Vládní strany se dohodly na některých úpravách ozdravného balíčku, které mají neutrální dopad na rozsah konsolidace, oznámil po středečním jednání koalice premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Zachování daňového zvýhodnění požadovali zaměstnavatelé i odbory. Noviny by nakonec měly mít stejné DPH jako časopisy. Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek k tomu uvedl, že pro další změny sazeb DPH v balíčku, například na kojeneckou vodu či menstruační pomůcky, nebyly všechny koaliční strany.
Koalice se dohodla na úpravách úsporného balíčku
Koalice má dohodu na úpravě konsolidačního balíčku (zdroj: ČT24)
V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve sněmovně. „Teď každopádně nebudeme za jednotlivé strany a hnutí komentovat, co nám je líto a co nám není líto. Naopak říkáme: je tady pětikoaliční shoda,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Vláda přistoupila k jediné změně v dani z přidané hodnoty oproti původnímu návrhu, sazbu pro časopisy a noviny sjednotí na dvanácti procentech, poznamenal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně pro noviny kabinet navrhoval jednadvacetiprocentní sazbu.
V té nakonec zůstane kojenecká voda i dámské hygienické potřeby. Jejich přeřazení do snížené dvanáctiprocentní sazby daně, stejně jako minerální a léčivé vody, podle dřívějších vyjádření prosazovali Piráti. Snížit sazbu z jednadvaceti procent u menstruačních pomůcek chtěli také lidovci, totéž požadovali u kojenecké vody či dětských plen.
Koalice se ale nakonec na dalších změnách v DPH neshodla. „Je to tak, diskutovalo se o možnosti změn v této oblasti, ale pro změnu nebyly všechny strany. Výsledek jednání odpovídá tomu, co bylo již dříve dohodnuto a my ho jako Piráti respektujeme,“ uvedl Michálek. Rakušan poznamenal, že jednotlivé strany přinesly své návrhy. Od začátku ale bylo dané, že na nich musí být shoda všech pěti koaličních subjektů. Koalice se podle něj zvládla dohodnout na pozitivních změnách, které ale nijak nedeformují původní shodu z května.
Výnos z daně z nemovitostí
Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Stát by také podle Fialy měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel.
Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou. Měnit by se nakonec nemělo osvobození od daně z příjmů z chovu včel. Nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků nebudou tak vysoké, jak původně vláda navrhla.
Vyjádření vládních představitelů po jednání o úpravách konsolidačního balíčku (zdroj: ČT24)
Navyšování spotřební daně z lihu se zrychlí
Co se týče spotřební daně z lihu, postup jejího navyšování se oproti původnímu návrhu zrychlí. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
TOP 09, STAN, Piráti a část ODS se také ještě vyjádřili proti zachování nulové spotřební daně na tiché víno. Předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová tento týden řekla, že její strana chce jednat o nějaké podobě, která by byla přijatelná a „nedecimovala vinaře“, ale zároveň že to nebude součástí konsolidačního balíčku, nýbrž půjde o samostatný krok.
Vládní strany se při úpravě ozdravného balíčku dohodly také na tom, že v návrhu nebude zvýšení renty pro prezidenta po skončení jeho funkčního období. Domluvily se také na odbourání některých administrativních povinností při řešení dohod o provedení práce, postupném čtyřletém růstu zdanění u elektronických cigaret a nikotinových sáčků či na zkrácení navyšování spotřebních daní z lihu na tři roky.
Koalice chce nyní společný pozměňovací návrh ke konsolidačnímu balíčku projednat na zasedání sněmovního rozpočtového výboru. Pokud jej výbor přijme, v dalším legislativním procesu se s ním bude pracovat právě jako s návrhem výboru, nikoli konkrétních poslanců, ozřejmil Stanjura.
Podle květnového vyjádření vlády by v příštím roce měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček v původní podobě měnil 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Balíček chce kabinet schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.
Návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.
