Statik radí, jak zachránit dům po povodni

10 minut
Statik radí, jak zajistit dům po povodni
Zdroj: ČT24

Právě v těchto dnech se lidé vrací ke svým zaplaveným domům a snaží se z nich udělat znovu místa vhodná k bydlení. Může to přinést rovnou několik rizik, která souvisejí s tím, jak moc jsou stavby poškozené.

Při návratu na zaplavená území by se lidé měli držet celé řady pravidel, zejména bezpečnostních a hygienických. Jsou popsaná zde:

Samotný návrat k zaplavené stavbě by měl začít vizuální kontrolou. To znamená obyčejným pohledem na dům, jestli v něm nejsou trhliny nebo výraznější deformace vodorovných konstrukcí. Doporučuje se také zkontrolovat, jestli nejsou vodou podemleté základy, a nezapomenout ani na okolí – také to může být velkou vodou postižené natolik, že může ohrozit samotnou stavbu. Konkrétně se jedná například o podemleté svahy, spadlé stromy, kaverny vymleté vodou a další podobná rizika.

Rizikové stavby potřebují hlubší kontrolu

Zvláštní pozornost si zaslouží starší budovy, u nichž se dá předpokládat například nižší pevnost zdiva, ale také domy, které jsou teprve rozestavěné. Plus samozřejmě i takové stavby, které utrpěly mimořádné zatížení například nerovnoměrným stoupáním vody nebo nárazem vodou unášených předmětů, třeba automobilů nebo padlých stromů.

Problematické jsou, jak ukázaly velké povodně v minulosti, domy z nepálených cihel, takzvaných vepřovic. A také různé zvláštní konstrukční systémy zhotovené svépomocí, což jsou typicky stavby z materiálů původně neurčených jako stavební materiál, obezdívané dřevěné domy a různé improvizované stavby.

Naopak zejména budovy železobetonové bývají zpravidla v pořádku, stejně tak i budovy ze zdiva vyšších pevností a budovy, kde voda nevytvořila významné zatížení – tedy neproudila, nehromadila se a konstrukce zaplavovala rovnoměrně a v delším časovém horizontu a rovnoměrně i odtekla.

Při pochybnostech konzultovat odborníky

Podle statika Václava Jandáčka je vhodné věnovat pozornost stavbám se změnou konstrukčního systému, stavbám subtilním a stavbám se speciálními konstrukcemi.

Po kontrole zvenku je podle něj vhodné zkontrolovat, jestli není zapojená elektřina, není poškozen rozvod plynu, porušen vodovodní rozvod, teplovod, zda není zaplavená studna. V případě jakýchkoli pochybností je pak nutné vždy kontaktovat odborníka, který se danému konkrétnímu problému expertně věnuje.

Ve stresu se může stát, že se zapomene na foto/video dokumentaci – kvůli pojistkám a podkladům pro odborníky, kteří budou navrhovat opravy i jako možnost posoudit vývoj stavu budovy. Tato dokumentace by měla být co nejdetailnější; měla by například zdokumentovat nejen nové, ale také zvětšené trhliny.

Špatné počasí se může vrátit

Co se týká dalšího zajištění stavby, je podle Jandáčka důležité zařídit, aby dům nepředstavoval hrozbu. Což znamená věnovat se primárně statickému zajištění budovy: tedy vydřevení, snesení nestabilních a poškozených částí, odstranění předmětů, jež by mohly stabilitu domu nějak ohrozit.

Dále je třeba zabránit přístupu dešťové vody například provizorní opravou okapů, aby při dešti nezatékalo k podmáčeným základům. Poté je třeba věnovat pozornost vysoušení a následně zajištění proti mrazu. Platí přitom pravidlo, že stavební práce (zdění, betonáže nátěry) se nemají dělat bez opatření při teplotách pod pět stupňů Celsia. Při vysoušení obecně pomáhá vyšší teplota a výměna vzduchu ve vysoušených prostorech.

Jandáček proto doporučuje, aby si lidé s opravami pospíšili. Konstrukce je podle něj nutné maximálně vysušit a uzavřít před začátkem zimy, tedy ideálně do listopadu, kdy dlouhodobý normál teplot klesne pod pět stupňů Celsia.

S odčerpáváním opatrně

Vodu je možné odčerpávat až po poklesu vody v okolí domu. Většina staveb totiž není dimenzovaná na jednostranně působící vodní tlak.

Platí, že vodu je vhodné odčerpat co nejdříve a začít s odstraňováním bahna, dezinfekcí a vysoušením, které bývá časově náročné, dříve, než dojde k poklesu teplot, respektive k zámrzu. Do značné míry tento zásah závisí na typu konstrukce; například u železobetonových nemusí být nutně třeba rozkrytí všech vrstev, kdežto u dřevěných bude velmi pravděpodobné.

Vysychání nosné konstrukce urychlí odstranění nátěrů a omítek; zde je vhodné individuálně zvážit míru jejich poškození, doporučuje Jandáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
před 9 hhodinami

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
včera v 18:00

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
včera v 16:39

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
včera v 12:28

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
včera v 10:51

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
včera v 06:00

Pampelišky ovládly městské džungle díky dokonalé adaptaci

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.
6. 5. 2025

Půdní sucho sílí

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.
6. 5. 2025
Načítání...