Jan Hrnčíř strana 5 z 5

Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) v pátek představili své výhrady k důchodové reformě, kterou připravuje vláda. Podle předáků největší odborové centrály má reformní plán slabiny. Důrazně se staví proti navyšování důchodového věku i proti omezení mimořádné valorizace penzí v červnu. Odbory si také stěžovaly na to, že s nimi vláda o zamýšlených změnách nejedná. Odborový svaz KOVO tak dle předsedy ČMKOS debatuje o možnosti protestních akcí.

Velvyslanec České republiky v Izraeli Martin Stropnický pochybil, když si nevyžádal dostatek informací k poslanecké delegaci, ve které byl i představitel české dezinformační scény Žarko Jovanovič. Uvedl to ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) prostřednictvím mluvčího resortu Daniela Drakea. Stropnický podle něj chybu uznal a nebude se opakovat. Lipavský tím považuje věc za vyřešenou.

Stát se chce zaměřit na původ peněz, které přicházejí na účty českých bank z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Současná legislativa ale neumožňuje obstavit finance nejasného původu. Má to změnit novela zákona, o níž jedná ministerstvo spravedlnosti. Pracují na ní i zástupci Finančního analytického úřadu (FAÚ), kteří jinak uplatňují protiruské sankce.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) kritizuje velvyslance v Izraeli Martina Stropnického za setkání s proruským aktivistou Žarkem Jovanovičem. Na Twitteru uvedl, že takovou návštěvu považuje za vážné pochybení velvyslance a o dalším postupu rozhodne příští týden. Fotografie ze setkání Stropnického s delegací vedenou poslancem SPD Janem Hrnčířem sdílel předtím místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jedinou možností je podle něj neprodlená rezignace Stropnického. Velvyslanec Deníku N řekl, že neověřoval minulost a aktivity své návštěvy a nemůže mít přehled o dezinformační scéně v Česku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by lidé měli za rok platit jen jednu. A to ve výši 13, nebo 14 procent. Tato jediná snížená sazba by pak existovala vedle současné základní sazby DPH ve výši 21 procent. Ministr předpokládá, že se tím zvýší příjmy rozpočtu a celý systém se zjednoduší.

Vláda si letos bude muset na výplatu důchodů půjčit přes 80 miliard korun. Právě o tolik plánované výdaje překročí odvody lidí a firem. Podle zjištění České televize původně odhadovaný šedesátimiliardový deficit ještě prohloubí mimořádné letní zvýšení penzí. Důchodový účet se tak dostane do minusu nejvíc v novodobé české historii. Podle zástupců vlády by mohla pomoct reforma. Představit ji chtějí letos. Sněmovní opozice si stěžuje, že s nimi vláda chystané úpravy nekonzultuje.

S koncem roku 2022 skončilo také šestiměsíční české předsednictví v Radě Evropské unie, které v Událostech, komentářích předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) zhodnotili jako úspěšné. „Z pozice hráče na druhé housle jsme se dostali do extraligy,“ prohlásila Pekarová Adamová. S tím však nesouhlasí místopředseda ANO Karel Havlíček ani místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Havlíček jej zhodnotil jako „předsednictví promarněných příležitostí“. Opoziční politici zkritizovali zejména rozšíření trhu s emisními povolenkami.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představil výsledek státního rozpočtu za minulý rok. Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Deficit tak byl oproti plánované výši o 14,6 miliardy nižší, uvedl. Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 dosáhl 367,4 miliardy korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Příští rok by Česko mělo mít vlastní sankční seznam. Takzvaný Magnitského zákon schválený letos reaguje na ruskou agresi vůči Ukrajině a jeho paragrafy umožní uvalit postihy i na lidi, kteří nejsou na celoevropském soupisu. O tuto národní evidenci se bude starat ministerstvo zahraničí. Úřady dosud často narážely na nedostatečné kompetence a anonymní firmy.

Platy ústavních činitelů, jakou jsou ministři, poslanci, ale například i soudci, se od Nového roku zvýší téměř o třináct procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo novou platovou základnu, ze které se budou vypočítávat. Ta se odvozuje od průměrné mzdy. V posledních dvou letech byly platy s výjimkou letošního ledna zmrazené. Zástupci koalice chtějí, aby fungoval už dříve nastavený automat, aby o výdělcích už v budoucnosti nemuseli rozhodovat. Opozice nynější zvýšení kritizuje.

