Jan Hrnčíř strana 2 z 5

Průtokové účty umožňují podle policie firmám, především ze zemí bývalého Sovětského svazu, obcházet sankce a posílat do světa včetně Česka miliardy korun. Protikorupční organizace proto žádají od vlády rychlé prosazení novely zákona proti legalizaci peněz skrze tyto účty. Podle nich hrozí, že se to v tomto volebním období nestihne.

Necelý den zbývá do sněmovního rozhodnutí o úsporném balíčku. Vláda chce díky němu zbrzdit hospodaření na dluh v příštím roce skoro o 98 miliard korun. Zhruba třetinu má vynést zvýšení některých odvodů, mimo jiné z alkoholu, tabáku, nemovitostí i příjmu firem. A právě to je hlavní důvod, proč příští rok vzroste celkové daňové zatížení na nejvyšší hodnotu od roku 2020. Opozici se to nelíbí.

V Poslanecké sněmovně míří do finále jednání o vládním úsporném balíčku. Koalice je připravena si vynutit hlasování v pátek třináctého.

Kabinet Petra Fialy (ODS) hodlá hospodařit příští rok v minusu 252 miliard korun. Ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem je deficit o 43 miliard nižší, a to i zásluhou úsporného balíku, který projednávají poslanci. Vláda plánuje seškrtat i nejrůznější dotace za víc než 80 miliard. Hlavně ty, které zajišťovaly nižší ceny energií. Tuto podporu sníží celkem o 55 miliard korun. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

Ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij, který má majetek i v Česku, neuspěl s žalobou proti zařazení na evropský sankční seznam. Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že sankce nadále platí. V Česku jeho rodina vlastní hotel v Mariánských Lázních a ovládala i továrnu v Dolním Benešově. Tu podle analytiků převedl na spřátelené podnikatele.

Ministerstvo financí nejspíše ustoupilo od plánu v příštím roce výrazně seškrtat státní dotace na podporu sportu, zjistila ČT. Návrh rozpočtu na rok 2024, který vláda dostala koncem srpna, počítal s omezením peněz asi o čtvrtinu. Nakonec by ale Národní sportovní agentura měla hospodařit zhruba se stejnou sumou jako letos, tedy bezmála sedmi miliardami. Proti návrhu ministerstva financí protestovaly sportovní svazy. Upozornily na to, že výrazné snížení výdajů by mohlo vést i k ukončení činnosti některých klubů. Zároveň varovaly před zhoršením fyzické kondice dětí.

Poslanecká sněmovna začala jednat o konsolidačním balíčku, který má vládě pomoci vylepšit stav veřejných rozpočtů přinejmenším o desítky miliard korun. Úsporný balík je v dolní komoře ve druhém čtení. Pořad schůze poslanci schválili téměř po 27 hodinách od úterního začátku schůze, debaty o změnách a hlasování zabraly asi 18 a půl hodiny. Dle očekávání všechny opoziční snahy o změny programu koaliční většinou sněmovna odmítla. O půlnoci poslanci schůzi ke konsolidačnímu balíčku přerušili.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost dalších změn v konsolidačním balíčku, který v tomto týdnu projednává sněmovna. Vládní koalice by podle něj mohla podpořit i některé pozměňovací návrhy opozice. „Všechny nejsou takové, že by razantně snižovaly tempo konsolidace a snižování deficitu. Jsou i jiné. A ty určitě poctivě zvážíme,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) zopakoval, že změny zákona znamenají výrazný nárůst daní. Kabinet podle něj neví, co má dělat, chybí mu vize.

Poslanci se příští týden vrátí, v druhém čtení, k vládnímu balíčku úspor. Opozice chce podat desítky pozměňovacích návrhů a své změny detailně představit. Koalice i proto čeká dlouhou debatu. Kabinet už jeden komplexní návrh představil.

Schodek státního rozpočtu činil ke konci srpna 194,6 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Je to lepší výsledek než v červenci i než v minulých letech. Státnímu hospodaření podle ministerstva pomohla dividenda ČEZu ve výši 54 miliard korun. Meziročně rostly v rozpočtu příjmy i výdaje.

Rozpočtový i sociální výbor Poslanecké sněmovny doporučily schválit vládní konsolidační balíček včetně úprav, na kterých se shodla koalice. Úspěšně balíček prošel také ústavně-právním výborem. Nic se ale nemění na zásadním odporu opozice, jejíž zástupci hlasovali proti balíčku. Výhrady mají i samosprávy. Po projednání ve výborech čeká balíček druhé čtení na sněmovním plénu, koalice jej chce zařadit na program řádné zářijové schůze.

