Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne navštívil Senát, kde zároveň na jednání vystoupil s projevem. Hlava státu se zúčastnila schůze horní komory českého parlamentu po devíti letech. Pavel hovořil o procesu výběru ústavních soudců, které na jeho návrh schvaluje právě Senát, a vyzdvihl podobnosti fungování instituce prezidenta a horní komory parlamentu. Na schůzi senátoři kromě setkání s hlavou státu podpořili misi vojenských policistů na Ukrajinu.
Prezident Pavel do Senátu dorazil už na začátku března kvůli setkání nejvyšších ústavních činitelů, ve čtvrtek ale navštívil horní komoru jako první ústavní instituci od nástupu do funkce. Petr Pavel přijel do Valdštejnského paláce před devátou hodinou. Podepsal se do pamětní knihy a na uzavřeném jednání mluvil s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími představiteli Senátu.
„Je mi ctí, že mohu po osmi letech a deseti měsících a jednom dni přivítat v jednacím sále českého Senátu prezidenta republiky. Osobně to považuji za symbolické, v přeneseném slova smyslu je to návrat k ústavnosti. Je to návrat k normální politické kultuře a jsem přesvědčen i k normální a pro naši zemi prospěšné spolupráci,“ přivítal Vystrčil hlavu státu na jednání horní komory.
Pavel má letos navrhnout Senátu ke schválení sedm kandidátů na ústavní soudce, tedy téměř polovinu členů Ústavního soudu. Letos končí mandát celkem sedmi ústavním soudcům, třem z nich už začátkem května. Minulé pondělí prezident uvedl, že chce proces jmenování učinit transparentnějším a rozhodl se obeslat třiadvacet právních institucí, které by mu měly předložit své adepty.
Proces představil senátorům s tím, že by chtěl zaštítit transparentní způsob výběru, který bude sledovat a aktivně se ho účastnit. „Nakonec vám navrhnu takové kandidáty, s jejichž kvalitami budu sám naprosto souznět,“ doplnil.
Nominanty bude také posuzovat prezidentův sedmičlenný konzultační panel, který vede ústavní právník Jan Kysela. Ústavní soudce Pavel jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a konzultačním panelem. Prezident dodal, že během jednání se senátory mluvil pouze o proceduře výběru a konkrétní jména adeptů s nimi neprobíral.
Uvedl také, že s prvními třemi adepty na ústavní soudce se sejde 3. dubna a poté oznámí jejich jména. Vystrčil proceduru ocenil a zmínil, že by uvítal, pokud by Senát návrhy obdržel v první třetině dubna a mohl je tak projednat do začátku května, kdy končí mandát třem dosavadním soudcům.
Soudcovská unie podle serveru Česká justice rozhodla, že prezidentovi jako kandidáty na ústavní soudce navrhne bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, bývalou soudkyni NSS Danielu Zemanovou a prezidenta Soudcovské unie Libora Vávru. Městský soud v Praze Pavlovi navrhl místopředsedkyni tohoto soudu Veroniku Křesťanovou a vrchní soudy podle informací České justice chtějí doporučit soudce Roberta Fremra.
Pravidelné schůzky k zahraniční politice
Avizoval rovněž, že bude svolávat pravidelné schůzky ústavních činitelů ohledně zahraniční politiky, kterých se bude účastnit i předseda Senátu a ministr zahraničí. „Zvláště v dnešní napjaté mezinárodněpolitické a bezpečnostní situaci je naprosto nezbytné, aby Česká republika mluvila v zahraniční politice jedním hlasem,“ řekl.
„Pokud jsme schopni spolu korektně jednat, jsme v kontaktu a pravidelně spolu situaci řešíme, jsem přesvědčen, že jsme schopni posouvat věci dopředu,“ zmínil Pavel na následné tiskové konferenci s tím, že by se měly schůzky se zástupci horní komory týkat kromě zahraniční politiky i situace ohledně nerovností v regionech.
Během projevu Pavel také zmiňoval hlavně podobnost ústavní role institucí Senátu a prezidenta republiky. „Ústavní rolí Senátu a prezidenta je spíše vyvažovat, kontrolovat a někdy naopak brzdit a motivovat. Obě naše instituce hrají roli pojistky v politickém systému, dokonce i důležité pojistky demokracie,“ zdůraznil. Hlavním úkolem obou je podle něj využívat svůj silný symbolický vliv zejména na vládu a dolní komoru parlamentu, které představují těžiště moci výkonné.
Předseda horní komory Pavlovi také nabídl, aby se jeho zástupce účastnil jednání senátní komise pro ústavu a parlamentní procedury. Řekl, že by to významně zjednodušilo názorovou výměnu v oblasti úprav nebo změny ústavy nebo třeba v oblasti společných pravomocí, jako je schvalování ústavních soudců.
Vystrčil: Návštěva přispěje k lepší atmosféře v zemi
Za začátek „nové normální komunikace prezidenta“ označil návštěvu také předseda horní komory Miloš Vystrčil, který prezidenta přivítal před devátou ráno. „Předpokládám, že třeba v případě těch odborných otázek dojde i k nastavení komunikace mezi Kanceláří prezidenta republiky a našimi výbory a komisemi. To považuji za důležité, protože to umožní přijímat jednak kvalitnější zákony a dělat lepší rozhodnutí a také to přispěje k lepší atmosféře v zemi,“ řekl.
Předseda horní komory na závěr setkání předal prezidentovi dva dárky – trvanlivý inkoust a pero s datem jeho návštěvy. „Je to tužka, která píše písmem slabým, ale píše písmem svobodným a demokratickým,“ řekl Vystrčil během předávání pera a prezidentovi popřál, aby „s ním musel co nejméně škrtat.“
Senátoři jednání s hlavou státu ocenili kvůli tomu, že prezidentskou návštěvu zažila horní komora po devíti letech. Naposledy senátory na jejich schůzi navštívil tehdejší prezident Miloš Zeman v květnu 2014. O Senátu se tehdy vyjadřoval jako o zbytečné ústavní instituci, kterou by bylo možné vyhladovět, tedy zrušit její financování ze státního rozpočtu.
Návštěvu horní parlamentní komory slíbil Pavel ještě před složením prezidentského slibu při schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou parlamentních komor Milošem Vystrčilem a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), která se konala počátkem února také v Senátu. Se členy parlamentu se setkal znovu při inauguraci na jejich společné schůzi 9. března.
Horní komora na schůzi rovněž schválila misi vojenských policistů do týmu vyšetřovatelů válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Podpořila také zákon o kompenzaci zdravotnickým zařízením v souvislosti s epidemií koronaviru.
