Česká národní banka strana 3 z 5

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nebude v příštích letech klesat, i když by se to mohlo ze střednědobého rozpočtového výhledu zdát. V Otázkách Václava Moravce o tom ujistil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je nutné, aby se politici – nejen ti vládní, ale i opoziční – dohodli na způsobech, kterými stát sežene na dopravní stavby peníze. Podle Kupkova předchůdce, nynějšího opozičního poslance Karla Havlíčka (ANO) ale vláda nevyužívá ani všechny nástroje, které má nyní. Zmínil se o dlouhodobých dluhopisech a penězích z penzijních fondů. Ekonom Tomáš Havránek v Otázkách upozornil, že by stát mohl mimo jiné na financování dopravních staveb nepřímo použít tři biliony korun, které bez užitku leží na účtech centrální banky.

Víc než šedesát procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce navyšovat mzdy, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory mezi podniky. Ta soudí, že je to forma souboje o kvalifikované pracovníky. Experti předpokládají, že po dvou letech, kdy reálné mzdy klesaly, bude v příštím roce růst mezd vyšší než růst inflace.

Česká národní banka (ČNB) si chce být jistá, že jakmile začne úrokové sazby snižovat, tak v tom bude i pokračovat, řekl ve čtvrtečním Byznysu ČT24 Speciál ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Jan Švejnar. Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek opět rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Předseda představenstva Národní rozvojové banky a bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký se domnívá, že rada na jednání řešila otázku budoucího vývoje ekonomiky, ale také lednové inflace.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Centrální banka zároveň zhoršila výhled české ekonomiky, letos čeká pokles HDP o čtyři desetiny procenta, příští rok růst 1,2 procenta. Zvýšila odhad průměrné inflace pro příští rok na 2,6 procenta.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Česká národní banka (ČNB) varovala před aktivitami společnosti JTIS Group, která nabízí obchodování s akciovými indexy, kryptoměnami a komoditami. Firma nemá oprávnění k působení na českém finančním trhu, a případné investice tak nejsou ze zákona pojištěny ani jinak chráněny, informovala centrální banka. Upozornila také, že tato společnost zneužívá identitu firmy J&T Investiční společnost.

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 13,6 miliardy korun, což je meziroční nárůst o devadesát procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla v září ze srpnových 5,78 procenta na 5,74 procenta, a byla tak nejníže od července 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). V porovnání se srpnem klesly v září ceny o 0,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Inflace byla o 0,3 procentního bodu nižší, než předpokládala ČNB v srpnové prognóze. Podle analytiků vývoj cen posílí argumenty, aby centrální banka ještě letos přistoupila ke snížení úrokových sazeb ze současných sedmi procent.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Česká národní banka od čtvrtka přestává úročit povinné rezervy tuzemským bankám. Ty tak v součtu přijdou o miliardy ročně. Podle analytiků to ve většině případů zřejmě zaplatí klienti. Krok centrální banky se podle nich může odrazit v hypotékách a dalších úvěrech, ale třeba i v mírném snížení úroků na spořicích účtech.

Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent, připustil v Otázkách Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Důvodem je zejména převedení části poplatku za zelenou energii zpět na odběratele. To kritizuje místopředseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). Podle něj je nesmyslné, že vláda chce zároveň ponechat windfall tax. „Logika celé té věci byla, že vybíráte windfall tax na kompenzaci rodinám, firmám,“ poznamenal.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června. Bankovní rada očekává, že úrokové sazby budou v nadcházejících čtvrtletích na vyšší úrovni, než doporučuje prognóza banky, řekl guvernér Aleš Michl. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb.

Česká měna oslabuje. Rychleji začala ztrácet na začátku srpna, kdy Česká národní banka (ČNB) formálně ukončila intervence na její podporu. Aktuálně už euro stojí zhruba 24 korun a padesát haléřů. Obecně platí, že silná měna zlevňuje zboží z dovozu a brzdí inflaci. Pro vývozce je ale výhodnější opačný trend.

Žádosti o přiznání důchodu budou moci lidé podávat od prosince zřejmě také on-line. Možnost elektronického podání schválila ve středu sněmovna. Zákonodárci také podpořili úpravy v rozhodování o investičních pobídkách, v pořizování státních hmotných rezerv či začlenění rejstříku trestů pod ministerstvo spravedlnosti. Sněmovna měla po poledni na programu i volbu člena širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Skupina poslanců také navrhla v rámci pozměňovacího návrhu zvýšení některých matričních poplatků či zavedení poplatků nových.

Spotřebitelské ceny byly v srpnu o 8,5 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta. Meziroční inflace sice dál zpomaluje, ale ve srovnání s červencem byl pokles jen malý. Analytici míní, že inflace nyní klesá jen díky tomu, že loni byla obzvlášť vysoká, jenomže efekt vysoké srovnávací základny se podle nich již vyčerpává. Srpnový výsledek považují za argument pro to, aby centrální banka nesnižovala sazby.

Česká národní banka (ČNB) spustí registr, který umožní bankám zprovoznění služby, kdy pro poslání peněz bude stačit telefonní číslo příjemce. Banky budou mít přístup do registru od 30. října, služba by měla být lidem, kteří o ni projeví zájem, dostupná v listopadu. Nový systém by měl zjednodušit převádění peněz mezi lidmi, uvedla ČNB v tiskové zprávě.

Česká národní banka se v pátek ráno stala terčem cíleného kybernetického útoku, který může způsobit zpomalení či nedostupnost jejího webu. Centrální banka oznámila, že takzvaný DDoS útok nezasáhl vnitřní informační systémy ČNB a neunikla žádná data. Hackerské útoky blokují internetové služby českých bank třetí den za sebou.

Ministerstvo financí v aktuální prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na hodnotě 10,9 procenta.

Ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami, napsal server Seznam Zprávy. Minimálně v jednom případě podle něj soud konstatoval, že úroky z prodlení byly nemorálně vysoké. Stiborek celou záležitost označuje za pokus ho diskreditovat a odstranit z vedení nemocnice. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že nemá informace o protiprávním jednání a ředitel disponuje posudkem od Národního bezpečnostního úřadu, citovanou činnost už nevykonává. Premiér Petr Fiala (ODS) však považuje zjištění za závažná a žádá co nejrychlejší vyjasnění situace.

Pro nás je podstatné, že se inflace se vyvíjí zcela s naší prognózou, uvedl v Událostech, komentářích člen rady České národní banky Jan Kubíček a dodal, že rada je se snižováním úrokových sazeb velmi opatrná. Ekonomka a bývalá česká zástupkyně při Světové bance Jana Matesová upozorňuje, že rizik je stále příliš mnoho.

Česká koruna dál oslabuje. Euro Češi v pátek kupovali až o třicet haléřů dráž než ve čtvrtek. Důvodem je rozhodnutí centrální banky ukončit režim intervencí, který měl bránit českou měnu před velkým oslabováním. Část oslovených analytiků odhaduje, že kurz může v následujících měsících vystoupat až k pětadvaceti korunám za euro.

Česká národní banka (ČNB) mírně zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V květnu předpokládala, že dosáhne 3,9 procenta, přičemž loni skončil veřejný sektor ve schodku 3,6 procenta HDP. V dalších letech odhaduje banka zlepšení salda veřejných financí, schodek by se měl snížit na 1,7 procenta HDP a v roce 2025 na 0,7 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 11. srpna.