Mnoho evropských zemí by mělo následovat český příklad, říká kongresmanka McClainová

Nahrávám video

„Jen velmi málo evropských zemí se chopí vůdčí iniciativy, jako to udělala Česká republika,“ prohlásila v rozhovoru pro ČT jedna z nejvlivnějších republikánských kongresmanek Lisa McClainová. Ta se za přijetí českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě přimlouvala s dalšími zákonodárci dopisem prezidentovi Joeu Bidenovi. Je považovaná za druhou nejvýše postavenou republikánku v americké Sněmovně reprezentantů. Zasedá ve výboru pro ozbrojené složky.

Za jak podstatnou považujete návštěvu premiéra Petra Fialy?

Vy jste výborní partneři. Jsme výborní přátelé, velcí spojenci. Takže já jsem chtěla, aby si tato vláda a tento prezident uvědomili, za jak důležité pokládám, že dochází k této schůzce a že máme toto partnerství. Když si vezmete, co Česká republika dělá pro obranu: Mnoho zemí mluví o významu partnerství a vztahů, a významu obrany, a o tom, jak důležité to všechno je.

Jen velmi málo evropských zemí se ale chopí vůdčí iniciativy, jako to udělala Česká republika. Prostě jste udělali to, o čem jste mluvili, dali jste na to peníze. Jste vedoucí silou v obraně a vedoucí silou také z hlediska skutečného partnerství. A myslím, že mnoho ostatních evropských zemí by mělo následovat váš příklad.

Jak důležitá je tato návštěva v Bílém domě a posléze v Kongresu?

Myslím, že je mimořádně důležité, že se dva vedoucí představitelé našich dvou skvělých zemí sejdou. Jsem velmi ráda, že jsem pomohla s realizací té schůzky tím, že jsem napsala prezidentovi dopis. Jsem nadšená, to setkání mi dává naději. Doufám, že na té schůzce budeme dále rozvíjet to skvělé partnerství dvou spojeneckých zemí. Vztahy a partnerství jsou velmi důležité zejména v době, v jaké dnes žijeme.

Pravicové noviny – Wall Street Journal – psaly o důležité roli, jakou Česká republika hraje ve snaze získat munici pro Ukrajinu. Bidenova administrativa to také ocenila. Jak se na to díváte vy? Také to vítáte?

Stoprocentně to oceňujeme. Děláte správnou věc. A my děláme správnou věc, a jsme společně silnější.

Vy jste tajemnicí Republikánské strany tady ve Sněmovně reprezentantů. To je velmi vlivná role. Čím to je, že americká pomoc Ukrajině pořád nebyla schválená. Je to zásadní. Prezident Ukrajiny říká, že bez ní prohraje tuto válku.

Především nezapomínejme, co americká vláda už udělala. My už jsme myslím Ukrajině poslali přes dvě stě miliard dolarů a poslali jsme je hned, neprodleně. Amerika podporovala Ukrajinu a ukrajinský národ od prvního dne. Přejeme si rychlé ukončení války na Ukrajině a stojíme v tom stoprocentně za Ukrajinci. Takže myslím, že jsme toho udělali docela dost, když zvážíte sumy peněz a procenta, myslím, že jsme byli Ukrajině extrémně nápomocní.

Ale od Vánoc ta pomoc vyschla. A Rusko pokračuje v útocích každý den. Tak kdy si myslíte, že bude schválená? Ještě do voleb, nebo jste skeptická?

To nevím. Vím, že se o tom v Kongresu právě teď jedná a že to brzy přijde do pléna. Ale k čemu bych ráda obrátila pozornost: Myslím, že částečně nadešel čas pro naše evropské spojence, kteří jsou zatraceně blíž té válce, než jsme my zde za oceánem, aby skutečně povstali a zapojili se tak, jak jsme se zapojili my a vy. Je na čase, aby trochu přidali.

Český premiér je tady ve Washingtonu DC také proto, aby oslavil 25. výročí českého členství v NATO. I vy jste zmínila, že podporujete české členství. Ale myslíte si, že Spojené státy pořád mohou být vnímané jako zásadní spojenec pro členské státy ve střední a východní Evropě v případě ruského útoku?

Naprosto. Nechápu, proč bychom neměli být tak vnímáni. Jen proto, že žádáme evropské země, aby platily svůj spravedlivý podíl, neznamená, že nejsme dobrými spojenci. Myslím, že být dobrým spojencem je to, že když jsme všichni v NATO společně, není spravedlivé, aby jedna země nebo jedenáct zemí platilo svůj podíl a 14 dalších nebo všichni ostatní, aby neplatili stejný podíl HDP jako ostatní. Když žádáme lidi, aby dostáli tomu, k čemu se zavázali, myslím, že i to je silné přátelství. A myslím, že evropské země, zejména ty evropské země, které platí svůj podíl, ty jsou dobrými partnery.

Poslední otázka. Vy jste kongresmanka ze státu Michigan. To je takzvaný kolísavý stát (swing state). Myslíte, že Donald Trump vyhraje v podzimních volbách? Že se opět stane prezidentem Spojených států. A pokud se tak stane, co to bude znamenat v jeho zahraniční politice? Přesněji řečeno pro země ve střední a východní Evropě, jež jsou členy NATO. Vypadá to, že on upřednostňuje Viktora Orbána, který má víc proruský postoj než řekněme Polsko nebo Českou republiku, jež jsou proukrajinské.

Myslím si, že prezident Trump bude příštím prezidentem, a myslím si, že to bude ze dvou důvodů: oba kandidáti mají minulost. Američané zažili oba tyto prezidenty a vědí, co vykonali. A pokud jde o zahraniční politiku, neměli jsme žádné války, když byl prezidentem Donald Trump.

Podívejte na to zpackané stažení z Afghánistánu. Podívejte, co se děje na Blízkém východě, a podívejte, co se děje s Ukrajinou. Jsem přesvědčena, že by se to nedělo, kdyby byl prezident Trump stále v úřadu. Takže podle mne za prvé, Donald Trump bude prezidentem, a za druhé, dostane naši zahraniční politiku pod kontrolu.

Není to tak, že ruský útok začal s okupací, anexí Krymu? Spojené státy řekly Ukrajině v roce 1991, když Ukrajina dala pryč jaderné zbraně, že dostává od USA bezpečnostní záruky. A teď to vypadá, že se to tak trochu zastavilo. Tak možná to není tak jednoduché, jak to vypadá, nemyslíte?

Myslím, že je to jednodušší, než si myslíte. Slabost otevírá cestu agresi a současný prezident je extrémně slabý. A Amerika je za prezidenta Bidena slabší, než byla za prezidenta Trumpa. Vůbec o tom nepochybuji. A měla jsem tu příležitost setkat se se světovými lídry a ti říkají přesně totéž. Je to mnohem jednodušší, než se zdá.

Podívejte, jak se věci změnily za pouhé tři roky. Za prezidenta Trumpa jsme měli Abrahámovské dohody. Země spolupracovaly, a teď spolu místo spolupráce válčí. To se stalo za pouhé tři roky. Takže myslím, že to, kdo je vůdce, může znamenat opravdu velký rozdíl.

Děkuji vám za rozhovor. Bylo nám potěšení s vámi mluvit.

Bylo mi potěšením. Děkuji, že jste se mnou mluvil. Oceňuji vaše přátelství a jsem nadšená z toho setkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled