Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nahrávám video
Události, komentáře: Jan Hrnčíř, Zbyněk Stanjura a Alena Schillerová o hospodaření státu
Zdroj: ČT24

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.

Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že se kabinetu daří naplňovat plánované rozpočty. Opozice ale upozorňuje, že stát vybral méně, než plánoval – například na dani z příjmu firem nebo na DPH.

„Premiér zdůraznil, že všechny tři plánované deficity jsme dodrželi,“ upozorňuje Stanjura. Premiérova slova nepovažuje za přehnanou chválu, kritická slova odmítá – nesouhlasí ani se slovy exministra financí Miroslava Kalouska o pomalém tempu konsolidace. „Tempo mi připadá rozumné, protože jsme udrželi vysoké investice a dodrželi alianční závazky,“ myslí si ministr.

Schillerová v pořadu upozornila, že již při schvalování rozpočtu kritizovala tři věci: nárůst provozních výdajů, meziroční pokles investicí a škrty v energetice. Zdůraznila windfall tax: „Ačkoliv z ní máte více peněz, je to na úkor budoucnosti ČEZu.“

Hrnčíř míní, že srovnání s covidovými roky, „kdy byla vypnutá ekonomika“, není úplně férové. „Ministr financí také trochu fixloval. Schovávat půjčky do mimorozpočtových fondů je špatně. Mělo by se vše počítat do celkového schodku,“ řekl. Hrnčíř také zmínil „vysávání peněz“ ze státních a polostátních podniků a vysokou kumulovanou zadluženost.

Schillerová upozorňuje na „doping“ rozpočtu, Hrnčíř na klesající průmysl

Tuto kritiku Stanjura odmítá. V pořadu upozornil, že reálná čísla rozpočtu vychází lépe, než byl původní plán hnutí ANO. „A to bylo v době, kdy se očekávaly tři standardní ekonomické roky bez vnějších vlivů. Tedy pokud bychom je započítali, ta čísla by byla dramaticky ještě horší,“ argumentuje.

Schillerová obvinila Stanjuru z utíkání od tématu a upozornila na podle ní reálný schodek k roku 2024. „Kdybyste si nepomáhal dopingem – neměl jste 37 miliard z výběru windfall tax místo plánovaných sedmnácti a nepomáhal jste si mimorozpočtovými půjčkami –, deficit by byl o 62 miliard vyšší,“ spočítala Schillerová.

Hrnčíř nicméně tvrdí, že nemá cenu řešit co by kdyby. „Mně vadí, že se vláda nestará o hospodářský růst. Je potřeba podporovat ekonomiku a domácnosti – ale ne tak, že uděláte milion lidí závislých na sociálních dávkách,“ poznamenal. Hrnčíř dále kritizoval způsob řešení energetické krize. „Také nám klesá průmysl,“ upozornil.

Stanjura věří, že za rok bude podobný scénář jako letos: „Předpokládaný schodek je 231 miliard, s připočtením deseti miliard na dopad po povodních to bude 241. Za rok budeme číst zprávy, že máme od koronaviru nejlepší a celkově šestý nejhlubší schodek. Není žádný důvod očekávat, že to bude jinak,“ tvrdí ministr. „Poroste ekonomika, platy porostou, budou rekordní investice.“ Oba opoziční představitelé Stanjurův optimismus nesdílí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...