Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.

Nižší účast Česka v mezinárodních programech výzkumu a vývoje je v české vědě dobře známá a ví se o ní řadu let. Vláda to označila za přetrvávající problém už roku 2016 a vyzvala tehdy k zavedení nástrojů, které by situaci změnily k lepšímu.

V letech 2016 až 2022 se pro výzkumníky stal informační podporou podprogram INTER-INFORM, pak na něj navázaly novější projekty CZERA a CZELO, které budou pokračovat až do roku 2027. Jejich základními cíli byly hlavně nárůst účasti českých výzkumných pracovišť v mezinárodních výzkumných programech a také intenzivnější zapojení českých badatelů do výzkumného programu Evropské unie Horizont Evropa.

Úspěšné programy

Úřad prověřil využití víc než 600 milionů korun, které stát poskytl z rozpočtu ministerstva školství. Podle šetření byly projektové návrhy podpořené zmíněnými programy při získávání grantu v mezinárodních programech výzkumu a vývoje úspěšné v průměru ze čtyřiceti procent a po změně na projekt CZERA se úspěšnost podpořených grantových žádostí zvýšila dokonce na šedesát procent.

NKÚ na kontrolovaném vzorku dvanácti projektů zjistil, že v podprogramu INTER-INFORM se poskytlo 1081 odborných konzultací nebo poradenství, přičemž dotace na jednu odbornou asistenci konkrétnímu projektovému návrhu dosahovala v průměru 181 tisíc korun.

Navazující projekt CZERA poskytl ve srovnatelném časovém období 1154 odborných asistencí a jedna přišla přibližně na 91 tisíc. Průměrné dotované náklady na jednu poskytnutou asistenci se tak snížily přibližně o polovinu. Celkem tedy bylo konkrétním projektovým návrhům v oblasti výzkumu, vývoje a inovací poskytnuto 2235 odborných konzultací nebo poradenství.

NKÚ má i výhrady

Znamená to tedy, že tato podpora je bezchybná? Ani zdaleka. NKÚ totiž přišel i s několika závažnými výhradami. Například neexistují postupy, které by umožnily vyhodnotit přínos projektů a tedy ani účelnost výdajů. Ministerstvo tak třeba podpořilo i projekt, který nebyl doporučen k financování – důvodem nebyla snaha ho podpořit, ale jenom vyčerpat už přidělené peníze.

Za problém označuje úřad i to, že ministerstvo školství, které je za podporu zodpovědné, v podstatě nekontroluje, jak se s penězi nakládá. „V letech 2016 až 2024 neprovedlo ministerstvo u příjemců podpory žádné veřejnosprávní kontroly. Nemohlo tak zjistit porušení předpisů, které odhalil NKÚ,“ uvádí ve zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 21 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.