Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.

Zkušební program spustilo Irsko v roce 2022, aby pomohlo umělcům vzpamatovat se po pandemii covidu-19 z dopadů, které na jejich živobytí měla všelijaká omezení.

Tehdejší místopředseda vlády Leo Varadkar mluvil o tom, že se program zařadí po bok zákazu kouření a zavedení poplatku za igelitové tašky. Vládní politici přitom zdůrazňovali, že se nejedná o podporu ve smyslu sociální, ale o platbu jako „uznání tvůrčí a umělecké práce“.

Loo Varadkar a Patrick O’Donovan na snímku z roku 2023
Zdroj: Reuters/Brian Lawless/Pool

Podobné pilotní projekty se zkoušely v amerických městech San Francisco a New York, ovšem s žádným, případně jen částečným příspěvkem z veřejných peněz. Irsko ale podle ministra kultury Patricka O’Donovana nyní zavádí první trvalý program svého druhu na světě. „Jedná se o obrovský krok vpřed, který jiné země nedělají,“ poznamenal. Předpokládá, že tato změna „odliší Irsko od ostatních zemí v tom, jak si ceníme kultury a kreativity“.

„Pilotní projekt prokázal jak pozitivní dopad na příjemce podpory, tak i to, jak obtížné je pracovat jako umělec v Irsku vzhledem k nejistotě příjmů, která v tomto odvětví převládá. Následný program pomůže udržet kariéru umělců a zachovat jejich talent v uměleckém odvětví,“ věří O’Donovan.

Opravdu trvalý příjem?

Přesnější podrobnosti, jak žádat a jaká kritéria splňovat, ministerstvo kultury doplní v dubnu. Zatím jsou jasná základní pravidla, která se příliš neliší od těch pilotních. Náhodně vybraní žadatelé budou dostávat platby po dobu tří let, po jejich uplynutí již nebudou mít nárok na další tříletý cyklus. Po této tříleté pauze ovšem mohou znovu požádat.

Irský hudební web Nialler9 soudí, že tím pádem nejde o trvalý základní příjem, ale spíše o časově omezenou dotaci. Program tedy nejenže nemá naplnit své ambice, ale s jeho podobou zůstává i nejistota pro umělce, protože po třech letech o příjem zase přijdou.

To vadí už i části příjemců z pilotního programu, který v únoru končí, píše The Irish Times. Aliance, sdružující asi šest desítek z nich, vyzvala k zachování podpory pro „zkušební“ umělce. Její zrušení označují za „plýtvání investicemi státu a uměleckým zápalem“. Podle opoziční, sociálnědemokratické političky Sinéad Gibneyové staví nejistá budoucnost pilotní umělce před „finanční propast“.

Navíc podpora byla a je zamýšlená pro dva tisíce umělců, tedy přechod na trvalý systém tento počet nenavýšil. Zájem nabídku znatelně převyšuje, v pilotním programu se o pravidelný týdenní příspěvek ucházelo více než osm tisíc žadatelů. V nové výzvě to zřejmě nebude jinak.

O’Donovan by rád časem počet příjemců zvýšil. Také zástupce hnutí Národní kampaň za umění (The National Campaign for the Arts, NCFA) Peter Power doufá, že u stávajících mantinelů se podpora nezastaví. Ale že se rozšíří tak, aby „v příštích letech zahrnovala všechny způsobilé umělce a pracovníky v umělecké oblasti“. NCFA zavedení trvalého základního příjmu spolu s ministerstvem kultury oznamovala.

Přináší peníze, umění i duševní pohodu, uvádí analýza

K zavedení trvalých plateb přistoupilo Irsko na základě analýzy. Z ní vyplynulo, že za každé euro investované do pilotního projektu se vrátilo 1,39 eura. Vládní investice do umění totiž mají pro společnost pozitivní přínosy: od ekonomických přes rozvíjení kreativity a inovací až po „duševní pohodu“, uvádí resort.

Analýza vyčíslila hrubé náklady na pilotní projekt v letech 2021 až 2025 na zhruba sto čtrnáct milionů eur. Bezmála čtyřicet procent těchto nákladů ale kompenzovaly vyšší daňové příjmy od umělců a zároveň úspory ve vyplácení sociálních dávek, bez nichž se výtvarníci či spisovatelé s jistými penězi obešli.

Závěr experimentu ukázal, že pravidelný příjem snížil obavy umělců, že budou nuceni žít v nouzi, a jejich existenční závislost na vedlejších příjmech. Větší spokojenost se odrazila na zvýšené tvůrčí produktivitě.

„Umělci zapojení do programu trávili více času tvorbou a méně času v nesouvisejících zaměstnáních, která jim měla zajistit přežití, a mnozí z nich se tak stali schopnějšími uživit se pouze svou prací,“ ocenil Power z NCFA, sám skladatel a výtvarník.

„Tento program byl reálným testem toho, co se stane, když lidé dostanou stabilitu namísto nejistoty,“ dodal. Zavedení trvalého příjmu přivítala třeba také irská organizace spravující autorská práva k hudbě (IMRO) s tím, že dlouhodobě volá po spolehlivých nástrojích, které by umenšily nejistotu hudebních tvůrců.

Je 325 eur dost?

V pilotním programu byla částka základního příjmu stanovena na 325 eur (7879 korun), ve stejné výši zůstává i při trvalé podpoře. S výplatou se začne před koncem roku, počáteční rozpočet činí 18,27 milionu eur (přes 440 milionů korun).

Britský list The Guardian poznamenává, že v této výši ani trvalý příjem problémy umělců s pokrytím nákladů na život a bydlení nevyřeší. Podotýká, že nájemné v Dublinu se od roku 2013 zdvojnásobilo.

Zrcadlový pavilon irského umělce Johna Gerrada ve městě Galway (2020)
Zdroj: Reuters/Clodagh Kilcoyne

Opozice souhlasí, vládě ale vyčítá chyby v systému

Se zavedením trvalých plateb umělcům souhlasí i vládní opozice, ač ne bez výhrad k samotnému provedení. Levicově nacionalistická strana Sinn Féin postrádá například záruky, že umělci s handicapem nepřijdou s výplatou základního příjmu o nárok na jiné dávky. Což prý pilotní program nezohlednil.

„Fine Gael a Fianna Fáil (současné vládní strany – pozn. red.) v podstatě žádají umělce se zdravotním postižením, aby si vybrali mezi rozvíjením svého uměleckého potenciálu a zachováním nezbytných potřeb, na které jsou závislí, přičemž jim není dovoleno dělat obojí,“ tvrdí Sinn Féin.

Za šťastné její členové rovněž nepovažují, že mezi ukončením pilotního programu a začátkem toho trvalého vzniká několikaměsíční pauza, kdy umělci zůstávájí bez těchto prostředků.

Ze stejného důvodu vládní pomoc umělcům označuje za chaotickou i opoziční sociální demokracie. „Příští měsíc se ministři budou spoléhat na irské umění a kulturu, aby jim otevřely diplomatické dveře, když budou cestovat po světě na svátek svatého Patrika – ale zároveň zavírají dveře před irskými umělci doma,“ nechala se slyšet Gibneyová.

Sociální demokraté čekají, že se vláda zamyslí, jak program rozšířit i do dalších oblastí kreativního sektoru. Zatím prý přišla spíš s kopií pilotního provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 1 hhodinou

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 5 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 16 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
včera v 19:48

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
včera v 16:38

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...