Dotace na podporu sportu ministerstvo asi nesníží, proti škrtům se vymezily svazy

Nahrávám video

Ministerstvo financí nejspíše ustoupilo od plánu v příštím roce výrazně seškrtat státní dotace na podporu sportu, zjistila ČT. Návrh rozpočtu na rok 2024, který vláda dostala koncem srpna, počítal s omezením peněz asi o čtvrtinu. Nakonec by ale Národní sportovní agentura měla hospodařit zhruba se stejnou sumou jako letos, tedy bezmála sedmi miliardami. Proti návrhu ministerstva financí protestovaly sportovní svazy. Upozornily na to, že výrazné snížení výdajů by mohlo vést i k ukončení činnosti některých klubů. Zároveň varovaly před zhoršením fyzické kondice dětí.

Resort financí původně navrhl snížit výdaje pro Národní sportovní agenturu na 5,2 miliardy korun.

„Nebudu zastírat, že v jednáních s premiérem, s ministrem financí a dalšími členy vlády směřujeme k tomu, aby ta číslovka byla – a je to takový náš vyjednávací cíl – co nejbližší číslovce letošního roku, tedy 6,9 miliardy korun,“ uvedl poslanec a člen koaliční skupiny pro sport Karel Haas (ODS). „Jsem velký optimista v tom, že se té číslovce budeme blížit,“ dodal.

„Tato částka je taková minimální, aby sport mohl normálně dýchat. Protože 5,2 miliardy by byly skutečně vražedné,“ poznamenal místopředseda STAN a člen koaliční skupiny pro sport Jan Lacina.

Kluby a tělovýchovné jednoty se shodují, že pokud do této oblasti půjde ještě méně peněz než nyní, přijde kolaps celého sportovního prostředí. Sportovní kluby, svazy a Sokol proto vyzvaly premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (oba ODS), aby plánovaný škrt výrazně přehodnotili. „Jednáme a doufáme, že se to alespoň nějakým způsobem zkoriguje, protože toto je neudržitelné a děje se to každý rok, že se pořád snižuje,“ řekl předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

„Za normálních okolností by ten sport měl mít ambici si říct o devět miliard a byla by to částka, která by dávala smysl. A určitě by to sportovní prostředí dokázalo smysluplně a efektivně využít,“ míní předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.

„Máme za sebou několik důležitých jednání s Národní sportovní agenturou, což je ta autorita ve sportu. Myslím si, že přineslo docela dobré argumenty pro rozpočet roku 2024. Ještě ta jednání probíhají a já si myslím, že ten výsledek nebude špatný,“ sdělil šéf státní kasy.

Podle Laciny navíc bude příští rok výjimečný tím, že se uskuteční mistrovství světa v hokeji, biatlonu nebo olympiáda v Paříži. „Čili udělat do tohoto roku takto mocný škrt by bylo pro sport skutečně vražedné,“ upozornil.

Navýšit, vzkazuje opozice

Se snižováním výdajů na sport nesouhlasí ani sněmovní opozice. „Rozhodně by neměl škrtat. Naopak by měl navyšovat,“ míní šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Je potřeba rozhýbat děti a mládež v České republice, takže naopak bych očekával, že to bude nějaký nárůst, nebo minimálně na stejné částce, jako tomu bylo v letošním roce,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok začnou poslanci ve sněmovně projednávat v říjnu. Definitivně hlasovat by o něm mohli na začátku prosince.

Vláda během příštích dvou let hodlá omezit dotace celkem o více než padesát čtyři miliard. Nejvíce peněz má hlavně na podpoře obnovitelných zdrojů ušetřit resort průmyslu a obchodu. Přes deset miliard pak připadá na ministerstvo zemědělství a šest na resort dopravy. Ten například plánuje, že pošle o dvě miliardy méně na opravy silnic 2. a 3. třídy. Skoro tři miliardy má za úkol ušetřit místní rozvoj, školství pak dvě.

Kabinet ale zatím neupřesnil, které dotace hodlá krátit. Jasněji by mělo být příští týden, kdy Fialův tým schválí návrh rozpočtu na rok 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 7 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 21 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled