Troubky

V Olomouci v pondělí odpoledne řeka Morava dosáhla třetího povodňového stupně, město původně očekávalo dosažení stavu ohrožení v noci na úterý. Podle zástupců radnice platí pro celé území města varování před spodní vodou. Morava by se měla podle nich udržet pod hranicí dvacetileté vody, kterou by měly tamní hráze zvládnout. Hladina Bečvy v Přerově již klesla na první povodňový stupeň, ještě ráno přitom dosahovala stupně ohrožení. V Litovli voda zaplavila většinu města, zasahovali hasiči. Odpoledne ale již začala stagnovat, a dokonce místy klesá. V Troubkách, jejichž obyvatelé byli v neděli kvůli hrozbě záplav vyzváni k evakuaci, je situace zatím klidná. Hasiči v neděli večer ukončili na Jesenicku záchranné práce.

Od začátku povodní v Česku bylo evakuováno více než deset a půl tisíce lidí, řekl po nedělním poledni šéf hasičů Vladimír Vlček. Několik stovek lidí bylo zachráněných. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) večer hovořil už o dvanácti tisících evakuovaných. Se zvládnutím situace by v následujících dnech mělo pomáhat až dvanáct vrtulníků. Armáda má mezitím v pohotovosti další čtyři. Obyvatelé centra Českého Těšína na Karvinsku se naopak už mohou vrátit domů. Starosta Karel Kula (Nestraníci 2022) tam totiž vzhledem k poklesu hladiny řeky Olše evakuaci odvolal. K evakuaci nakonec přistoupily Troubky na Přerovsku. Město Jeseník, které částečnou evakuaci nařídilo už dříve, omezí v prvních dnech nadcházejícího týdne výuku ve školách.

Zátor na Bruntálsku a Troubky na Přerovsku jsou dvě obce, které si řada lidí spojuje s ničivými povodněmi v roce 1997. Teď tam znovu rostou hráze. I po více než čtvrtstoletí vzbuzuje zatažené nebe u místních respekt i obavy.

U několika větších požárů museli v noci na sobotu zasahovat hasiči napříč republikou. Hořelo ve dvou domech na Kroměřížsku, v bytě ve Frýdku-Místku, ve dvou vodáckých kempech na západě Čech, oheň poničil i sklad sena v jižních Čechách. Největší škodu způsobil požár rodinných domů, hasiči ji předběžně odhadli na několik milionů.

Povodně, které před 25 lety zasáhly Moravu, Slezsko a část východních Čech, byly jednou z největších přírodních katastrof u nás. Postihly desetitisíce lidí a 60 jich přišlo o život. Další tisíce ztratily své domovy a téměř 80 tisíc lidí se muselo evakuovat. Takhle na tragédii vzpomínají ti, kteří ji prožili.

Tehdy jako pětadvacetiletý reportér ČT byl Josef Kvasnička mezi prvními, kdo viděl následky povodní na vlastní oči a zprávy o tom posílal do televize. Byl červenec 1997 a velká voda zaplavila Ostravu, Olomouc, Přerov, ale symbolem tragédie se stala obec Troubky, kam se Kvasnička dostal s kameramanem. „Bylo to mimořádně náročné, byl jsem tehdy naprosto nezkušený a nevěděli jsme, jestli to technika ustojí,“ zavzpomínal v Interview ČT24.

Samostatné Česko zažilo za svou krátkou historii několik rozsáhlých povodní, které připravily o život desítky lidí a způsobily stamiliardové škody. Jedny z největších záplav vypukly před čtvrtstoletím, 5. července 1997.

Před čtvrtstoletím se Českou republikou prohnaly záplavy, které dostaly přezdívku povodeň století. Ve skutečnosti se jednalo na některých místech dokonce o vodu tisíciletou.

Rozhodnutí vlády o podobě vodního díla Skalička na řece Bečvě na Přerovsku se minimálně o půl roku odkládá. Stavba má být součástí protipovodňových opatření a chránit více než 100 tisíc tamních obyvatel před záplavami. Za zdržením jsou připomínky k analýze, která doporučila vybudování boční nádrže. Proti tomu se ale postavili někteří odborníci nebo místní.

Základní a mateřská škola v Troubkách na Přerovsku se rozhodla, že nebude po dětech v rozporu s nařízením ministerstva zdravotnictví žádat povinné nošení roušek. Absolvování výuky bez zakrývání dýchacích cest má i značnou podporu rodičů, řekl ředitel školy Petr Vrána. Školáci se nemuseli v pondělí ani povinně testovat, antigenní testování s výběrem ze tří druhů testů však zavedla škola opět ve čtvrtek. Rodiče podle ředitele s testováním problém nemají. Situací ve škole se už zabývají hygienici, řešila ji i obec.

Troubky na Přerovsku, které se staly symbolem povodní v roce 1997, začaly odstraňovat jednu z nepovolených hrází. Obec ji nechala vybudovat v roce 2013 bez povolení úřadů na ochranu proti velké vodě. Podle odborníků by ale obci nepomohla. Troubky tak bude chránit jenom hráz zvaná Závalí, která také vznikla bez stavebního povolení, má ale statut dočasné stavby. Obec má v budoucnu chránit komplexní systém ochrany, kvůli kterému se už třetím rokem vykupují pozemky.

Troubky na Přerovsku, které se staly symbolem záplav v roce 1997, odstraní jednu ze dvou hrází, kterou si obyvatelé sami vybudovali bez povolení úřadů na ochranu proti povodním. Obec sice prokázala, že by stavba na Panské louce nikoho neohrozila, ale ani nedokázala, že by hráz během povodní někomu pomohla. Na odstranění valu se dohodli zástupci Troubek i Přerova, na jehož pozemcích hráz zčásti stojí.