Bašár Asad strana 3 z 4

Turecko znovu pohrozilo Damašku, že pokud se do soboty nestáhnou postupující jednotky Bašára Asada z dobytých území v provincii Idlib, vyrazí proti nim turecké síly. Kvůli syrsko-ruskému tlaku vypukla humanitární krize se skoro milionem uprchlíků. Kromě táborů lidé hledají útočiště i v jeskyních, ti šťastnější přespávají v autech.

Od začátku prosince do poloviny února muselo na severozápadě Sýrie podle informací OSN opustit své domovy osm set tisíc lidí. Je to důsledek ofenzivy vojsk syrského prezidenta Bašára Asada, který se ve snaze o konsolidaci moci snaží zlikvidovat odbojářské a radikální skupiny v provincii Idlib.

Syrská armáda pokračuje v rychlé ofenzivě proti povstalcům v provincii Idlib na severu země, píše Al-Džazíra. Bombarduje s pomocí ruského letectva především oblasti sousedící s městem Maara an-Numán, které dobyla na konci ledna. Podle Reuters je cílem ofenzivy dostat pod kontrolu hlavní silnici z velkých jihosyrských měst včetně Damašku do Aleppa na severu. Ofenziva vyvolala novou uprchlickou vlnu, podle OSN do ní každý den přibývá 6500 dětí.

Na severu Sýrie hrozí podle Ankary další uprchlická krize. Turecká agentura Anadolu oznámila, že před boji v provincii Idlíb odešlo jen v předchozích dvou dnech směrem k hranicím na 25 tisíc lidí. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana míří na sever k Turecku celkem 80 tisíc uprchlíků. Situaci chce řešit dohodou s Ruskem, do Moskvy už poslal vyjednavače.

Lídři Velké Británie, Francie, Německa a Turecka se na okraj summitu NATO v Londýně shodli na nutnosti vytvořit v Sýrii podmínky pro bezpečný návrat uprchlíků. Útoky proti civilistům podle nich musejí skončit. Ankara svým nesmlouvavým postojem drží v šachu řadu partnerských zemí. Členy Aliance podráždila útokem na kurdské milice v Sýrii, ale i nákupem ruských raketových systémů.

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, řekl v rozhovoru pro britský týdeník The Economist Emmanuel Macron. Za hlavní příčiny považuje nový přístup Washingtonu, který má NATO za „hospodářský projekt“, a turecký vpád do Sýrie. Evropská unie se musí probudit a posílit svou obranyschopnost, zdůraznil francouzský prezident. Německá kancléřka Angela Merkelová a šéf NATO Jens Stoltenberg Macronův názor jasně odmítli. Aliance je podle nich silná.

Islamisté na severovýchodě Sýrie mohou, zdá se, brzy nabrat na síle. Naděje extremistů údajně živí chaos po stažení Američanů a zejména po vpádu Turecka. Tento pohled sdílí také Abdalazíz Alhamza, zakladatel novinářské organizace Raqqa is Being Slaughtered Silently (Rakká je v tichosti masakrováno). Její spolupracovníci opakovaně usvědčovali takzvaný Islámský stát v době největších vojenských a územních zisků z brutálních zločinů i rozsáhlého porušování lidských práv. Rozhovor s novinářem vedl Andreas Papadopulos.

Strategickým cílem syrské vlády je podle prezidenta Bašára Asada dostat zpět pod kontrolu severovýchod země ovládaný Syrskými demokratickými silami pod velením Kurdů. Z části této oblasti u hranic s Tureckem se na začátku října stáhli američtí vojáci, což umožnilo tureckou invazi. Od pátku začaly v oblasti ofenzivy hlídkovat společné ruské a turecké jednotky. Ty mají zajistit, že se do regionu nevrátí kurdské milice. Asad úsilí svého ruského spojence ocenil.

Arabsko-kurdská koalice SDF tvrdí, že Turecko a jeho syrští spojenci zahájili v severovýchodní Sýrii velkou pozemní ofenzivu, při které útočí na tři vesnice. Ankara naopak tvrdí, že na turecké vojáky útočí Kurdové. Syrská státní tisková agentura SANA oznámila, že turečtí vojáci a jejich spojenci zaútočili na vojáky prezidenta Bašára Asada a několik jich zabili. Všechny strany konfliktu trvají na tom, že dodržují prodloužené příměří, které má v oblasti na syrsko-turecké hranici platit do úterý.

Kurdské milice v Sýrii dostanou podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Erdogan to oznámil dvě hodiny před plánovaným koncem pětidenního příměří. Podle Moskvy ruští a syrští vojáci ve středu vstoupí do oblasti turecké operace. Rusko a Turecko tam budou společně monitorovat situaci, píše Reuters.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v Soči setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jednali o situaci v Sýrii, kde Turecko dobývá pás příhraničního území, na němž chce vytvořit takzvanou bezpečnou zónu. Erdogan po schůzce oznámil, že kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení od hranic dalších zhruba šest dní.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře odmítl výzvu Spojených států k okamžitému zastavení operace proti Kurdům v severní Sýrii. Příměří označil za nemožné, boje prý plní svůj účel. Během turecké ofenzivy, která trvá už týden, zemřely desítky civilistů a na 160 tisíc lidí muselo opustit domovy, uvádí OSN. Podle tureckého ministerstva obrany bylo zabito či zajato na 640 „teroristů“ z řad kurdských milic.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že Turecko je se svými syrskými spojenci připraveno z rukou syrských Kurdů dobýt významné severosyrské město Manbidž. Tureckem podporovaní syrští rebelové následně oznámili, že bitva o Manbidž už začala. V řadě severosyrských měst ovládaných Kurdy se rozmisťují syrští vládní vojáci, aby postup Turecka zastavili.

