Australané v referendu odmítli větší práva pro původní obyvatele

Australané v referendu odmítli reformu, která by původním obyvatelům Austrálie poskytla uznání v ústavě a větší práva, například poradní orgán v parlamentu, informovala agentura AFP. Ze sečtených 45 procent hlasů bylo proti 57,35 procenta voličů. Ke změně ústavy musí vládní návrh získat podporu více než padesáti procent voličů celonárodně a také většiny voličů nejméně ve čtyřech ze šesti australských států.

Australská televizní stanice ABC a další televizní stanice odhadly, že nejméně čtyři státy –⁠ Nový Jižní Wales, Tasmánie, Queensland a Jižní Austrálie –⁠ budou hlasovat proti změně 122 let staré ústavy. „Australané hlasovali proti změně ústavy,“ řekl vicepremiér Richard Marles po zveřejnění prvních výsledků, které naznačují neúspěch referenda. „Tento výsledek plně respektujeme,“ dodal.

V pátek vyzval voliče premiér Anthony Albanese, aby v referendu hlasovali pro změnu ústavy. Výsledek ale podle jeho sobotního vyjádření odráží pravý opak toho, v co doufal.

Plánovaný poradní orgán se měl skládat z původních obyvatel, kteří by se tak mohli vyjadřovat k otázkám, které se týkají jejich komunit. „Jsem zdrcený,“ konstatoval lídr původního obyvatelstva Thomas Mayo, který se významně zapojil do kampaně za reformu ústavy. „Tuto strukturální změnu potřebujeme,“ dodal.

Problémem původních obyvatel je chudoba

Původní obyvatelé, kteří tvoří asi 3,8 procenta z celkových více než 25 milionů obyvatel Austrálie, představují sociálně nejslabší část společnosti –⁠ problémem je chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, narkomanie, domácí násilí, vysoká dětská úmrtnost či negramotnost. Podle původních obyvatel ale řadu problémů jejich komunity způsobila diskriminace a odsunutí na okraj společnosti.

Úspěch referenda se v Austrálii prosazuje jen obtížně. Od založení země v roce 1901 uspělo pouze osm ze 44 takových hlasování. Hlasování o právech původních obyvatel bylo první referendum v zemi téměř za čtvrt století. V roce 1999 odmítli Australané v referendu návrh zrušit monarchii a stát se republikou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 54 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...