Bašár Asad strana 2 z 4

Izrael hodlá do pěti let zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách. Plán odsoudila Liga arabských států, podle níž jde o flagrantní porušení mezinárodního práva. Podobně se už dříve vyjádřila Sýrie. Na okupovaném území nyní žije asi dvacet pět tisíc Izraelců. Většina světa anexi této oblasti neuznává, výjimkou jsou Spojené státy.

V bejrútském přístavu odhalili sochu postavenou z trosek po loňském mohutném výbuchu. Při tragédii zemřely více než dvě stovky lidí a byla zničena část libanonské metropole. Exploze vyvolala masivní protesty, kvůli kterým odstoupila tehdejší vláda. Země je od té doby v politické krizi. Objasňování výbuchu více než 2700 tun dusičnanu amonného postupuje pomalu. Původního vyšetřovatele soud v únoru odvolal.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Dánsko je první evropská země, která neprodlužuje syrským uprchlíkům povolení k pobytu s tím, že je už část syrského území dostatečně bezpečná, aby se tam mohli vrátit. Jak napsal britský list The Guardian, od loňského léta dánské úřady zamítly žádosti o prodloužení dočasného pobytu už 189 Syřanům.

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Blíží se desáté výročí vypuknutí bojů v Sýrii. Povstání, které usilovalo o svržení prezidenta Bašára Asada, přerostlo v dodnes trvající válku, která si vyžádala zhruba půl milionu životů. Řada z těch, kdo v zemi zůstali, živoří.

Soud v Německu uložil bývalému příslušníkovi syrské tajné služby 4,5 roku vězení za zločiny proti lidskosti. Podle obžaloby se jich dopustil ve službách syrského režimu autoritářského prezidenta Bašára Asada. Prokuratura proces označuje za historický, neboť je podle ní celosvětově první proti vykonavatelům mučení, které řídil Asadův režim.

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

Loňské útoky na tři zdravotnická zařízení, školu a útočiště pro děti v severozápadní Sýrii s velkou pravděpodobností spáchala syrská vládní vojska a jejich spojenci. Podle agentury Reuters se o tom píše ve shrnutí interní vyšetřovací zprávy OSN.

Ve věznici na severovýchodě Sýrie, kde jsou zadržováni podezřelí z účasti na teroristické síti Islámský stát (IS), v neděli vypukla vzpoura a vícero radikálům se podařilo utéct. Podle světových zpravodajských agentur to uvedl mluvčí kurdsko-arabské koalice SDF. Její ozbrojené síly se následně snažily uprchlé vězně opět zajmout a ve věznici obnovit pořádek.

Klid zbraní v syrské provincii Idlib je v ohrožení. Domluvené rusko-turecké hlídky musely kvůli odporu místních lidí opět přerušit činnost. Na frontové linii tak proti sobě stojí vládní síly, povstalci i džihádisté a své zájmy tu vojensky prosazuje Moskva i Ankara. V sázce je osud skoro milionu uprchlíků.

Režim Bašára Asada ztratil kontrolu nad provincií Idlib v roce 2015. Od té doby jí vládla řada opozičních frakcí. V současnosti jich tam působí řádově desítky. Některé ovládají jen pár obcí, jiné rozsáhlejší území. Jejich vzájemné vztahy jsou velmi dynamické. Skupiny se neustále personálně přelévají, slučují a rozdělují, uzavírají pragmatická spojenectví, která se opět bortí.

V Sýrii se 13. dubna uskuteční parlamentní volby. Podle agentury AFP to oznámil syrský prezident Bašár Asad. Syrská opozice předem označila hlasování za frašku. V posledních volbách před čtyřmi lety získala Asadova strana Baas většinu z 250 křesel. OSN výsledek odmítla uznat.

Turecko oznámilo, že zahájilo vojenskou ofenzivu proti silám syrského prezidenta Bašára Asada na severozápadě Sýrie. Ankara tím reaguje na útoky, které jí tento týden v syrské provincii Idlib způsobily silné ztráty. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tureckého ministra obrany Halusiho Akara. Ankara si podle něj ale nepřeje žádnou vojenskou konfrontaci s Ruskem, které Asada vojensky podporuje.

Stovky migrantů se shromáždily u řeky Evros na turecko-řecké hranici. Podle řecké televize běženci čekají na přechodu Pazarkule na příležitost, jak se dostat do Řecka. Turecký prezident Recept Tayyip Erdogan uvedl, že jeho země nadále nebude bránit syrským uprchlíkům v cestě do Evropy. Reagoval tak na zabití tureckých vojáků v syrském Idlibu. Řecko a Bulharsko už kvůli obavám z další migrační vlny posílily hlídky na hranicích.

