Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.
Většina zemí EU chce financovat pomoc Ukrajině, hodnotí summit Fiala
Fiala o Summitu EU v Bruselu (zdroj: ČT24)
Pokud jde o téma migrace, nejvyšší představitelé EU si vyslechli informace Evropské komise o pokroku v komunikaci se třetími zeměmi. „Evropská unie finančně i materiálně podporuje třetí země v tom, aby bránily migrantům na cestě do Evropy. To je cesta, která je určitě správná,“ řekl k tomu premiér Fiala.
Panuje podle něj rovněž shoda na tom, že musí fungovat mnohem efektivnější a rychlejší deportace migrantů, kteří nemají nárok na azyl a volně se pohybují po Evropě.
Fiala se vyjádřil i ke čtvrteční schůzce týkající se situace na Blízkém východě. „Evropská rada uznala právo Izraele na sebeobranu, odsoudila útoky Hamásu, vyzvala k okamžitému propuštění všech rukojmí a rovněž je zde kladen důraz i na to, že humanitární pomoc nesmí být zneužívána teroristy,“ sdělil premiér novinářům.
Dodal, že Česku se rovněž podařilo do textu prosadit zmínku o nutností nešíření dezinformací v souvislosti s blízkovýchodním konfliktem. Společným zájmem všech lídrů sedmadvacítky je podle Fialy, aby se podařilo zabránit regionální eskalaci konfliktu.
Unijní lídři v pátek rovněž vyjádřili podporu Ukrajině, a to na „tak dlouho, jak to bude potřeba“. „Můžeme předpokládat, že dojde k opakování situace, kdy bude Rusko napadat kritickou infrastrukturu Ukrajiny a bude potřeba pomoci Ukrajině humanitárně i v oblasti energií. Pokud nebudeme Ukrajinu podporovat, tak to špatně dopadne. Na tom je shoda,“ uvedl k tomu český premiér.
Členské státy se podle něj rovněž shodují na podpoře evropského směřování Ukrajiny a Moldavska. Již 8. listopadu by měla Evropská komise zveřejnit svou zprávu, ve které bude hodnotit připravenost Ukrajiny i dalších zemí na členství v EU. Český premiér dodal, že závěry jednání vyjadřují „jednoznačnou podporu Ukrajině a jednoznačné odmítání ruské politiky, a to je nejdůležitější“.
Evropská unie nyní připravuje dvanáctý balík sankcí na Rusko kvůli jeho napadení Ukrajiny, uvedla po summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU chce zejména postihnout zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Podle von der Leyenové o tom jedná s jednotlivými členskými zeměmi i partnery ze skupiny G7.
Brífink po summitu EU o Izraeli a Ukrajině (zdroj: ČT24)
Lídři EU se v pátek shodli na tom, že Evropská unie musí pokročit v debatách o tom, jak by mohla využít zisky ze zmrazených ruských aktiv na podporu obnovy Ukrajiny sužované ruskou agresí.
EU od loňské ruské invaze zablokovala aktiva ruské centrální banky v celkovém objemu přes 200 miliard eur (skoro pět bilionů korun), přičemž prostředky kontrolují soukromé společnosti, převážně v Belgii. Přímé zabavení těchto majetků se z právních důvodů zdá být vyloučené, místo toho sílí debaty o možnosti silně zdanit zisky, které zmrazené majetky daným finančním institucím generují. Převedení takovýchto zisků Ukrajině už ohlásil belgický premiér Alexander De Croo, který Kyjevu slíbil více než dvě miliardy eur.
Unijní lídři nyní vyzvali Komisi, aby urychlila „práci s cílem předložit návrhy“. Konkrétní termín pro předložení právního textu nevytyčili, uvedli však, že je třeba postupovat v koordinaci s partnery. Spojené státy a také Velká Británie variantě se zdaněním zisků plynoucích z ruských majetků v posledních týdnech vyjádřily podporu.
Události. Summit EU podpořil Izrael i Ukrajinu (zdroj: ČT24)
Další pomoc Ukrajině blokuje Maďarsko, Slovensko si klade podmínky
Snahou sedmadvacítky je uvolnit osmou tranši vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje, kterou ale už od května blokuje Maďarsko. Rovněž nový slovenský premiér Robert Fico dal najevo, že je proti jakékoli vojenské pomoci Kyjevu. Předseda slovenské vlády na svém facebookovém profilu během pátku oznámil, že Bratislava podmiňuje finanční podporu Ukrajiny zárukami, že evropské peníze, včetně těch slovenských, nebudou zpronevěřeny.
„Jsme připravení pomáhat při obnově Ukrajiny, tato pomoc bude vysloveně orientovaná na humanitární a civilní cíle, nebudeme podporovat vojenské zásobování. V případě sankcí budeme velmi pozorně sledovat, zda nás nepoškozují,“ konstatoval Fico.
Dále je na stole návrh Evropské komise (EK) vyčlenit na další čtyři roky padesát miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) na obnovu Ukrajiny, podporu jejího sbližování s EU a další potřeby. Podle zákulisních informací Fico s maďarským premiérem Viktorem Orbánem během prvního dne summitu vyjádřili výhrady i k tomuto plánu.
Šéf Evropské rady Charles Michel v pátek ráno řekl, že finanční pomoc Ukrajině má širokou podporu. Na dotaz k postoji Slovenska a Maďarska odpověděl, že funkcí summitů je „zajistit, aby spolu lídři jednotlivých zemí debatovali, argumentovali a nakonec našli jednotu.“ Bulharský premiér Nikolaj Denkov pak sdělil, že Orbán ani Fico v principu ekonomickou pomoc neodmítají.
Stanovisko Budapešti podobně jako loni na podzim vyvolává spekulace o snaze premiéra Orbána vynutit si ústupky ve vleklých sporech kolem stavu právního státu, kvůli nimž má zablokovanou část svého podílu z unijního rozpočtu. Ke schválení rozpočtových opatření je v EU zapotřebí jednomyslná shoda členských zemí, Maďarsko tak má v této souvislosti silnou vyjednávací páku.
Kallasová k Orbánovi a Ficovi: Jaká je alternativa? Co se stane, když Rusko vyhraje?
Proti takovýmto praktikám se ohradil lucemburský premiér Xavier Bettel. „Nemůžete říct: ‚Jestli chcete peníze pro Ukrajinu, my chceme peníze pro nás.‘ Neměli bychom být rukojmí pana Orbána. Já sem přesvědčen, že najdeme pozitivní řešení,“ citovala jej agentura Reuters.
Na postoje maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenského kolegy Roberta Fica k podpoře Ukrajiny byla před jednáním tázána i estonská premiérka Kaja Kallasová. Podle ní tito lídři nenabídli odpověď na otázky o tom, jakou vidí alternativu k pomoci napadené zemi. „Opravdu, Rusko vyhraje? Co se stane potom? Proč si myslíte, že jste v bezpečí, když odevzdáme Ukrajinu?“ tázala se.
Konkrétně ke stanoviskům slovenského premiéra, který ve čtvrtek vyzval k zastavení vojenských operací na Ukrajině, se vyjadřoval irský premiér Leo Varadkar. Ten odhadl, že se se slovenským lídrem na této věci neshodne. „Bylo by velmi jednoduché přestat se soustředit na válku na Ukrajině,“ řekl s odkazem i na krizi na Blízkém východě. „Je klíčové, abychom to neudělali.“