Prezident republiky nemůže blokovat jmenování členů vlády, domnívá se ústavní právník Jan Wintr, podle kterého Miloš Zeman má jmenovat Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Postup současného prezidenta označil za nesprávný. Wintr byl hostem Interview ČT24, kde také zhodnotil Zemanovo působení v úřadu.
„Máme parlamentní republiku, pro kterou je důležité, aby premiér a vládní koalice byli schopni si sestavit vládu tak, jak chtějí. Pokud bychom přistoupili na to, že prezident může kdykoliv vetovat jakéhokoliv ministra, tak by to znamenalo, že na každé vládě se musí dohodnout vládní koalice i s prezidentem a to by významně komplikovalo sestavování vlád,“ vysvětlil Wintr.
Většina ústavních právníků je podle něj toho názoru, že prezident může odepřít jmenování ministra navrženého předsedou vlády jenom z nějakého vážného důvodu, například by to mohl být střet zájmů. „Žádný takový důvod není a podle mě by měl prezident ministra Hladíka jmenovat,“ podotkl Wintr.
Soudcem toho, kdo je, nebo není kompetentním ministrem, je strana, myslí si Wintr. Jak zdůvodnil, právě strana kandidáta na ministra nominuje a premiér ho pak navrhuje do vlády. „Pokud je dohoda uvnitř koalice, že to má být on, tak má být jmenován,“ dodal.
Politici kvůli nejmenování Hladíka ministrem mluví také o kompetenční žalobě. „Je to jedna z možností. Je to výkladový spor mezi prezidentem republiky a předsedou vlády, jak se jejich sdílená pravomoc – předseda navrhuje a prezident jmenuje – má vykonávat,“ vysvětlil právník.
Wintr v této souvislosti zmínil například zablokování jmenování ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), kdy Zeman nakonec ustoupil kvůli hrozbě kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu.
Křehkost Ústavního soudu
Zeman také několikrát uvedl, že by jmenoval ještě před koncem svého mandátu předsedu Ústavního soudu, který nahradí dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Tomu skončí mandát až v srpnu, zatímco Zemanovo funkční období skončí v březnu. Nového předsedu by tedy prezident musel jmenovat s odloženou platností.
„Podle mě to udělat nemůže, bylo by to protiprávní. Republika je založená na tom, že vládnou volení představitelé lidu a jsou volení na nějakou dobu a mohou pravomoci vykonávat v dané době. Nicméně teď se ten post uvolní až v srpnu a tudíž je to pravomoc nového prezidenta,“ poznamenal Wintr.
Ústavní právník v této souvislosti zmínil, že někteří jeho kolegové mluví o takzvaném „nicotném aktu“. To znamená, že by k takovému kroku nikdo nemusel přihlížet. „Já jsem spíše názoru, že to je platný akt. Trpí to samozřejmě vadami, je to právě kvůli předčasnosti nezákonné. Nakonec se přikláním k tomu, že by takové rozhodnutí mohl příští prezident zrušit až v okamžiku, kdy nabyde účinnosti – tedy v srpnu – a nahradit ho vlastním,“ dodal Wintr.
Vztah Zemana s ústavou během deseti let by se dal podle Wintra popsat jako smutný příběh. „Miloš Zeman měl jistě řadu politických kvalit, které byl schopen prezentovat jak v roli vůdce opozice, tak potom v roli předsedy vlády. Tím svým naturelem není vhodná osoba na prezidenta republiky, který by právě měl klidným způsobem obrušovat hrany a spíš předcházet konfliktům a případně je řešit,“ míní Wintr.
Zeman podle ústavního právníka byl spíše opak. „Kdykoliv viděl nějakou příležitost, jak učinit nějaký překvapivý krok, pohybovat se na hraně ústavy nebo dokonce za hranou, tak to učinil a působil řadu problémů. Zaměstnával pozornost veřejnosti, která měla být zaměřena spíše na důležitější problémy,“ konstatoval.
