Jan Hrnčíř strana 3 z 5

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Vládní koalice bude v příštích měsících znovu jednat o zdanění tichého vína, sdělila České televizi šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je neudržitelné, aby v době škrtů a zvyšování daní zůstávalo tiché víno jako jediný druh alkoholu bez spotřební daně. Vedle TOP 09 zavedení odvodu podporuje hnutí STAN, Piráti a část ODS. Zásadně proti jsou naopak lidovci a sněmovní opozice. Argumentují hlavně podporou českých vinařů.

Ministři začali s přípravou dalších úspor. Týkají se letošního roku a mají pomoci udržet schodek rozpočtu pod 300 miliardami korun. Celkem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil škrty pro tento rok zhruba na dvacet miliard korun. Úspory se plánují i pro příští rok. Ministři se chystají snížit počet zaměstnanců svých pracovišť.

Lídři vládních stran debatují o možných změnách v konsolidačním balíčku, jednání se podle premiéra Petra Fialy (ODS) posunula. Předmětem diskuzí je například ponechání či vyřazení návrhu na zdanění zaměstnaneckých benefitů. Podle zjištění ČT některé koaliční strany také navrhují do nižší, nově dvanáctiprocentní, sazby DPH zařadit noviny. Ty chtěla vládní koalice podle původního návrhu, na rozdíl třeba od časopisů, přeřadit do nejvyšší, 21procentní sazby.

Poslanci se vrátili k mimořádné schůzi svolané z podnětu koalice, tentokrát se věnovali spornému vládnímu konsolidačnímu balíčku. Ten přináší například různé změny v daních. Opozice s vládním návrhem nesouhlasí, SPD jej chce zamítnout už v prvním čtení. Kvůli dlouhé diskuzi sněmovna rozhodla, že jednání bude moci trvat až do půlnoci na čtvrtek, poté byla schůze přerušena do čtvrtečních 9:00. V rozpravě bylo přihlášeno na pět desítek poslanců, ke slovu se ovšem nedostali všichni. Řečnili převážně zástupci opozice.

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.

Vláda ve středu schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Ten mění přes šedesát zákonů a má v příštích dvou letech vylepšit hospodaření státu asi o 150 miliard korun. Vláda v něm udělala jen legislativně-technické změny. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Věcné změny podle něj budou možné ve sněmovně po dohodě koalice.

Sněmovna ve středu dala šanci česko-americké obranné smlouvě. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení a dohodu teď posoudí ve zkrácené lhůtě zahraniční a branný výbor. Poslanecké schvalování čeká ujednání pravděpodobně ještě v červenci.

Průměrný důchod v lednu přesáhne 20 600 korun. Ministerstvo financí to předpovídá při přípravě státního rozpočtu na příští rok. Oproti současnosti by se tak penze zvedly zhruba o čtyři stovky. Jasněji o lednové valorizaci bude během prázdnin.

Vládní plán na vyšší poplatky za předčasné splacení hypotéky aktuálně nemá ve sněmovně podporu, zjistila Česká televize. Proti návrhu se vedle opozice postavili i někteří koaliční poslanci – část Starostů a všichni Piráti. Výhrady má i TOP 09.

Vláda schválila předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 235 miliard. Řada členů kabinetu však s prvním návrhem nesouhlasila. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v Událostech, komentářích prohlásil, že šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) má nadále důvěru, chová se prý v duchu krizového managementu. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) ve stejném pořadu sdělil, že stát dostatečně neosekává zbytné výdaje.

Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu a výdaje 2,134 bilionu korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že tato dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi ve středu schválenými 235 miliardami a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu. S rekordním rozpočtem má hospodařit obrana, v jiných resortech se ale poměrně výrazně škrtalo, což se některým ministrům nelíbí.

Vládní návrh na zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 korun na litr je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ji ale chce kvůli nižším cenám a vyšším příjmům rozpočtu zvednout už nyní. Poslanci také ve středu schválili novelu, díky níž by exekutoři dostávali od státu paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí.

Podle Jana Skopečka (ODS) musí být úspory v letošním rozpočtu ještě vyšší než uvažovaných dvacet miliard. Jinak se nepodaří udržet schválený schodek 295 miliard korun. K dosažení této cifry chybělo na konci května přes třiadvacet miliard. Jestli bude muset kabinet přijít do sněmovny s novelou rozpočtu, má být podle ministra financí jasné během prázdnin.

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok snížilo výdaje většině rozpočtových kapitol. S výraznějším růstem výdajů počítá pouze u resortu obrany a u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Schodek rozpočtu by měl být v příštím roce 235 miliard korun, vyplývá z materiálu pro jednání vlády, který má k dispozici ČTK. Dokument zahrnuje dopady vládního konsolidačního balíčku. Letos kabinet schválil rozpočet se schodkem 295 miliard korun, ke konci května byl průběžný deficit 271,4 miliardy.

