Opozice se chce ptát na financování druhého nového bloku pro Dukovany

Nahrávám video

ČEZ tento týden zahájil debatu s jihokorejskou společností KHNP o stavbě dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Finální znění smlouvy by mělo být hotové v prvních měsících příštího roku. České firmy by se na zakázce mohly podílet zhruba z šedesáti procent. Opozice se chce ptát zejména na financování druhého bloku. Právě to má navrhnout pracovní skupina ministerstva financí, průmyslu a společnosti ČEZ do konce roku.

Zástupci vítězné KHNP se ve středu sešli s představiteli vlády i společností ČEZ. „Zúčastnil se i korejský ministr hospodářství, který s sebou přivezl deklaraci čtrnácti korejských zaměstnavatelských nebo průmyslových svazů, které vyjádřily připravenost na daleko užší spolupráci,“ přiblížil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Výkonný ředitel KHNP Jooho Whang podotkl, že předmětem jednání do podepsání smlouvy bude především to, jak zajistit poptávanou míru zapojení českých firem.

Aktuální průběh jednání odmítla společnost ČEZ komentovat. V následujících měsících chce s vybraným uchazečem vyjasňovat parametry smlouvy. Ta by měla být uzavřená v březnu příštího roku.

Možnost mimořádné schůze

Podle kabinetu by měl jeden blok vyjít na zhruba 200 miliard korun. Zatímco pro první reaktor vláda financování připravené má, u druhého zatím jasné není. I když opoziční poslanci rozhodnutí v tendru uvítali, zazněly právě i některé výhrady, co se týče financování. Téma chtějí otevřít na jednání některých výborů, nevyloučili ani mimořádnou schůzi sněmovny.

„Chceme vědět model financování. Ať vláda dostane odvahu a řekne, jak se to bude financovat, co to bude znamenat pro státní rozpočet,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO). „Byl vybrán vítěz, takže by mělo být jasné i financování. Financování za pochodu považujeme za exces této vlády,“ prohlásil další místopředseda výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) není problém na výboru otázku detailněji diskutovat. „V tuto chvíli můžeme představit jednotlivé finanční nástroje, ale dokud vláda nerozhodne, těžko můžeme říct: bude to takhle,“ dodal.

Vláda i ČEZ přiznávají, že stejný model financování jako u prvního bloku nepůjde použít pro druhý reaktor. I proto někteří analytici mluví o zestátnění části ČEZu. S financováním jaderné výstavby by zároveň mohly pomoct i korejské státní instituce – slibují výhodné podmínky. Detaily ale nejsou známé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 7 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.