Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
„Eskalace napětí na Blízkém východě vedoucí k narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců řady komodit, zhoršení jejich cenové i fyzické dostupnosti a nárůstu nejistoty ohledně dalšího ekonomického i geopolitického vývoje pochopitelně znamená zhoršení výhledu růstu nejen evropských ekonomik při současném nárůstu inflace," uvedla komora.
Česko v tomto směru podle ní není výjimkou. „Navzdory geopolitickým konfliktům, obchodním bariérám či slabému výkonu eurozóny zůstává české hospodářství v růstové trajektorii,“ dodal prezident komory Zdeněk Zajíček.
Pro rok 2027 komora očekává díky postupnému odeznívání negativních dopadů blízkovýchodního konfliktu zrychlení ekonomického růstu na 2,5 procenta, tedy o 0,2 bodu méně proti předchozímu odhadu.
Průměrnou inflaci příští rok odhaduje na 2,6 procenta, což je o 0,4 bodu více. V důsledku toho by mohl zpomalit také růst reálných mezd na 2,7 procenta. S akcelerací ekonomického růstu by měla také drobně klesnout nezaměstnanost. Tu vyjádřenou v metodice Českého statistického úřadu očekává 3,2 procenta, v metodice ministerstva práce 4,5 procenta.
Tahounem zůstává spotřeba domácností
Hlavním zdrojem letošního růstu i v aktualizované predikci zůstává spotřeba domácností. To souvisí s pozitivním sentimentem spotřebitelů, který se navzdory aktuálním rizikům drží lehce nad dlouhodobým průměrem.
Průměrná mzda by v aktualizované predikci mohla vzrůst nominálně o 6,6 procenta, tedy o 1,5 bodu více proti předchozímu odhadu. V následujících čtvrtletích by však tato dynamika mohla i výrazně zpomalit, jelikož mzdové požadavky zaměstnanců mohou začít narážet na finanční možnosti firem a neodpovídající vývoj produktivity práce.
Reálný růst mezd by mohl dosáhnout čtyř procent
Růst mezd bude vysoký také v reálném vyjádření, ve kterém by mohl dosáhnout čtyř procent, o 1,3 bodu více proti předchozímu odhadu. K tomu přispěje skutečnost, že spotřebitelská inflace by se mohla udržet kolem 2,5 procenta. Očekávání pro růst cenové hladiny se tak v nové prognóze posouvají vzhůru pouze o 0,2 bodu. K nižšímu růstu cen v posledních měsících významně přispíval vývoj cen potravin. Ve druhé polovině roku by jejich tlumící vliv na spotřebitelskou inflaci mohl oslabovat.
Průměrný kurz koruny vůči euru by mohl podle prognózy činit 24,4 koruny za euro.
Česká národní banka zhoršila letošní výhled české ekonomiky počátkem května. Hrubý domácí produkt podle ní vzroste o 2,5 procenta, předchozí predikce z února čekala růst 2,9 procenta. Průměrnou inflaci letos ČNB předpokládá 2,2 procenta, v únoru čekala 1,6 procenta. Hospodářský výhled na letošek zhoršilo kvůli konfliktu na Blízkém východě už dříve i ministerstvo financí.
