Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nahrávám video

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.

Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že se kabinetu daří naplňovat plánované rozpočty. Opozice ale upozorňuje, že stát vybral méně, než plánoval – například na dani z příjmu firem nebo na DPH.

„Premiér zdůraznil, že všechny tři plánované deficity jsme dodrželi,“ upozorňuje Stanjura. Premiérova slova nepovažuje za přehnanou chválu, kritická slova odmítá – nesouhlasí ani se slovy exministra financí Miroslava Kalouska o pomalém tempu konsolidace. „Tempo mi připadá rozumné, protože jsme udrželi vysoké investice a dodrželi alianční závazky,“ myslí si ministr.

Schillerová v pořadu upozornila, že již při schvalování rozpočtu kritizovala tři věci: nárůst provozních výdajů, meziroční pokles investicí a škrty v energetice. Zdůraznila windfall tax: „Ačkoliv z ní máte více peněz, je to na úkor budoucnosti ČEZu.“

Hrnčíř míní, že srovnání s covidovými roky, „kdy byla vypnutá ekonomika“, není úplně férové. „Ministr financí také trochu fixloval. Schovávat půjčky do mimorozpočtových fondů je špatně. Mělo by se vše počítat do celkového schodku,“ řekl. Hrnčíř také zmínil „vysávání peněz“ ze státních a polostátních podniků a vysokou kumulovanou zadluženost.

Schillerová upozorňuje na „doping“ rozpočtu, Hrnčíř na klesající průmysl

Tuto kritiku Stanjura odmítá. V pořadu upozornil, že reálná čísla rozpočtu vychází lépe, než byl původní plán hnutí ANO. „A to bylo v době, kdy se očekávaly tři standardní ekonomické roky bez vnějších vlivů. Tedy pokud bychom je započítali, ta čísla by byla dramaticky ještě horší,“ argumentuje.

Schillerová obvinila Stanjuru z utíkání od tématu a upozornila na podle ní reálný schodek k roku 2024. „Kdybyste si nepomáhal dopingem – neměl jste 37 miliard z výběru windfall tax místo plánovaných sedmnácti a nepomáhal jste si mimorozpočtovými půjčkami –, deficit by byl o 62 miliard vyšší,“ spočítala Schillerová.

Hrnčíř nicméně tvrdí, že nemá cenu řešit co by kdyby. „Mně vadí, že se vláda nestará o hospodářský růst. Je potřeba podporovat ekonomiku a domácnosti – ale ne tak, že uděláte milion lidí závislých na sociálních dávkách,“ poznamenal. Hrnčíř dále kritizoval způsob řešení energetické krize. „Také nám klesá průmysl,“ upozornil.

Stanjura věří, že za rok bude podobný scénář jako letos: „Předpokládaný schodek je 231 miliard, s připočtením deseti miliard na dopad po povodních to bude 241. Za rok budeme číst zprávy, že máme od koronaviru nejlepší a celkově šestý nejhlubší schodek. Není žádný důvod očekávat, že to bude jinak,“ tvrdí ministr. „Poroste ekonomika, platy porostou, budou rekordní investice.“ Oba opoziční představitelé Stanjurův optimismus nesdílí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 6 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 17 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 21 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.