Volební komise v Irsku začaly v neděli sčítat hlasy odevzdané při sobotních předčasných parlamentních volbách. Definitivní výsledky možná nebudou známé ani v pondělí, už nyní se nicméně začíná potvrzovat úspěch levicově nacionalistické strany Sinn Féin. Ta má šanci získat srovnatelný počet poslaneckých křesel jako dosud dominantní středopravicové strany Fine Gael a Fianna Fáil a média tak spekulují o scénáři složitých koaličních jednání. Žádná strana nebude s největší pravděpodobností schopna vládnout sama.
V Irsku sčítají hlasy po volbách, průběžné výsledky potvrzují vzestup nacionalistické Sinn Féin
Irsko používá relativně složitý systém přepočítávání hlasů na poslanecké mandáty, takže na konečný výsledek by se mohlo čekat i několik dní, napsala agentura AFP. První signály ale potvrzují výrazný vzestup preferencí Sinn Féin. Straně předsedkyně Mary Lou McDonaldové patřilo deset z prvních dvanácti ohlášených úspěšných kandidátů.
Uskupení kdysi známé jako politické křídlo Irské republikánské armády (IRA) mělo před volbami ve 160členném parlamentu 22 křesel a už průzkumy před hlasováním naznačovaly, že by si mohlo výrazně polepšit.
Sobotní propočet společnosti Ipsos MRBI pak přisoudil Sinn Féin, Fine Gael premiéra Lea Varadkara a Fianna Fáil Micheála Martina v podstatě totožné zisky těsně nad 22 procenty hlasů.
Zároveň platí, že Sinn Féin byla i navzdory nárůstu podpory v horší výchozí pozici, neboť nasadila zhruba polovinu kandidátů oproti dvěma stranám, které od 30. let minulého století dominují irské politice.
Nikdo nemá většinu a nikdo nechce spolupracovat se Sinn Féin
Nedělní odhady irských médií nasvědčovaly tomu, že zmínění tři hráči si rozdělí přibližně tři čtvrtiny mandátů, přičemž žádný z nich se nepřiblíží většině. Čekají se tedy problematická vyjednávání o sestavení vlády.
„Jak Fianna Fáil, tak Fine Gael vyloučily koalici se Sinn Féin, ale budou čelit značnému tlaku, aby si to rozmyslely,“ řekl agentuře AP politolog z vysoké školy University College Cork Jonathan Evershed. „Z postupně přicházejících čísel vyplývá, že cesta k moci povede jen skrze nějakou formu spolupráce se Sinn Féin,“ dodal.
Strany Varadkara a Martina mají vůči novému konkurentovi v čele s McDonaldovou výhrady mimo jiné proto, že Sinn Féin si klade jako podmínku pro vstup do koalice uspořádání referenda o sjednocení Irska se Severním Irskem do roku 2025. Fine Gael i Fianna Fáil si sjednocení ostrova přejí, nyní na něj podle nich ale není vhodná doba.
Lídr Fianna Fáil Martin v neděli partnerství se Sinn Féin nevyloučil, hovořil ale o „výrazné nekompatibilitě“ programů obou stran. Premiér Varadkar zase trval na tom, že koalice s McDonaldovou pro něj nepředstavuje reálný scénář. Kromě očekávaného oslabení v parlamentu mu neděle přinesla i další ránu, když byl v jeho volebním okrsku v Dublinu jako první zvolen kandidát Sinn Féin Paul Donnelly.
„Neakceptuji vylučování nebo spekulace o vyloučení naší strany (z povolebních rozhovorů), která nyní zastupuje čtvrtinu elektorátu, a myslím si, že to je v zásadě nedemokratické,“ reagovala na vývoj McDonaldová, která už měla večer rovněž poslanecké křeslo jisté.
Varadkarova strana vládla díky dohodě s Fianna Fáil
Patovou situací v parlamentu skončily také poslední volby z února 2016. Varadkarova Fine Gael tehdy těsně zvítězila a následně vládla na základě dohody o podpoře s hlavní opoziční stranou Fianna Fáil. Povolební vyjednávání před čtyřmi lety zabrala dva měsíce, připomíná zpravodajský web BBC.
Řádné parlamentní volby se v Irsku měly konat až v roce 2021, v polovině ledna se ale 41letý Varadkar rozhodl předejít pádu kabinetu a vypsat předčasné hlasování, které se konalo několik dnů po odchodu Británie z Evropské unie.
Vzhledem k tomu, že Irsko pojí s britským Severním Irskem pozemní hranice, ovlivňovalo téma brexitu i irskou politickou debatu. V kampani jej akcentoval zejména předseda vlády, jehož podzimní schůzka s britským protějškem Borisem Johnsonem přinesla průlom v jednáních o podmínkách odchodu, pro voliče ale, zdá se, byly důležitější problémy ve zdravotnictví či na trhu s nemovitostmi.