S příštím týdnem se znovu zvýší důchody. V průměru to podle ministra práce má být o 770 korun na víc než 20 tisíc korun měsíčně. Důvodem je rychlé tempo zdražování. Původně se ale předpokládalo, že červnové navýšení bude zhruba o tisícovku vyšší. Kvůli schodkovému rozpočtu ale koalice prosadila úpravu mimořádné valorizace, kterou poslanci opozičního hnutí ANO napadli u Ústavního soudu.

Ministerstvo financí dokončilo práci na úsporném balíčku a poslalo ho v pondělí k připomínkám jednotlivým resortům. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby koaliční politici ponechali balíček pokud možno beze změn. Zároveň ale připustil, že úplně ve stejné podobě se ho vládě uhájit nepodaří. Návrh balíčku, na kterém se kromě resortu financí podílely i ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla vláda projednat ve druhé polovině června. Poslanci by o něm v prvním čtení měli hlasovat před sněmovními prázdninami.

Snížit množství státních zaměstnanců, opatrně proškrtat dotace a zdanit nadnárodní firmy – tak by si představoval poslanec opoziční SPD Jan Hrnčíř ideální úsporná opatření, která by podle něj umožňovala dlouhodobě snižovat zadlužení a vrátit se k vyrovnanému hospodaření. Konsolidační balíček v podobě, kterou představila vláda, považuje naopak vesměs za nepřijatelně zacílený na rodiny. Ujistil, že v protestech proti němu je SPD ochotna spojit se s kýmkoli – odbory nebo i neparlamentním hnutím PRO, které v posledních měsících pořádalo protivládní protesty. Jan Hrnčíř byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.

Opozice zřejmě příští týden neprosadí ve sněmovně debatu o konsolidačním balíčku, který ve čtvrtek představila vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že diskuzi v dolní komoře prozatím odmítá, jelikož návrhy ještě nejsou dokončené. Plánovaná úspora minimálně 94 miliard pro příští rok je ale podle něj garantovaná. Opozice nevylučuje obstrukce – kritizuje hlavně zvýšení některých daní nebo růst odvodů pro OSVČ. Z ministerstev mezitím přichází podrobnosti vztažené k úspornému balíčku.

Vládní koalice by mohla zveřejnit úsporný balíček na rok 2024 už tento týden. Jednou z diskutovaných variant je podle zjištění České televize čtvrtek 11. května. Premiér Petr Fiala (ODS) v uplynulém týdnu řekl, že by chtěl plán vlády představit do poloviny května. Spolu s balíčkem hodlá kabinet zveřejnit i důchodovou reformu.

Výroky guvernéra centrální banky a premiéra, kteří se ve středu vzájemně obvinili, že mohou za vysokou inflaci, rozpoutaly širší polemiku politiků i ekonomů. Jejich názory se různí. Zejména opoziční politici tvrdí, že za zvyšování cen může vláda, zatímco někteří ekonomové ho považují spíše za důsledek nečinnosti České národní banky.

Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku dvě stě miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení způsobily rostoucí výdaje na důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice. Strukturální deficit státního rozpočtu o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy asi sedmdesát miliard korun, by měl podle kabinetu snížit takzvaný konsolidační balíček. Politici stran vládní koalice o něm jednali i v úterý a budou pokračovat i v dalších dnech. Výsledek oznámí, až bude dohoda hotová, řekl po schůzi Stanjura.

Vládní strany dál zvažují změny některých sazeb daně z přidané hodnoty od příštího roku. Premiér Petr Fiala (ODS) upřesnil v rozhovoru pro Českou televizi, že koalice jedná o tom, jestli ponechat tři sazby, nebo mít jenom dvě. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil návrh, který počítá se sjednocením dvou nižších sazeb DPH –⁠ místo deseti a patnácti procent by činila 14 procent. Základní sazba by zůstala 21 procent. Premiér ale upozorňuje, že vládní strany ještě na úpravách DPH dohodnuté nejsou. Výsledek jednání oznámí v polovině května.

Hledání truhly s pokladem je ústřední zápletkou velkého množství příběhů, v nichž figurují piráti. Aktuálně ovšem virtuální obdoba těchto truhel dominuje značné části videoherního trhu. Jen s tím rozdílem, že není potřeba mít k získání „pokladu“ mapu, ale skutečné peníze. Takzvané lootboxy jsou podle expertů rizikem především pro děti, které často u videoher tráví hodně času. A vadí i některým českým politikům, kteří v tomto videoherním mechanismu vidí jakýsi předstupeň ke „klasickému“ hazardu. Zároveň hovoří o tom, že je žádoucí lootboxy regulovat či zakázat.