Nízká podpora KDU-ČSL v průzkumech veřejného mínění místopředsedu sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) netěší. Je si vědom toho, že jde o dlouhodobý trend. Strana podle něj musí začít dělat razantní kroky a změny. Je třeba pokračovat třeba v tom, co dělá ministr práce a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, tedy třeba reforma sociálních dávek, podotkl v Interview ČT24. Součástí koalice SPOLU chtějí dle Bartoška lidovci zůstat, mělo by je v ní ale být více slyšet. Varianta slučovacího sjezdu například s ODS podle něj nepřipadá v úvahu.
Lidovci musí dělat razantní kroky, míní Bartošek. Sloučení s ODS jasně odmítl
28 minut
Interview ČT24 – Jan Bartošek (10. 4. 2024)
Důvěra ve vládu zůstává podle posledního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění nízká. „Když jsme se jako koalice ujali vlády v této zemi, šli jsme do toho s tím, že budeme dělat reformní opatření ve prospěch České republiky a jejích občanů. (...) Rozumím lidem, že se jim některé věci nelíbí,“ okomentoval Bartošek.
Do určité míry je to dle Bartoška jediný důvod, proč kabinetu důvěřuje jen pětina občanů. „V některých případech jsme zvýšili daně, to nikdo nevítá rád, přicházíme třeba s tématem důchodové reformy,“ vyjmenoval.
Kdyby však podle něj vláda nezačala s kroky, které mají za cíl konsolidovat veřejné finance, už letos by přišla dluhová brzda. „Nebyly by peníze na důchody, na sociální služby, zdravotnictví, stavbu dálnic. Museli jsme to udělat, aby stát mohl fungovat,“ prohlásil.
Bartošek nicméně přiznává, že některá témata měl kabinet komunikovat důrazněji, mnohem dříve a častěji. „Když jste v politice, tak se vám zdá, že když dáte jedno vyjádření, tak tomu každý rozumí. Ale tak to není.“ V některých případech nedostatečná komunikace tak podle něj může být příčinou toho, proč jsou někteří na vládu naštvaní.
To je podle něj škoda, protože kabinet dělá správné kroky. „Jsem přesvědčený, že to, co jsme upravili, bude pozitivně hodnoceno, ale bohužel až za několik let,“ myslí si.
Nízké preference lidovců
Nízká podpora KDU-ČSL v průzkumech veřejného mínění Bartoška netěší, jde dle něj o dlouhodobý trend. Strana podle něj musí začít dělat razantní kroky a změny. „Primárně to jde za našimi třemi ministry, za jejich resorty, protože to jsou nejviditelnější tváře lidovců,“ podotkl.
Je třeba pokračovat v tom, co dělá ministr práce a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, což je například reforma sociálních dávek, sdělil dále Bartošek. „Systém se zjednoduší, usnadní rodinám život,“ uvedl. To je podle něj jedním z razantních kroků, které musí strana činit. „A musíme to spojit se srozumitelnější a intenzivnější komunikací,“ dodal.
„To, že jsme zvýšili rodičovský příspěvek o padesát tisíc, že jsme dnes (ve středu) ve sněmovně schválili příspěvek na péči (...) jsou přesně ty kroky, kterými mluvíme k těm, kteří jsou slabí a zranitelní,“ sdělil.
Součástí koalice SPOLU chtějí lidovci zůstat, projekt Bartošek hodnotí jako smysluplný. „Je jen potřeba, aby lidovci v ní byli mnohem důraznějším hlasem,“ myslí si. Varianta slučovacího sjezdu například s ODS podle něj nepřipadá v úvahu. Je to spekulace novinářů, podotkl.
Předsednictvo KDU-ČSL se rovněž distancovalo od výroků bývalého předsedy Cyrila Svobody s tím, že poškozují dobré jméno strany, a vyzvalo ho ke zvážení odchodu z partaje. „Já osobně říkám, že s řadou jeho skutků a postojů nesouhlasím. Ale způsob, jakým je to komunikováno naším místopředsedou Petrem Hladíkem nepovažuji za šťastný,“ zhodnotil.
„Primárně jsme měli udělat to, že jsme si to měli vyříkat doma. Pozvat Cyrila Svobodu a ty věci si vysvětlit mezi čtyřma očima,“ soudí Bartošek.
Migrační pakt
Bartošek v pořadu komentoval také ve středu schválený migrační pakt. „Velkou radost z toho nemám, protože migrační pakt tak, jak byl přijat, migraci úplně neřeší. Změna měla proběhnout, ale myslím, že v té podobě, jak je to schváleno, je to málo ambiciózní,“ podotkl.
Co se týče pravidel pro povinnou solidaritu zemí, pozice české vlády při vyjednávání měla podle něj být mnohem přísnější. „Povinná solidarita je velmi nešťastná,“ poznamenal. „Opakovaně se ukazuje, že jakékoliv kvóty, ať už mají jakoukoliv podobu, v praxi nefungují,“ zdůraznil.
„Mnohem přísněji měli být postiženi pašeráci, kteří si dělají byznys z toho, že nešťastníky vozí do Evropy za strašných podmínek. A je potřeba posílit personálně vnější hranici EU. Mnohem více se soustředit i na to, zda některé složky nejsou součástí pašování,“ míní.
Jedna věc je dle Bartoška migranty přijmout, důležité je ale také pracovat na jejich zapojení do společnosti. „Není možné je nechat jen tak, a dost často s tím, že si vytvoří své vlastní subkomunity s vlastními pravidly. Musí se s nimi aktivně pracovat,“ upozornil s tím, že jde o dlouholetý a ekonomicky náročný proces.
