Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.

Nižší účast Česka v mezinárodních programech výzkumu a vývoje je v české vědě dobře známá a ví se o ní řadu let. Vláda to označila za přetrvávající problém už roku 2016 a vyzvala tehdy k zavedení nástrojů, které by situaci změnily k lepšímu.

V letech 2016 až 2022 se pro výzkumníky stal informační podporou podprogram INTER-INFORM, pak na něj navázaly novější projekty CZERA a CZELO, které budou pokračovat až do roku 2027. Jejich základními cíli byly hlavně nárůst účasti českých výzkumných pracovišť v mezinárodních výzkumných programech a také intenzivnější zapojení českých badatelů do výzkumného programu Evropské unie Horizont Evropa.

Úspěšné programy

Úřad prověřil využití víc než 600 milionů korun, které stát poskytl z rozpočtu ministerstva školství. Podle šetření byly projektové návrhy podpořené zmíněnými programy při získávání grantu v mezinárodních programech výzkumu a vývoje úspěšné v průměru ze čtyřiceti procent a po změně na projekt CZERA se úspěšnost podpořených grantových žádostí zvýšila dokonce na šedesát procent.

NKÚ na kontrolovaném vzorku dvanácti projektů zjistil, že v podprogramu INTER-INFORM se poskytlo 1081 odborných konzultací nebo poradenství, přičemž dotace na jednu odbornou asistenci konkrétnímu projektovému návrhu dosahovala v průměru 181 tisíc korun.

Navazující projekt CZERA poskytl ve srovnatelném časovém období 1154 odborných asistencí a jedna přišla přibližně na 91 tisíc. Průměrné dotované náklady na jednu poskytnutou asistenci se tak snížily přibližně o polovinu. Celkem tedy bylo konkrétním projektovým návrhům v oblasti výzkumu, vývoje a inovací poskytnuto 2235 odborných konzultací nebo poradenství.

NKÚ má i výhrady

Znamená to tedy, že tato podpora je bezchybná? Ani zdaleka. NKÚ totiž přišel i s několika závažnými výhradami. Například neexistují postupy, které by umožnily vyhodnotit přínos projektů a tedy ani účelnost výdajů. Ministerstvo tak třeba podpořilo i projekt, který nebyl doporučen k financování – důvodem nebyla snaha ho podpořit, ale jenom vyčerpat už přidělené peníze.

Za problém označuje úřad i to, že ministerstvo školství, které je za podporu zodpovědné, v podstatě nekontroluje, jak se s penězi nakládá. „V letech 2016 až 2024 neprovedlo ministerstvo u příjemců podpory žádné veřejnosprávní kontroly. Nemohlo tak zjistit porušení předpisů, které odhalil NKÚ,“ uvádí ve zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 17 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...