Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nahrávám video

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.

Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že se kabinetu daří naplňovat plánované rozpočty. Opozice ale upozorňuje, že stát vybral méně, než plánoval – například na dani z příjmu firem nebo na DPH.

„Premiér zdůraznil, že všechny tři plánované deficity jsme dodrželi,“ upozorňuje Stanjura. Premiérova slova nepovažuje za přehnanou chválu, kritická slova odmítá – nesouhlasí ani se slovy exministra financí Miroslava Kalouska o pomalém tempu konsolidace. „Tempo mi připadá rozumné, protože jsme udrželi vysoké investice a dodrželi alianční závazky,“ myslí si ministr.

Schillerová v pořadu upozornila, že již při schvalování rozpočtu kritizovala tři věci: nárůst provozních výdajů, meziroční pokles investicí a škrty v energetice. Zdůraznila windfall tax: „Ačkoliv z ní máte více peněz, je to na úkor budoucnosti ČEZu.“

Hrnčíř míní, že srovnání s covidovými roky, „kdy byla vypnutá ekonomika“, není úplně férové. „Ministr financí také trochu fixloval. Schovávat půjčky do mimorozpočtových fondů je špatně. Mělo by se vše počítat do celkového schodku,“ řekl. Hrnčíř také zmínil „vysávání peněz“ ze státních a polostátních podniků a vysokou kumulovanou zadluženost.

Schillerová upozorňuje na „doping“ rozpočtu, Hrnčíř na klesající průmysl

Tuto kritiku Stanjura odmítá. V pořadu upozornil, že reálná čísla rozpočtu vychází lépe, než byl původní plán hnutí ANO. „A to bylo v době, kdy se očekávaly tři standardní ekonomické roky bez vnějších vlivů. Tedy pokud bychom je započítali, ta čísla by byla dramaticky ještě horší,“ argumentuje.

Schillerová obvinila Stanjuru z utíkání od tématu a upozornila na podle ní reálný schodek k roku 2024. „Kdybyste si nepomáhal dopingem – neměl jste 37 miliard z výběru windfall tax místo plánovaných sedmnácti a nepomáhal jste si mimorozpočtovými půjčkami –, deficit by byl o 62 miliard vyšší,“ spočítala Schillerová.

Hrnčíř nicméně tvrdí, že nemá cenu řešit co by kdyby. „Mně vadí, že se vláda nestará o hospodářský růst. Je potřeba podporovat ekonomiku a domácnosti – ale ne tak, že uděláte milion lidí závislých na sociálních dávkách,“ poznamenal. Hrnčíř dále kritizoval způsob řešení energetické krize. „Také nám klesá průmysl,“ upozornil.

Stanjura věří, že za rok bude podobný scénář jako letos: „Předpokládaný schodek je 231 miliard, s připočtením deseti miliard na dopad po povodních to bude 241. Za rok budeme číst zprávy, že máme od koronaviru nejlepší a celkově šestý nejhlubší schodek. Není žádný důvod očekávat, že to bude jinak,“ tvrdí ministr. „Poroste ekonomika, platy porostou, budou rekordní investice.“ Oba opoziční představitelé Stanjurův optimismus nesdílí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 1 hhodinou

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 1 hhodinou

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
14. 9. 2026

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.