Poslanecká sněmovna začala jednat o konsolidačním balíčku, který má vládě pomoci vylepšit stav veřejných rozpočtů přinejmenším o desítky miliard korun. Úsporný balík je v dolní komoře ve druhém čtení. Pořad schůze poslanci schválili téměř po 27 hodinách od úterního začátku schůze, debaty o změnách a hlasování zabraly asi 18 a půl hodiny. Dle očekávání všechny opoziční snahy o změny programu koaliční většinou sněmovna odmítla. O půlnoci poslanci schůzi ke konsolidačnímu balíčku přerušili.
Sněmovna jednala o úsporném balíku, opoziční snahy o změny programu koaliční většinou odmítla
Přednostní zařazení konsolidačního balíčku dolní komora schválila podle koaličního návrhu hlasy vládního tábora. Sněmovna zamítla devět desítek požadavků na změny programu schůze, které předložilo padesát zákonodárců opozičních hnutí ANO a SPD. Poslanci absolvovali k programu stovku hlasování, celkem zabralo přibližně hodinu.
Po přijetí konsolidačního balíčku bude vláda schopna snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 97 miliard a v roce 2025 o 150 miliard korun, zopakoval po schválení programu ve sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když vystoupil s úvodním slovem ve druhém čtení.
Opozice naopak soubor opatření kritizovala jako škodlivý, chce ho zahrnout pozměňovacími návrhy. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prohlásila, že balíček představuje razantní zvýšení téměř všech daní. Opoziční hnutí ANO podle Schillerové zcela nesouhlasí s nastavenou daňovou politikou v balíčku.
„My ho odmítáme en bloc a myslíme si, že přišel ve zcela nesprávnou dobu a jeho konstrukce je chybná,“ prohlásila. „Dopad tohoto dramatického navyšování daní na české občany a firmy bude výrazný, bude dlouhodobý,“ varovala.
Podobně jako Schillerová se vyjádřil i předseda SPD Tomio Okamura, který změnu zákonů označil za největší růst daní v historii České republiky. SPD podle něj podalo k balíčku šest desítek pozměňovacích návrhů, požaduje například zachování školkovného, tedy slevy na dani za poplatek za dítě ve školce, nebo zachování státní podpory státního spoření.
Poslanec SPD Jan Hrnčíř chce kromě jiného vypustit z balíčku navrhované zvýšení daně z příjmů firem z 19 na 21 procent, vyřadit chce rovněž všechny změny týkající se zákona o dani z přidané hodnoty. Uvedl, že znamenají zhoršení současného stavu pro občany a domácnosti.
Slovní přestřelka
Krátce před schvalováním programu šéf hnutí ANO Andrej Babiš vyvolal slovní přestřelku s koaličními politiky, když obhajoval své tvrzení o tom, že současný kabinet zavádí novou totalitu. Vládní koalici obviňoval z toho, že obsadila všechny významné funkce. Součástí nové totality podle něj jsou i veřejnoprávní média, která jdou na ruku vládním politikům, jak prohlásil.
Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) uvedl, že Babiš svými vyjádřeními poškozuje Českou republiku, rozděluje společnost a štve lidi proti sobě. „Jediný, kdo tady budoval totalitu, byli estébáci a komunisti,“ prohlásil Bartošek.
Babiš s tím má podle něho zkušenosti. Pokud v Česku nastane nějaká totalita a omezování práv, bude to podle Bartoška poté, pokud se expremiér Babiš znovu dostane k moci. „Jezdíte se ochytřovat za (Viktorem) Orbánem do Maďarska,“ dodal.
Babiš obsadil řečniště už dopoledne. V souvislosti s koaličním plánem na zvýšení televizního a rozhlasového poplatku obvinil vládní tábor z uplácení dvojice veřejnoprávních médií.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se pak ohradil proti Babišovu tvrzení, že současný režim je novou totalitou. Argumentoval tím, že ve skutečné totalitě by opoziční poslanec nemohl v šestihodinovém projevu „plivat na vládu“.
Havlíček se opřel do hospodářské politiky vlády
Z řečníků s přednostním právem se ve středu přihlásili ke změnám programu schůze například Klára Dostálová a Karel Havlíček (oba ANO). Dostálová se zaměřila na čerpání evropských fondů. V úvodu uvedla, že bude mluvit pomalu a srozumitelně, protože „někteří naši poslanečtí kolegové v tom mají trošičku hokej“ a na sociální sítě píšou nepřesnosti.
Havlíček se pak obšírně opřel do hospodářské politiky vlády, je podle něho „otloukánkem“. Mimo jiné uvedl, že premiér Petr Fiala (ODS) mluvil jako „kovaný komunista“, když se nedávno pozastavoval nad mírou zisku zemědělských podnikatelů. Havlíček navrhl zařadit do programu hned čtyři nové body k dotacím, cenám energií a k financování ministerstva dopravy a výzkumu.
Sněmovní debata se pak přiostřila, když ministryně obrany Jana Černochová (ODS) reagovala na Růžičkovu kritiku plánovaného pořízení amerických vojenských letounů F-35. Mimo jiné ho vyzývala k tomu, aby přestal šířit „dezinformace a lži“. Sněmovní projednání možného nákupu těchto strojů navrhovali v úterý i další opoziční poslanci.
Sněmovní jednání začalo v úterý ve 14:00 a první jednací den poslanci ukončili po dohodě lídrů klubů ve středu ve dvě ráno, byť koalice prosadila hned v úvodu možnost nepřetržitého jednání až do středečního rána. V úterý vyplnily většinu času několikahodinové projevy opozičních předáků Babiše a Okamury.
- Kabinet Petra Fialy (ODS) chce v příštím roce díky úspornému balíčku zvýšit příjmy státního rozpočtu o 35 miliard korun. Výdaje pak plánuje seškrtat o 62,5 miliardy. Největší škrty mají čekat státní dotace. Konkrétní plán ale zatím vládní koalice nezveřejnila.
- Vláda navrhla i změny, které se výrazně dotknou návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Během dvou let plánuje kabinet zvýšit rozpočtové příjmy celkem o 72 miliard korun, výdaje pak mají klesnout o 78 miliard.
- Většinu balíčku tvoří návrhy na zvýšení různých odvodů a daní. Vláda chce například zvýšit daně z příjmu firem o dva procentní body, plánuje zavést nemocenské pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy. Přes devět miliard má přinést i zdvojnásobení základní daně z nemovitosti. Koalice navrhla, aby daň z nemovitosti rostla po jejím zvýšení pravidelně, a to podle inflace v Česku.