Syrská armáda ve čtvrtek zabila 33 tureckých vojáků a dalších více než třicet vážně zranila při palbě v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Podle agentury AP jde o nejvyšší počet tureckých vojáků zabitých v Sýrii za jeden den od začátku ofenzivy v Idlibu loni v prosinci. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Turci byli mezi útočícími povstalci, což ale turecký ministr obrany popřel. Moskva posílá do Středozemního moře další dvě válečné lodě. Americký prezident Donald Trump o situaci hovořil s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Vyzvali společně ke konci syrsko-ruské ofenzivy.

Turecko už nebude zastavovat syrské uprchlíky, kteří se snaží dostat do Evropy. Ankara podle agentury Reuters vydala příkaz policii, aby okamžitě přerušila své pozemní i námořní operace cílené na omezení migrace. Rozhodnutí podle agentury souvisí s očekávaným příchodem uprchlíků ze severozápadní syrské provincie Idlib, kde musel více než milion lidí kvůli bojům opustit své domovy.

Turecko znovu pohrozilo Damašku, že pokud se do soboty nestáhnou postupující jednotky Bašára Asada z dobytých území v provincii Idlib, vyrazí proti nim turecké síly. Kvůli syrsko-ruskému tlaku vypukla humanitární krize se skoro milionem uprchlíků. Kromě táborů lidé hledají útočiště i v jeskyních, ti šťastnější přespávají v autech.

Od začátku prosince do poloviny února muselo na severozápadě Sýrie podle informací OSN opustit své domovy osm set tisíc lidí. Je to důsledek ofenzivy vojsk syrského prezidenta Bašára Asada, který se ve snaze o konsolidaci moci snaží zlikvidovat odbojářské a radikální skupiny v provincii Idlib.

Syrská armáda pokračuje v rychlé ofenzivě proti povstalcům v provincii Idlib na severu země, píše Al-Džazíra. Bombarduje s pomocí ruského letectva především oblasti sousedící s městem Maara an-Numán, které dobyla na konci ledna. Podle Reuters je cílem ofenzivy dostat pod kontrolu hlavní silnici z velkých jihosyrských měst včetně Damašku do Aleppa na severu. Ofenziva vyvolala novou uprchlickou vlnu, podle OSN do ní každý den přibývá 6500 dětí.

Na severu Sýrie hrozí podle Ankary další uprchlická krize. Turecká agentura Anadolu oznámila, že před boji v provincii Idlíb odešlo jen v předchozích dvou dnech směrem k hranicím na 25 tisíc lidí. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana míří na sever k Turecku celkem 80 tisíc uprchlíků. Situaci chce řešit dohodou s Ruskem, do Moskvy už poslal vyjednavače.

Lídři Velké Británie, Francie, Německa a Turecka se na okraj summitu NATO v Londýně shodli na nutnosti vytvořit v Sýrii podmínky pro bezpečný návrat uprchlíků. Útoky proti civilistům podle nich musejí skončit. Ankara svým nesmlouvavým postojem drží v šachu řadu partnerských zemí. Členy Aliance podráždila útokem na kurdské milice v Sýrii, ale i nákupem ruských raketových systémů.

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, řekl v rozhovoru pro britský týdeník The Economist Emmanuel Macron. Za hlavní příčiny považuje nový přístup Washingtonu, který má NATO za „hospodářský projekt“, a turecký vpád do Sýrie. Evropská unie se musí probudit a posílit svou obranyschopnost, zdůraznil francouzský prezident. Německá kancléřka Angela Merkelová a šéf NATO Jens Stoltenberg Macronův názor jasně odmítli. Aliance je podle nich silná.

Islamisté na severovýchodě Sýrie mohou, zdá se, brzy nabrat na síle. Naděje extremistů údajně živí chaos po stažení Američanů a zejména po vpádu Turecka. Tento pohled sdílí také Abdalazíz Alhamza, zakladatel novinářské organizace Raqqa is Being Slaughtered Silently (Rakká je v tichosti masakrováno). Její spolupracovníci opakovaně usvědčovali takzvaný Islámský stát v době největších vojenských a územních zisků z brutálních zločinů i rozsáhlého porušování lidských práv. Rozhovor s novinářem vedl Andreas Papadopulos.