Po více než měsíci se v úterý znovu sejdou poslanci. Na programu mimořádné schůze svolané z podnětu zástupců koalice je dvanáct bodů. Dolní komora bude řešit například zdanění zisků velkých nadnárodních firem, navyšování rodičovského příspěvku nebo novelu o léčivech. Podle opozice by se ale měly návrhy řešit na běžných, nikoliv na mimořádných schůzích.

Vládní strany se dohodly na některých úpravách ozdravného balíčku, které mají neutrální dopad na rozsah konsolidace, oznámil po středečním jednání koalice premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Zachování daňového zvýhodnění požadovali zaměstnavatelé i odbory. Noviny by nakonec měly mít stejné DPH jako časopisy. Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek k tomu uvedl, že pro další změny sazeb DPH v balíčku, například na kojeneckou vodu či menstruační pomůcky, nebyly všechny koaliční strany.

Ministerstvo financí v aktuální prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na hodnotě 10,9 procenta.

V navrhovaném konsolidačním balíčku by mohlo dojít k dalším změnám. Koalice nyní diskutuje o výši nově zaváděné spotřební daně na elektronické cigarety. Část vládních stran navrhuje menší zatížení. Původní plán počítal s deseti korunami na mililitr, což by mohlo produkty až dvojnásobně zdražit. Třeba hnutí STAN chce taxu snížit na méně než polovinu. Odkazuje přitom i na situaci v sousedních zemích.

Změny v důchodech míří k finálnímu hlasování, senátoři o nich rozhodnou 23. srpna. Podle předsedy horní komory Miloše Vystrčila (ODS) může být diskuze delší, obstrukce ale nečeká. Většina šéfů senátních klubů předpokládá, že zákonodárci zpomalení valorizace penzí nakonec podpoří. Pokud novelu do konce srpna podepíše i prezident, začne většina změn platit od září.

Koalice se dohodla na dílčích změnách konsolidačního balíčku – zájmoví včelaři dál nebudou muset platit daň z příjmů. Osvobození, které se týká chovatelů s maximálně šedesáti včelstvy, mělo původně ze zákona zmizet. Jasno už je i o dani z nemovitosti. Dál ji mají inkasovat jen obce. Na podání dalších pozměňovacích návrhů poslancům zbývá dvacet dnů.

Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vylepšit bilanci pomáhá třeba vyšší výběr daně z příjmů. K dodržení plánovaného celoročního deficitu budou ale podle ministra financí nutné další škrty. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Vládní koalice bude v příštích měsících znovu jednat o zdanění tichého vína, sdělila České televizi šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je neudržitelné, aby v době škrtů a zvyšování daní zůstávalo tiché víno jako jediný druh alkoholu bez spotřební daně. Vedle TOP 09 zavedení odvodu podporuje hnutí STAN, Piráti a část ODS. Zásadně proti jsou naopak lidovci a sněmovní opozice. Argumentují hlavně podporou českých vinařů.

Ministři začali s přípravou dalších úspor. Týkají se letošního roku a mají pomoci udržet schodek rozpočtu pod 300 miliardami korun. Celkem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil škrty pro tento rok zhruba na dvacet miliard korun. Úspory se plánují i pro příští rok. Ministři se chystají snížit počet zaměstnanců svých pracovišť.

Lídři vládních stran debatují o možných změnách v konsolidačním balíčku, jednání se podle premiéra Petra Fialy (ODS) posunula. Předmětem diskuzí je například ponechání či vyřazení návrhu na zdanění zaměstnaneckých benefitů. Podle zjištění ČT některé koaliční strany také navrhují do nižší, nově dvanáctiprocentní, sazby DPH zařadit noviny. Ty chtěla vládní koalice podle původního návrhu, na rozdíl třeba od časopisů, přeřadit do nejvyšší, 21procentní sazby.

Poslanci se vrátili k mimořádné schůzi svolané z podnětu koalice, tentokrát se věnovali spornému vládnímu konsolidačnímu balíčku. Ten přináší například různé změny v daních. Opozice s vládním návrhem nesouhlasí, SPD jej chce zamítnout už v prvním čtení. Kvůli dlouhé diskuzi sněmovna rozhodla, že jednání bude moci trvat až do půlnoci na čtvrtek, poté byla schůze přerušena do čtvrtečních 9:00. V rozpravě bylo přihlášeno na pět desítek poslanců, ke slovu se ovšem nedostali všichni. Řečnili převážně zástupci opozice.

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.