Australané v referendu odmítli větší práva pro původní obyvatele

Australané v referendu odmítli reformu, která by původním obyvatelům Austrálie poskytla uznání v ústavě a větší práva, například poradní orgán v parlamentu, informovala agentura AFP. Ze sečtených 45 procent hlasů bylo proti 57,35 procenta voličů. Ke změně ústavy musí vládní návrh získat podporu více než padesáti procent voličů celonárodně a také většiny voličů nejméně ve čtyřech ze šesti australských států.

Australská televizní stanice ABC a další televizní stanice odhadly, že nejméně čtyři státy –⁠ Nový Jižní Wales, Tasmánie, Queensland a Jižní Austrálie –⁠ budou hlasovat proti změně 122 let staré ústavy. „Australané hlasovali proti změně ústavy,“ řekl vicepremiér Richard Marles po zveřejnění prvních výsledků, které naznačují neúspěch referenda. „Tento výsledek plně respektujeme,“ dodal.

V pátek vyzval voliče premiér Anthony Albanese, aby v referendu hlasovali pro změnu ústavy. Výsledek ale podle jeho sobotního vyjádření odráží pravý opak toho, v co doufal.

Plánovaný poradní orgán se měl skládat z původních obyvatel, kteří by se tak mohli vyjadřovat k otázkám, které se týkají jejich komunit. „Jsem zdrcený,“ konstatoval lídr původního obyvatelstva Thomas Mayo, který se významně zapojil do kampaně za reformu ústavy. „Tuto strukturální změnu potřebujeme,“ dodal.

Problémem původních obyvatel je chudoba

Původní obyvatelé, kteří tvoří asi 3,8 procenta z celkových více než 25 milionů obyvatel Austrálie, představují sociálně nejslabší část společnosti –⁠ problémem je chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, narkomanie, domácí násilí, vysoká dětská úmrtnost či negramotnost. Podle původních obyvatel ale řadu problémů jejich komunity způsobila diskriminace a odsunutí na okraj společnosti.

Úspěch referenda se v Austrálii prosazuje jen obtížně. Od založení země v roce 1901 uspělo pouze osm ze 44 takových hlasování. Hlasování o právech původních obyvatel bylo první referendum v zemi téměř za čtvrt století. V roce 1999 odmítli Australané v referendu návrh zrušit monarchii a stát se republikou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoPředstíral přátelství, budoval past. Jak Epstein vyhledával své oběti?

Jak fungovala síť Jeffreyho Epsteina, do které se dostaly stovky mladých dívek, a proč selhaly kontrolní mechanismy i úřady? Americká zpravodajka Jana Ciglerová a Michaela Studená z iniciativy Pod svícnem rozebírají psychologii groomingu, nebezpečnou asymetrii moci i současné politické zákulisí ve Washingtonu. V závěrečné epizodě je rozebíráno i to, jak Bílý dům řešil kauzu v nejpřísněji střežené místnosti, jak do skládačky zapadá výslech Billa Gatese nebo proč Melania Trumpová narychlo vyvracela drby z brazilských novin.
před 14 mminutami

Částečné zničení Krymského mostu přeťalo ruskou zásobovací tepnu a ucpalo průliv

Dva po sobě následující údery, kterými Ukrajina z počátku tohoto týdne zasáhla Krymský most, způsobily na nelegálně postavené spojnici mezi okupovaným Krymem a Ruskem zatím nejvýraznější škody. Silniční část byla v hlavním poli pod oblouky zcela zničena a poškozená je i železniční část. Podle expertů můžou opravy trvat i roky a není jisté, že se most podaří kvůli předpokládaným pokračujícím ukrajinským úderům zcela obnovit. Poškození mostu navíc dál komplikuje už tak složité zásobování Krymu, jehož pozemní spojnice s Ruskem jsou také pod ukrajinskou palbou.
před 2 hhodinami

Moskva chystala na polské hranici provokaci s velkým počtem obětí, tvrdí list

Ruské tajné služby připravovaly na hranici s Polskem provokaci s velkým počtem obětí a se svalováním viny na Ukrajinu, záškodnické akci ale zabránila preventivní operace polských zpravodajských služeb a armády. S odvoláním na informace od nejmenovaných, vysoce postavených představitelů bezpečnostních složek to napsal polský list Rzeczpospolita.
před 2 hhodinami

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
08:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Moskva omezuje financování Krymu, tvrdí ukrajinská rozvědka

Projektům výstavby nových vodních nádrží na Ruskem okupovaném Krymu, které oznámily tamní okupační úřady, hrozí kvůli nedostatku financí a korupci neúspěch. Plány se týkají výstavby nádrží Sonjačnohirské a Martovské, které měly zásobovat sladkou vodou jižní pobřeží poloostrova, zejména města Jalta a Alušta. Ve středu 18. listopadu o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 2 hhodinami

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
před 3 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 3 hhodinami

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
12:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.