Obyvatelé Kataru odsouhlasili ústavní dodatky, které ruší legislativní volby do Poradního shromáždění (Madžlis aš-šúrá). Všech 45 členů tak bude nově jmenovat emír, jenž má v Kataru hlavní slovo. Skončil tak krátkodobý „experiment“ při volbě větší části členů přímo občany, který začal teprve v roce 2021, píše agentura AP. V bohatém ropném státě Perského zálivu neexistují politické strany ani klasický parlament. V rodinných a osobních záležitostech platí islámské právo šaría.
Katařané odhlasovali konec „experimentu“ s volbami
Celkem 90,6 procenta Katařanů se vyslovilo pro zrušení voleb do Poradního shromáždění. „Katařané dnes sklízí plody toho, co zasadili (jejich) předkové – účast ve všeobecném referendu o návrhu ústavních dodatků k trvalé ústavní změně,“ napsal na síti X katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání.
Madžlis aš-šúrá má zákonodárnou pravomoc a schvaluje rozpočet, jeho slovo však nemá žádnou váhu, pokud jde o obranu, bezpečnost či hospodářskou politiku státu, píše agentura Reuters. Moc emíra nyní ještě vzrostla, Katařané stále mohou vybírat zástupce do místních zastupitelstev.
Omezení volebního práva pro beduíny
V posledním referendu v roce 2003 většina obyvatel žádala, aby občané mohli vybírat dvě třetiny členů Poradního shromáždění, změny vešly v platnost v roce 2005. První volby se ale konaly až v roce 2021, tedy rok před mistrovstvím světa ve fotbale pořádaném Katarem. Západ v této souvislosti kritizoval Dauhá za zacházení se zahraničními dělníky i celkově za absolutistický systém vládnutí, připomíná AP.
První volby přitom vyvolaly vlnu protestů mezi některými členy předního kmene, kteří zjistili, že nesmí hlasovat. Nový volební zákon totiž upřel právo Katařanům, jejichž rodina nežila v zemi před rokem 1930. Členové vlivného kmene Al Murrah, jedné z největších beduínských skupin v Perském zálivu s kořeny sahajícími až do východní Saúdské Arábie, v této souvislosti poukazovali na „politickou nerovnost a selektivní občanství“.
„Stáli jsme při vašich předcích, Vaše Výsosti, a stáli jsme při vás v době blokády. Budeme vyžadovat svá práva a svou důstojnost. Žádáme vás, abyste dělal to, co je správné,“ vzkázal tehdy emírovi jeden z členů kmene.
Reuters ale upozorňuje na složité vztahy některých klanů tohoto kmene s rodinou vládnoucí v Kataru, které trvají už desítky let. Někteří členové se dokonce postavili na stranu Saúdské Arábie a jejích spojenců poté, co Rijád v polovině roku 2017 zahájil obchodní a diplomatický bojkot Kataru kvůli údajné podpoře teroristických skupin.
Spolupráce s Katarem je pro Západ významná, protože v zemi působí zástupci radikálních skupin a Dauhá často funguje jako zprostředkovatel. Katar asistoval třeba při chaotickém stažení NATO z Afghánistánu v roce 2021, kdy se moci chopil Taliban. Jako prostředník funguje rovněž mezi Hamásem a Izraelem, píše AP.