„Naší ambicí je projednat tento pozměňovací návrh na rozpočtovém výboru. Pokud ho rozpočtový výbor přijme, pak se s ním v dalším legislativním procesu bude pracovat jako s návrhem ne konkrétních poslanců, ale s návrhem rozpočtového výboru – tak, jak je to obvyklé,“ sdělil Stanjura. Termín pro podávání pozměňovacích návrhů k balíčku rozpočtovému výboru končí v pátek.
Události: Úpravy úsporného balíčku (zdroj: ČT24)
Kabinet chce balíček v parlamentu prosadit do konce roku, aby mohl začít platit od ledna. Vláda si od něj slibuje, že v příštích dvou letech sníží schodek státního rozpočtu zhruba o 150 miliard korun. Opoziční hnutíale s plánovanými opatřeními nesouhlasí a hlasovat pro ně nechtějí. „Máme celou řadu pozměňovacích návrhů, které moji kolegové navrhli. Odmítáme ale daňový balíček jako celek, takže určitě budeme hlasovat pro jeho zamítnutí, jeho vrácení,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Budeme se snažit napravit alespoň ty zásadní chyby, snažit se, aby věci sociálního charakteru jako školkovné, zrušení slevy na studenta, abychom to vrátili zpátky,“ uvedla později.
Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) je spousta oblastí, které podle něj vláda nijak nevyřešila. „Například proč kojenecká voda musí být ve vysoké sazbě,“ uvedl.
Ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek uvedl, že svaz čekal od změn více. „Jsme rádi, že s námi koalice jednala a vyslechla si naše argumenty. Nicméně na základě informací zveřejněných ministerstvem financí musíme říct, že jsme čekali trochu více. U několika opatření nastal bezpochyby pozitivní posun, pokud ale koalice nezapracovala z našich základních požadavků například osvobození energetických daní u metalurgických a mineralogických procesů, pak to za dostatečné nepovažujeme a budeme dále jednat ve sněmovně,“ uvedl.
Koalice chce balíček projednat v úvodu zářijové schůze
Koalice chce balíček projednat ve druhém čtení hned v úvodu řádné zářijové schůze sněmovny jako první bod, uvedl předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan. Mohl by se na ní i schvalovat. Schůze začne v úterý 5. září odpoledne a mohla by trvat až do pátku 29. září.
Pokud by sněmovna nestihla dokončit tuto fázi projednávání v úterý, pokračovala by v ní podle Cogana pravděpodobně ve středu. „Určitě to musíme posunout. Asi se nedá očekávat, že by opozice nějakým způsobem přiznala svou vinu za strukturální deficit, který způsobila, a řekla, my k tomu přistupujeme odpovědně a jsme připraveni podpořit konsolidační věci. Takže z tohoto pohledu se spíš dá očekávat obstrukční činnost, že se bude naopak vymlouvat a říkat, jak jsme ve všem my zlí,“ poznamenal šéf poslanců STAN.
Petr Vašek hovořil o konsolidačním balíčku (zdroj: ČT24)
Podle redaktora ČT Petra Vaška je nejvýraznější změnou to, že se vláda rozhodla zachovat daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. „Jejich zdaněním chtěla koalice vybrat navíc 1,4 miliardy korun. Tyto benefity nezdaněné zůstanou do výše poloviny průměrné mzdy, ale i tak je to minimálně miliarda,“ podotkl Vašek s tím, že většina zaměstnanců nejspíše dostává benefity do 20 tisíc korun ročně.
Druhou nejvýraznější změnou je pak podle něj přeřazení sazby DPH u novin z plánovaných jednadvaceti procent na dvanáct. „Tam byly propočty kolem 300 milionů korun ročně.“
Podle Vaška vláda nyní tvrdí, že jde o definitivní dohodu. „Nicméně jak známe jednání Poslanecké sněmovny ve všech obdobích, tak k nějaké drobné technické změně po tlaku skupin některých poslanců může dojít,“ podotkl.