Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
Zkušební program spustilo Irsko v roce 2022, aby pomohlo umělcům vzpamatovat se po pandemii covidu-19 z dopadů, které na jejich živobytí měla všelijaká omezení.
Tehdejší místopředseda vlády Leo Varadkar mluvil o tom, že se program zařadí po bok zákazu kouření a zavedení poplatku za igelitové tašky. Vládní politici přitom zdůrazňovali, že se nejedná o podporu ve smyslu sociální, ale o platbu jako „uznání tvůrčí a umělecké práce“.
Podobné pilotní projekty se zkoušely v amerických městech San Francisco a New York, ovšem s žádným, případně jen částečným příspěvkem z veřejných peněz. Irsko ale podle ministra kultury Patricka O’Donovana nyní zavádí první trvalý program svého druhu na světě. „Jedná se o obrovský krok vpřed, který jiné země nedělají,“ poznamenal. Předpokládá, že tato změna „odliší Irsko od ostatních zemí v tom, jak si ceníme kultury a kreativity“.
„Pilotní projekt prokázal jak pozitivní dopad na příjemce podpory, tak i to, jak obtížné je pracovat jako umělec v Irsku vzhledem k nejistotě příjmů, která v tomto odvětví převládá. Následný program pomůže udržet kariéru umělců a zachovat jejich talent v uměleckém odvětví,“ věří O’Donovan.
Opravdu trvalý příjem?
Přesnější podrobnosti, jak žádat a jaká kritéria splňovat, ministerstvo kultury doplní v dubnu. Zatím jsou jasná základní pravidla, která se příliš neliší od těch pilotních. Náhodně vybraní žadatelé budou dostávat platby po dobu tří let, po jejich uplynutí již nebudou mít nárok na další tříletý cyklus. Po této tříleté pauze ovšem mohou znovu požádat.
Irský hudební web Nialler9 soudí, že tím pádem nejde o trvalý základní příjem, ale spíše o časově omezenou dotaci. Program tedy nejenže nemá naplnit své ambice, ale s jeho podobou zůstává i nejistota pro umělce, protože po třech letech o příjem zase přijdou.
To vadí už i části příjemců z pilotního programu, který v únoru končí, píše The Irish Times. Aliance, sdružující asi šest desítek z nich, vyzvala k zachování podpory pro „zkušební“ umělce. Její zrušení označují za „plýtvání investicemi státu a uměleckým zápalem“. Podle opoziční, sociálnědemokratické političky Sinéad Gibneyové staví nejistá budoucnost pilotní umělce před „finanční propast“.
Navíc podpora byla a je zamýšlená pro dva tisíce umělců, tedy přechod na trvalý systém tento počet nenavýšil. Zájem nabídku znatelně převyšuje, v pilotním programu se o pravidelný týdenní příspěvek ucházelo více než osm tisíc žadatelů. V nové výzvě to zřejmě nebude jinak.
O’Donovan by rád časem počet příjemců zvýšil. Také zástupce hnutí Národní kampaň za umění (The National Campaign for the Arts, NCFA) Peter Power doufá, že u stávajících mantinelů se podpora nezastaví. Ale že se rozšíří tak, aby „v příštích letech zahrnovala všechny způsobilé umělce a pracovníky v umělecké oblasti“. NCFA zavedení trvalého základního příjmu spolu s ministerstvem kultury oznamovala.
Přináší peníze, umění i duševní pohodu, uvádí analýza
K zavedení trvalých plateb přistoupilo Irsko na základě analýzy. Z ní vyplynulo, že za každé euro investované do pilotního projektu se vrátilo 1,39 eura. Vládní investice do umění totiž mají pro společnost pozitivní přínosy: od ekonomických přes rozvíjení kreativity a inovací až po „duševní pohodu“, uvádí resort.
Analýza vyčíslila hrubé náklady na pilotní projekt v letech 2021 až 2025 na zhruba sto čtrnáct milionů eur. Bezmála čtyřicet procent těchto nákladů ale kompenzovaly vyšší daňové příjmy od umělců a zároveň úspory ve vyplácení sociálních dávek, bez nichž se výtvarníci či spisovatelé s jistými penězi obešli.
Závěr experimentu ukázal, že pravidelný příjem snížil obavy umělců, že budou nuceni žít v nouzi, a jejich existenční závislost na vedlejších příjmech. Větší spokojenost se odrazila na zvýšené tvůrčí produktivitě.
„Umělci zapojení do programu trávili více času tvorbou a méně času v nesouvisejících zaměstnáních, která jim měla zajistit přežití, a mnozí z nich se tak stali schopnějšími uživit se pouze svou prací,“ ocenil Power z NCFA, sám skladatel a výtvarník.
„Tento program byl reálným testem toho, co se stane, když lidé dostanou stabilitu namísto nejistoty,“ dodal. Zavedení trvalého příjmu přivítala třeba také irská organizace spravující autorská práva k hudbě (IMRO) s tím, že dlouhodobě volá po spolehlivých nástrojích, které by umenšily nejistotu hudebních tvůrců.
Je 325 eur dost?
V pilotním programu byla částka základního příjmu stanovena na 325 eur (7879 korun), ve stejné výši zůstává i při trvalé podpoře. S výplatou se začne před koncem roku, počáteční rozpočet činí 18,27 milionu eur (přes 440 milionů korun).
Britský list The Guardian poznamenává, že v této výši ani trvalý příjem problémy umělců s pokrytím nákladů na život a bydlení nevyřeší. Podotýká, že nájemné v Dublinu se od roku 2013 zdvojnásobilo.
Opozice souhlasí, vládě ale vyčítá chyby v systému
Se zavedením trvalých plateb umělcům souhlasí i vládní opozice, ač ne bez výhrad k samotnému provedení. Levicově nacionalistická strana Sinn Féin postrádá například záruky, že umělci s handicapem nepřijdou s výplatou základního příjmu o nárok na jiné dávky. Což prý pilotní program nezohlednil.
„Fine Gael a Fianna Fáil (současné vládní strany – pozn. red.) v podstatě žádají umělce se zdravotním postižením, aby si vybrali mezi rozvíjením svého uměleckého potenciálu a zachováním nezbytných potřeb, na které jsou závislí, přičemž jim není dovoleno dělat obojí,“ tvrdí Sinn Féin.
Za šťastné její členové rovněž nepovažují, že mezi ukončením pilotního programu a začátkem toho trvalého vzniká několikaměsíční pauza, kdy umělci zůstávájí bez těchto prostředků.
Ze stejného důvodu vládní pomoc umělcům označuje za chaotickou i opoziční sociální demokracie. „Příští měsíc se ministři budou spoléhat na irské umění a kulturu, aby jim otevřely diplomatické dveře, když budou cestovat po světě na svátek svatého Patrika – ale zároveň zavírají dveře před irskými umělci doma,“ nechala se slyšet Gibneyová.
Sociální demokraté čekají, že se vláda zamyslí, jak program rozšířit i do dalších oblastí kreativního sektoru. Zatím prý přišla spíš s kopií pilotního provozu.
