku 2016. Syrští povstalci bojující proti režimu Bašára Asada předtím oznámili, že dosáhli centra města. Syrská armáda následně informaci potvrdila. Asad večer prohlásil, že země brání svou stabilitu před teroristy a spolu se spojenci je dokáže zneškodnit.

Syrští islamističtí povstalci vstoupili v pátek do Aleppa na severu země pouhé tři dny po zahájení překvapivé ofenzivy a poprvé od roku 2016, kdy město dobyly vládní síly, píše americká CNN. V zemi pokračují intenzivní boje mezi vzbouřenci z uskupení Haját Tahrír al-Šám (HTS) a vládními vojsky nejen u Aleppa, ale i v provincii Idlib. Celkový počet obětí aktuálních střetů vzrostl k pátečnímu večeru na nejméně 277. S odvoláním na informace exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) o tom informovala agentura AFP. Islamisté a jejich spojenci v pátek také podle SOHR dobyli klíčové město Sarakíb. Ruské a syrské letectvo proti nim využívá údery ze vzduchu.

Na více než dvě stě vzrostl počet obětí bojů, které ve středu propukly mezi syrskými vládními vojsky a bojovníky islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v oblasti města Aleppo. Uvedla to agentura AFP. Je to nárůst o zhruba šedesát mrtvých oproti předchozím údajům ze čtvrtečního odpoledne. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) na severu země zemřelo i devatenáct civilistů při ruských náletech.

Nominant zvoleného prezidenta Donalda Trumpa na post ministra spravedlnosti Matt Gaetz se vzdal křesla ve Sněmovně reprezentantů. Vyhne se tak vyšetřování v etickém výboru dolní komory Kongresu. Gaetze stejně jako další Trumpovy kandidáty bude muset schválit Senát. Výběr vyvolal pozdvižení mezi republikány i demokraty.

Syrský vůdce Bašár Asad je v současném blízkovýchodním konfliktu potichu. Sýrie je přitom pod autoritářskou vládou jeho rodiny nejbližším spojencem Íránu už od 80. let. Pokud by ale Damašek vyprovokoval Izrael k útoku, mohlo by to znamenat i konec Asadova režimu. Írán i proto zatím Asadovu pasivitu toleruje. Eskalovat konflikt nechce ani Kreml, jenž v Sýrii intervenoval, aby režim v Damašku udržel.

Izraelský letecký úder, který v úterý večer cílil na obytnou budovu v rezidenční čtvrti Mazza v syrském hlavním městě Damašku, si vyžádal nejméně sedm mrtvých a jedenáct zraněných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na syrskou státní tiskovou agenturu SANA.

Postoj jednotlivých komunit v Libanonu vůči Izraeli není jednotný a zabití vůdce Hizballáhu neodsoudilo plošně ani muslimské obyvatelstvo, řekl ČT24 politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Libanon je podle něj zhroucený stát a lidé mají velké obavy z izraelské invaze, která by mohla vést k nové občanské válce. Muslimové a křesťané v Libanonu spolu bojovali už mezi lety 1975 až 1990.

Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.

Česká vláda chystá průzkumnou misi v Sýrii. Má vytipovat možné bezpečné zóny v oblastech ovládaných vládou Bašára Asada, do nichž by se mohli vracet běženci. S iniciativou přišel Kypr a podporuje ji celkem sedm členských států Evropské unie. Podle kritiků není pro navrátilce ve válkou rozvrácené Sýrii bezpečno nikde.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

V Panamě odstartoval proces v případu velkých daňových úniků, přesně osm let poté, co světová média popsala, jak se bohatí vyhýbají placení daní nebo perou ilegální peníze. Mezi sedmadvaceti obžalovanými v kauze Panama Papers jsou i zakladatelé právní kanceláře, která vše zprostředkovávala. Služby poskytovala prominentním politikům, podnikatelům i celebritám.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Při pátečním izraelském raketovém útoku v Damašku zahynul poradce patřící k íránským revolučním gardám, napsala agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Syrská státní agentura SANA krátce předtím informovala, že syrská armáda sestřelila několik izraelských raket odpálených z Golanských výšin na jižní Damašek. Izraelská armáda věc nekomentovala.

Francouzská justice vydala mezinárodní zatykač na syrského prezidenta Bašára Asada kvůli použití chemických zbraní v Sýrii v roce 2013. Zatykač se vztahuje také na Asadova bratra Máhira a dva jeho generály. Ve středu to uvedli zástupci žalující strany, informovala agentura AFP.

Eva Filipi končí k 31. říjnu po třinácti letech jako česká velvyslankyně v Sýrii, potvrdil serveru Seznam Zprávy mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Před koncem svého působení dostala podle serveru od syrského prezidenta Bašára Asada státní vyznamenání. Filipi zůstala v Sýrii jako jedna z mála západních diplomatů i za občanské války. Česko bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) nadále usilovat o to, aby v Damašku mělo diplomatické zastoupení.

Syrský diktátor Bašár Asad se dostává z mezinárodní izolace. Na okraj asijských sportovních her ho přijala Čína, s níž uzavřel dohodu o strategickém partnerství. Letos v květnu obnovila členství Sýrie Liga arabských států (LAS) i přesto, že brutální občanská válka v zemi pokračuje už třináctým rokem. Podle organizace OSN se syrský režim nadále dopouští válečných zločinů.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.