Dotace na podporu sportu ministerstvo asi nesníží, proti škrtům se vymezily svazy

Nahrávám video

Ministerstvo financí nejspíše ustoupilo od plánu v příštím roce výrazně seškrtat státní dotace na podporu sportu, zjistila ČT. Návrh rozpočtu na rok 2024, který vláda dostala koncem srpna, počítal s omezením peněz asi o čtvrtinu. Nakonec by ale Národní sportovní agentura měla hospodařit zhruba se stejnou sumou jako letos, tedy bezmála sedmi miliardami. Proti návrhu ministerstva financí protestovaly sportovní svazy. Upozornily na to, že výrazné snížení výdajů by mohlo vést i k ukončení činnosti některých klubů. Zároveň varovaly před zhoršením fyzické kondice dětí.

Resort financí původně navrhl snížit výdaje pro Národní sportovní agenturu na 5,2 miliardy korun.

„Nebudu zastírat, že v jednáních s premiérem, s ministrem financí a dalšími členy vlády směřujeme k tomu, aby ta číslovka byla – a je to takový náš vyjednávací cíl – co nejbližší číslovce letošního roku, tedy 6,9 miliardy korun,“ uvedl poslanec a člen koaliční skupiny pro sport Karel Haas (ODS). „Jsem velký optimista v tom, že se té číslovce budeme blížit,“ dodal.

„Tato částka je taková minimální, aby sport mohl normálně dýchat. Protože 5,2 miliardy by byly skutečně vražedné,“ poznamenal místopředseda STAN a člen koaliční skupiny pro sport Jan Lacina.

Kluby a tělovýchovné jednoty se shodují, že pokud do této oblasti půjde ještě méně peněz než nyní, přijde kolaps celého sportovního prostředí. Sportovní kluby, svazy a Sokol proto vyzvaly premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (oba ODS), aby plánovaný škrt výrazně přehodnotili. „Jednáme a doufáme, že se to alespoň nějakým způsobem zkoriguje, protože toto je neudržitelné a děje se to každý rok, že se pořád snižuje,“ řekl předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

„Za normálních okolností by ten sport měl mít ambici si říct o devět miliard a byla by to částka, která by dávala smysl. A určitě by to sportovní prostředí dokázalo smysluplně a efektivně využít,“ míní předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.

„Máme za sebou několik důležitých jednání s Národní sportovní agenturou, což je ta autorita ve sportu. Myslím si, že přineslo docela dobré argumenty pro rozpočet roku 2024. Ještě ta jednání probíhají a já si myslím, že ten výsledek nebude špatný,“ sdělil šéf státní kasy.

Podle Laciny navíc bude příští rok výjimečný tím, že se uskuteční mistrovství světa v hokeji, biatlonu nebo olympiáda v Paříži. „Čili udělat do tohoto roku takto mocný škrt by bylo pro sport skutečně vražedné,“ upozornil.

Navýšit, vzkazuje opozice

Se snižováním výdajů na sport nesouhlasí ani sněmovní opozice. „Rozhodně by neměl škrtat. Naopak by měl navyšovat,“ míní šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Je potřeba rozhýbat děti a mládež v České republice, takže naopak bych očekával, že to bude nějaký nárůst, nebo minimálně na stejné částce, jako tomu bylo v letošním roce,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok začnou poslanci ve sněmovně projednávat v říjnu. Definitivně hlasovat by o něm mohli na začátku prosince.

Vláda během příštích dvou let hodlá omezit dotace celkem o více než padesát čtyři miliard. Nejvíce peněz má hlavně na podpoře obnovitelných zdrojů ušetřit resort průmyslu a obchodu. Přes deset miliard pak připadá na ministerstvo zemědělství a šest na resort dopravy. Ten například plánuje, že pošle o dvě miliardy méně na opravy silnic 2. a 3. třídy. Skoro tři miliardy má za úkol ušetřit místní rozvoj, školství pak dvě.

Kabinet ale zatím neupřesnil, které dotace hodlá krátit. Jasněji by mělo být příští týden, kdy Fialův tým schválí návrh rozpočtu na rok 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 12 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 17 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 22 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 22 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...