Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.

Nižší účast Česka v mezinárodních programech výzkumu a vývoje je v české vědě dobře známá a ví se o ní řadu let. Vláda to označila za přetrvávající problém už roku 2016 a vyzvala tehdy k zavedení nástrojů, které by situaci změnily k lepšímu.

V letech 2016 až 2022 se pro výzkumníky stal informační podporou podprogram INTER-INFORM, pak na něj navázaly novější projekty CZERA a CZELO, které budou pokračovat až do roku 2027. Jejich základními cíli byly hlavně nárůst účasti českých výzkumných pracovišť v mezinárodních výzkumných programech a také intenzivnější zapojení českých badatelů do výzkumného programu Evropské unie Horizont Evropa.

Úspěšné programy

Úřad prověřil využití víc než 600 milionů korun, které stát poskytl z rozpočtu ministerstva školství. Podle šetření byly projektové návrhy podpořené zmíněnými programy při získávání grantu v mezinárodních programech výzkumu a vývoje úspěšné v průměru ze čtyřiceti procent a po změně na projekt CZERA se úspěšnost podpořených grantových žádostí zvýšila dokonce na šedesát procent.

NKÚ na kontrolovaném vzorku dvanácti projektů zjistil, že v podprogramu INTER-INFORM se poskytlo 1081 odborných konzultací nebo poradenství, přičemž dotace na jednu odbornou asistenci konkrétnímu projektovému návrhu dosahovala v průměru 181 tisíc korun.

Navazující projekt CZERA poskytl ve srovnatelném časovém období 1154 odborných asistencí a jedna přišla přibližně na 91 tisíc. Průměrné dotované náklady na jednu poskytnutou asistenci se tak snížily přibližně o polovinu. Celkem tedy bylo konkrétním projektovým návrhům v oblasti výzkumu, vývoje a inovací poskytnuto 2235 odborných konzultací nebo poradenství.

NKÚ má i výhrady

Znamená to tedy, že tato podpora je bezchybná? Ani zdaleka. NKÚ totiž přišel i s několika závažnými výhradami. Například neexistují postupy, které by umožnily vyhodnotit přínos projektů a tedy ani účelnost výdajů. Ministerstvo tak třeba podpořilo i projekt, který nebyl doporučen k financování – důvodem nebyla snaha ho podpořit, ale jenom vyčerpat už přidělené peníze.

Za problém označuje úřad i to, že ministerstvo školství, které je za podporu zodpovědné, v podstatě nekontroluje, jak se s penězi nakládá. „V letech 2016 až 2024 neprovedlo ministerstvo u příjemců podpory žádné veřejnosprávní kontroly. Nemohlo tak zjistit porušení předpisů, které odhalil NKÚ,“ uvádí ve zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...