V nadcházejícím roce je jedním z hlavních témat vlády změna majetkové struktury společnosti ČEZ a další fungování této energetické skupiny. Ministři tím reagují na vývoj energetické krize i bezpečnostní hrozby, které se objevily po ruském útoku na Ukrajinu. Opozice ale vládě vyčítá, že postupuje příliš pomalu.

Příslušníkům bezpečnostních sborů se příští rok zvednou tarify o deset procent, u prvních dvou tarifních tříd o sedmnáct procent. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). O desetinu se od ledna zvednou také platy vojáků z povolání na tarifech. Na jednání také kabinet schválil dary ve vyši 70,7 milionu korun pro Ukrajinu a Afghánistán.

Kvůli vysokému deficitu státního rozpočtu uvnitř vládní koalice sílí tlak na zvýšení daně z příjmů fyzických osob. Po šéfovi lidovců Marianu Jurečkovi začínají požadovat vyšší zdanění zaměstnanců či živnostníků i STAN a TOP 09. Piráti jsou ochotni o růstu přímých daní jednat. Jedinou vládní stranou, která zatím zvýšení daně z příjmů odmítá, je ODS.

Některé zboží a služby možná podraží kvůli zvýšení DPH. Přesuny do vyšší sazby daně navrhne v úsporném balíčku pro rok 2024 ministerstvo financí, České televizi to řekl šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS). V desetiprocentním pásmu by podle něj měly zůstat jen služby a výrobky, které plní nezpochybnitelnou sociální úlohu. Vyšší zdanění některých zboží nebo služeb navrhla kabinetu i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Ministerstvo průmyslu a obchodu v polovině týdne evidovalo přes tisíc žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií. Firmy ale pomoc zřejmě získají až v příštím roce kvůli notifikaci Evropské komise. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle místopředsedy rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) je pomoc nedostatečná.

Vládní koalice se sice už dohodla na definitivní podobě státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun, ale před středečním závěrečným hlasováním chtějí vládní poslanci ještě víc než jednu a čtvrt miliardy korun přesunout. České televizi to potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Peníze z takzvané rozpočtové rezervy mají zamířit hlavně do školství, konkrétně na platy asistentů pedagogů, ale také na obědy v jídelnách.

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.

Takzvané zastropování cen elektřiny a plynu už ministerstvo průmyslu poslalo do připomínkového řízení. Návrh stanoví maximální možnou cenu energií pro domácnosti a malé podniky. S financováním tohoto opatření mají státu pomoct i odvody z mimořádných zisků výrobců proudu, na kterých se aktuálně dohodli unijní ministři pro energetiku.

Doba není jednoduchá ani pro vládu a my se snažíme v rozpočtu reflektovat několik priorit, uvedla v Událostech, komentářích šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ke schválení schodku na příští rok ve výši 295 miliard. Podle ní se kabinet snaží lidi uklidňovat, což opozice nedělá, naopak nálady obav rozdmýchává, míní. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to odmítl a vládu zkritizoval, mimo jiné zmínil, že zastropování cen přišlo pozdě.

Na pondělním mimořádném jednání stanovila vláda maximální ceny elektřiny a plynu. Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za opoziční SPD Jan Hrnčíř zastropování cen kvituje, ale myslí si, že přichází pozdě. Poslanec vládního STAN Lukáš Vlček to vysvětluje kooperací s Evropskou unií. Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) volá mimo jiné po pomoci českým firmám na evropském trhu.

Vláda příští pondělí představí opatření, která by měla odštítit občany, firmy i veřejné instituce od přílišného zdražování energií. Po středečním jednání o nich již mají ministři jasnou představu, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní řešení ale zveřejní až poté, co bude jasné, na čem se shodnou evropští ministři pro energetiku, kteří se sejdou v pátek. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) avizoval, že chce z jednání evropské rady vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl v Poslanecké sněmovně, že dodávky plynu na zimu jsou zajištěné a nehrozí kolaps.

Cena elektřiny na evropské burze v Lipsku dosáhla nového rekordu. V pondělí poprvé přesáhla hranici sedmi set eur za megawatthodinu, tedy více než sedmnácti tisíc korun. Během dnešního obchodování na energetické burze v Lipsku mírně klesla k částce 654 eur za megawatthodinu. Na drahou elektřinu má vliv hlavně zvyšující se cena plynu a strach z omezení jeho dodávek z Ruska. O řešení energetické krize jednal v úterý večer poradní orgán vlády NERV. V Událostech, komentářích se nad otázkou řešení energetické krize střetli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a poslanec SPD Jan Hrnčíř.