Vítěznou stranou irských předčasných parlamentních voleb se podle počtu získaných křesel těsně stala středopravicová strana Fianna Fáil. Irský preferenční volební systém jí po dvou dnech propočtů přidělil 38 mandátů, tedy o jeden víc než levicově nacionalistické Sinn Féin, jež zaznamenala rekordní úspěch a zvítězila na počet udělených „prvních preferencí“. Na třetím místě skončila s 35 mandáty strana Fine Gael premiéra Lea Varadkara. V parlamentu zasedne ještě 12 zelených, 18 členů malých levicových stran a 20 nezávislých.
Zemi nyní podle pozorovatelů čekají složitá koaliční jednání. Žádné dvě ze tří nejúspěšnějších stran totiž nemohou vytvořit v irském 160členném parlamentu většinu.
Centristické a dlouhodobě dominantní strany Fianna Fáil a Fine Gael přitom již dříve odmítaly spolupráci se Sinn Féin, jež byla v minulosti spojena s polovojenskou teroristickou skupinou Irská republikánská armáda (IRA).
Fine Gael v pondělí potvrdila svou odmítavou pozici ke spolupráci s levicovými nacionalisty, Fianna Fáil zase uvedla, že případné dohodě brání značné překážky. Obě centristické strany spolu přitom společně nikdy nevládly. Varadkar do nynějška jen vedl menšinový kabinet, který Fianna Fáil tolerovala.
I kdyby se dvě ze tří nejsilnějších stran na spolupráci dohodly, budou muset ještě získat podporu některé z menších stran v parlamentu. Zelení, labouristé, sociální demokraté, tři další malé strany a nezávislí kandidáti obsadí v dolní komoře irského parlamentu, takzvaném Dáilu, celkem padesát křesel.
Šéfka Sinn Féin chce vládu bez velkých stran a referendum
Šéfka Sinn Féin Mary Lou McDonaldová řekla, že její strana musí být součástí povolebních vyjednávání. Její preferovanou variantou by byla vláda bez obou uskupení, která se v Irsku střídají u moci od 30. let minulého století. Takový scénář je však podle některých analytiků málo pravděpodobný a situace nakonec zřejmě povede k jednání třech nejsilnějších stran.
„Myslím, že by to bylo skvělé, kdyby byl předseda vlády ze strany Sinn Féin a ještě by jím byla žena,“ komentovala své ambice McDonaldová. Vytvoření koalice se Sinn Féin by ale mohl stát v cestě její požadavek na brzké uspořádání referenda o sjednocení Irské republiky s britským Severním Irskem.
Podle McDonaldové by takové referendum měla podpořit i EU. „Evropská unie musí zaujmout stanovisko k Irsku, stejně jako podporovalo znovusjednocení Německa, stejně jako má stanovisko například ke Kypru,“ vyzvala. Rozdělení Irska v roce 1921 označila za „katastrofu“.
Severoirská DUP: Podmínky pro referendum nejsou
Proti vypsání referenda o sjednocení Irska se postavila Arlene Fosterová, předsedkyně severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která prosazuje setrvání Severního Irska ve svazku s Anglií, Skotskem a Walesem.
„Bez ohledu na názor Dublinu či Bruselu referendum může vypsat jen (britský) ministr pro Severní Irsko a to tehdy, pokud se zdá být pravděpodobným, že získá v Severním Irsku většinu,“ napsala na Twitteru. „Takové podmínky v Severním Irsku nejsou,“ dodala Fosterová.
Voliči řadí kandidáty podle svých preferncí
Voliči v Irsku na volebním lístku nehlasují pro jednoho kandidáta, ale řadí všechny podle svých preferencí. Sinn Féin určilo jako svou první volbu 24,5 procenta hlasujících, tedy o přibližně 2,5, respektive 3,5 procentního bodu více než Fianna Fáil a Fine Gael.
Takzvané propadlé hlasy, tedy ty, jež už nejsou potřeba ke zvolení kandidáta, se však v irském systému rozdělují v několika kolech mezi další strany. Pro konečný výsledek je tedy rovněž důležité umístění na nižších příčkách voličských preferencí.