Jednotky vládních vojsk syrského prezidenta Bašára Asada se přesouvají do kurdských oblastí na severu země. Mají zde čelit ofenzivě, kterou proti zdejším Kurdům vede turecká armáda. Uvedla to syrská vládní agentura SANA. Syrští Kurdové večer podle agentury AFP potvrdili dohodu s Damaškem, podle níž budou armádní síly rozmístěny poblíž syrsko-turecké hranice.

Kurdové jsou indoevropský národ, který má v současnosti kolem 30 milionů příslušníků. Asi třetina všech Kurdů žije v jihovýchodním Turecku, významnou komunitu tvoří také v severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Uznané autonomní území s vlastní správou, tedy regionální vládou a parlamentem, mají od roku 1991 na severu Iráku. Syrská vláda autonomii Kurdů odmítá.

Možná až stovky tisíc syrských rodin každý den přemýšlejí, co se během války stalo s jejich blízkými, kteří zmizeli. Pohřešují se jak odpůrci režimu, tak i stoupenci prezidenta Bašára Asada. Jedním z nich je poslanec Ijád Sulejman. Zmizel, když v březnu 2013 mířil do neklidné Palmýry. Cestou domů ho zajali ozbrojenci fronty an-Nusra.

Po dvouměsíčním zajetí propustily syrské úřady třicetiletého amerického občana Sama Goodwina, který se vydal do válečné země zřejmě kvůli tomu, že chce poznat všechny země světa. K jeho osvobození přispěli libanonští představitelé.

Evropská unie o rok prodloužila sankce proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Oznámila to Rada EU, která reprezentuje členské státy. Sankce tak budou platit do června 2020 a vztahovat se budou na 70 subjektů a 270 lidí.

Syrský Idlib je poslední oblastí rebelie vůči režimu prezidenta Bašára Asada. Naráží zde na sebe regionální hráči i světové mocnosti. Syrská armáda podporovaná Ruskem je v Idlibu stále aktivnější. Příměří, které loni v září uzavřely Ankara s Moskvou s cílem ochránit civilisty před útoky vládních vojsk, je tak v ohrožení.

Islámský stát byl poražen na posledním zbytku svého území v Baghúz na východě Sýrie. S odvoláním na vyjádření mluvčího arabsko-kurdské koalice SDF podporované Spojenými státy Mustafy Bálího o tom informovala agentura Reuters. Vítězství SDF znamená podle mluvčího definitivní konec samozvaného chalífátu, který kdysi zabíral třetinu Sýrie a Iráku.

Íránský prezident Hasan Rouhání nepřijal rezignaci ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. Napsal to list Iran Herald, který se odvolal na mluvčího ministerstva zahraničí Bahráma Kásemího. Informaci potvrdila také agentura IRNA. Zaríf oznámil v pondělí na Instagramu, že nabídl svou rezignaci, avšak neuvedl důvody. Spekulovalo se, že to mohlo souviset s pondělní návštěvou syrského prezidenta Bašára Asada v Teheránu. Zaríf k tomuto jednání nebyl pozván. Zaríf ve funkci zřejmě pokračuje, protože během dne vítal arménského premiéra a podepsal dvě dohody s Arménií.

Americký prezident Donald Trump je připraven „zpomalit“ stahování amerických vojáků ze Sýrie, aby dosáhl konečné porážky teroristické organizace Islámský stát (IS). Po setkání s prezidentem to řekl vlivný republikánský senátor Lindsey Graham.

Syrský prezident Bašár Asad povolil iráckým silám útočit na cíle teroristické organizace Islámský stát (IS) na syrském území, aniž by musely čekat na svolení úřadů v Damašku. Rozhodnutí je potvrzením blízkých vztahů mezi sousedními arabskými státy. Islámský stát svého času kontroloval značné části obou zemí, kde v roce 2014 vyhlásil svůj chalífát.

Důsledkem války v Sýrii byly i miliony uprchlíků v okolních zemích. Přestože boje na většině území Sýrie utichly a část lidí se už vrátila, mnozí stále vyčkávají za hranicemi. Jan Daniel ve své analýze rozebírá situaci v Libanonu, který je zemí s nejvyšším počtem uprchlíků na obyvatele. Kvůli syrským dětem tam například školy musely začít vyučovat na dvě směny. Uprchlíkům v Libanonu navíc docházejí úspory a musí se připravit na další zimu strávenou v provizorních podmínkách.